Talmud česky

Sanhedrin 47b סנהדרין

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 47b · 19 segmentů

1
zabité vládou se zabitými soudem? Zabití vládou, protože jsou zabíjeni bez [spravedlivého] soudu, mají smíření; zabití soudem, protože jsou zabíjeni podle soudu, smíření nemají.
הרוגי מלכות להרוגי בית דין הרוגי מלכות כיון דשלא בדין קא מיקטלי הויא להו כפרה הרוגי בית דין כיון דבדין קא מיקטלי לא הוי להו כפרה
2
Věz, že jsme se učili [v Mišně]: Nepohřbívali ho do hrobů jeho otců. A kdyby tě napadlo, že jakmile byli zabiti, mají smíření, ať je pohřbí [tam]! Požadujeme smrt i pohřeb [aby měli smíření].
תדע דתנן לא היו קוברין אותו בקברות אבותיו ואי סלקא דעתך כיון דאיקטול הויא להו כפרה ליקברו מיתה וקבורה בעינן
3
Rav Ada bar Ahava namítl: Nedrželi smutek, ale truchlili [vnitřně], neboť truchlení je jen v srdci. A kdyby tě napadlo, že jakmile byli pohřbeni, mají smíření, ať drží smutek!
מותיב רב אדא בר אהבה לא היו מתאבלין אלא אוננין שאין אנינות אלא בלב ואי סלקא דעתך כיון דאיקבור הויא להו כפרה ליאבלו
4
Požadujeme také rozklad masa. Přesně to také [plyne z Mišny], neboť učí: Když se maso rozložilo, sesbírali kosti a pohřbili je na jejich [náležitém] místě. Plyne to z toho.
בעינן נמי עיכול בשר דיקא נמי דקתני נתעכל הבשר מלקטין את העצמות וקוברין אותן במקומן שמע מינה
5
Rav Aši řekl: Od kdy začíná smutek? Od uzavření [hrobu] náhrobní deskou. Od kdy nastává smíření? Jakmile [mrtvý] trochu okusí utrpení hrobu. Proto: Protože [obyvatelé svedeného města] byli odmítnuti, zůstávají odmítnuti.
רב אשי אמר אבילות מאימתי קא מתחלת מסתימת הגולל כפרה מאימתי קא הויא מכי חזו צערא דקברא פורתא הלכך הואיל ואידחו ידחו
6
Jestliže tak, proč je potřebný rozklad masa? Protože to jinak nejde [kosti nelze sebrat dříve].
אי הכי למה לי עיכול בשר משום דלא אפשר
7
Z hrobu Rava brali [lidé] hlínu [jako lék] na jednodenní horečku. Přišli a řekli to Šmuelovi. Řekl jim: Dobře dělají; je to přirozená půda, a přirozená půda se nestává zakázanou [k užitku], neboť je psáno: „A hodil jeho prach na hrob prostých lidí“ (2Kr 23,6). Srovnává [Písmo] hrob prostých lidí s modloslužbou:
קבריה דרב הוו שקלי מיניה עפרא לאישתא בת יומא אתו אמרו ליה לשמואל אמר להו יאות עבדין קרקע עולם הוא וקרקע עולם אינה נאסרת דכתיב (מלכים ב כג, ו) וישלך את עפרה על קבר בני העם מקיש קבר בני העם לעבודת כוכבים
8
Jako modla [spojená] se zemí se nestává zakázanou, neboť je psáno: „[Zničíte všechna místa], kde národy, které vyháníte, sloužily svým bohům, na vysokých horách“ (Dt 12,2) – jejich bohové jsou na horách, ale hory nejsou jejich bohové; tak i zde – [co je] spojené se zemí, se nestává zakázaným.
