Sanhedrin 68a סנהדרין

Ale cožpak se to rabi Akiva naučil od rabiho Jehošuy? Vždyť bylo učeno: Když rabi Eliezer onemocněl, vešli rabi Akiva a jeho druhové, aby ho navštívili. On seděl ve svém lůžku s nebesy a oni seděli v jeho přijímací síni.

A ten den byl pátek. Vešel jeho syn Hyrkanos, aby mu sňal tefilin. [Rabi Eliezer] ho okřikl a on odešel pokárán. Řekl svým druhům: Zdá se mi, že se mému otci pomátla mysl. [Rabi Eliezer] jim řekl: Pomátla se mysl jeho a jeho matky! Jak mohou zanedbávat zákaz [trestaný] ukamenováním a zabývat se zákazem [pouhého] šavut?

Jakmile mudrci viděli, že je při plném vědomí, vešli a posadili se před ním ve vzdálenosti čtyř loktů.

Řekl jim: Proč jste přišli? Řekli mu: Přišli jsme se učit Tóru. Řekl jim: A proč jste nepřišli až dosud? Řekli mu: Neměli jsme čas. Řekl jim: Divil bych se, kdyby zemřeli svou vlastní smrtí. Rabi Akiva mu řekl: A má [smrt], jaká bude? Řekl mu: Tvá bude horší než jejich.

Vzal své dvě paže, položil si je na srdce a řekl: Běda vám, mé dvě paže, které jsou jako dva svitky Tóry, jež se svinují. Mnoho Tóry jsem se naučil a mnoho Tóry jsem naučil. Mnoho Tóry jsem se naučil, a neubral jsem ze svých učitelů ani tolik, co pes, který lízne z moře. Mnoho Tóry jsem naučil, a mí žáci ze mne neubrali víc než štěteček [na líčidlo] z pouzdra.

A nejen to, ale učím tři sta halach o světlé skvrně [malomocenství], a nikdy nebylo člověka, který by se mne na něco z nich zeptal. A nejen to, ale učím tři sta halach – a někteří říkají tři tisíce halach – o sázení okurek [čarami], a nikdy nebylo člověka, který by se mne na něco z nich zeptal, kromě Akivy ben Josefa.

Jednou jsme on a já šli po cestě. Řekl mi: Rabi, nauč mne [o] sázení okurek. Řekl jsem jedno slovo a celé pole se naplnilo okurkami. Řekl mi: Rabi, naučil jsi mne jejich sázení, nauč mne jejich vytrhávání. Řekl jsem jedno slovo a všechny se shromáždily na jedno místo.

Řekli mu: Míč, kopyto (ševcovské), amulet, váček s perlami a malé závaží – jak je tomu s nimi? Řekl jim: Jsou náchylné k nečistotě, a jejich očištění [probíhá] tak, jak jsou.

Bota, která je na kopytě, jak je tomu s ní? Řekl jim: Je čistá – a jeho duše vyšla s [slovem] „čistá“. Rabi Jehošua se postavil na nohy a řekl: Slib je zrušen, slib je zrušen!

Na konci Šabatu ho rabi Akiva potkal [při pohřebním průvodu] na cestě z Kesareje do Lydy. Bil se do těla, až jeho krev tekla na zem. Začal nad ním [smuteční řeč] řadou [truchlících] a řekl: „Otče můj, otče můj, vozbo Izraele a jeho jezdci“ (2Kr 2,12). Mám mnoho mincí, ale nemám směnárníka, abych je směnil.

Vidíme tedy, že se to naučil od rabiho Eliezera? Naučil se to od rabiho Eliezera, ale nepochopil to; pak se to naučil od rabiho Jehošuy a ten mu to vysvětlil.

Jak to [rabi Eliezer] mohl dělat? Vždyť jsme se učili: Ten, kdo vykoná čin, je vinen! Učit se je jiné, neboť Mistr řekl: „Nenaučíš se činit“ (Dt 18,9) – činit se neučíš, ale učíš se, abys rozuměl a rozhodoval.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Čtyři druhy smrti“.