מה עבודת כוכבים במחובר לא מיתסרא דכתיב (דברים יב, ב) אשר אתם יורשים אותם את אלהיהם על ההרים הרמים על ההרים אלהיהם ולא ההרים אלהיהם הכא נמי במחובר לא מיתסר
9
Namítá se: Kdo vytesal hrob pro svého otce a [pak] šel a pohřbil ho na jiném místě, ten v něm sám nikdy nesmí být pohřben. Čím se zde zabýváme? Hrobem postaveným [z kamenů, nikoli vytesaným do skály].
מיתיבי החוצב קבר לאביו והלך וקברו במקום אחר הרי זה לא יקבר בו עולמית הכא במאי עסקינן בקבר בנין
10
Pojď a slyš: Nový hrob je dovolen k užitku; položil-li do něj potrat, je zakázán k užitku. I zde [jde] o postavený hrob.
תא שמע קבר חדש מותר בהנאה הטיל בו נפל אסור בהנאה הכא נמי בקבר בנין
11
Pojď a slyš: Vychází ti, že jsou tři [druhy] hrobů: hrob nalezený, hrob známý a hrob, který škodí veřejnosti. Nalezený hrob se smí vyklidit; vyklidil-li ho, jeho místo je čisté a dovolené k užitku.
תא שמע נמצא אתה אומר שלש קברות הן קבר הנמצא קבר הידוע קבר המזיק את הרבים קבר הנמצא מותר לפנותו פינהו מקומו טהור ומותר בהנאה
12
Známý hrob se nesmí vyklidit; vyklidil-li ho, jeho místo je nečisté a zakázané k užitku.
קבר הידוע אסור לפנותו פינהו מקומו טמא ואסור בהנאה
13
Hrob, který škodí veřejnosti, se smí vyklidit; vyklidil-li ho, jeho místo je čisté a zakázané k užitku. I zde [jde] o postavený hrob.
קבר המזיק את הרבים מותר לפנותו פינהו מקומו טהור ואסור בהנאה הכא נמי בקבר בנין
14
A nalezený hrob se smí vyklidit? Možná je to opuštěný mrtvý [met micva], a opuštěný mrtvý získává své místo! Opuštěný mrtvý je jiný, protože o něm jde zpráva [a jeho hrob by byl znám].
וקבר הנמצא מותר לפנותו דילמא מת מצוה הוא ומת מצוה קנה מקומו שאני מת מצוה דקלא אית ליה
15
Bylo řečeno: Ten, kdo tká oděv pro mrtvého – Abaje řekl: Je zakázán [k užitku]; a Rava řekl: Je dovolen.
איתמר האורג בגד למת אביי אמר אסור ורבא אמר מותר
16
Abaje řekl, že je zakázán: Určení je významné. A Rava řekl, že je dovolen: Určení není významné.
אביי אמר אסור הזמנה מילתא היא ורבא אמר מותר הזמנה לאו מילתא היא
17
Jaký je důvod Abajeho? Vyvozuje [z výrazu] „tam“ (Nu 20,1) [u Mirjamina pohřbu] a „tam“ (Dt 21,4) u jalovice se zlomenou šíjí: Jako jalovice se zlomenou šíjí se stává zakázanou určením, tak i toto se stává zakázaným určením.
מאי טעמא דאביי גמר (במדבר כ, א) שם (דברים כא, ד) שם מעגלה ערופה מה עגלה ערופה בהזמנה מיתסרא האי נמי בהזמנה מיתסרא
18
A Rava vyvozuje [z výrazu] „tam“ a „tam“ (Dt 12,2) u modloslužby: Jako modla se nestává zakázanou určením, tak i zde se [oděv] nestává zakázaným určením.
ורבא גמר (דברים יב, ב) שם שם מעבודת כוכבים מה עבודת כוכבים בהזמנה לא מיתסרא אף הכא נמי בהזמנה לא מיתסרא
19
A z jakého důvodu Rava nevyvozuje z jalovice se zlomenou šíjí? Řekne ti:
ורבא מאי טעמא לא גמר מעגלה ערופה אמר לך

Originál: Sanhedrin 47b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu