Ševuot 8b שבועות

ať mu [kozel vinu] pozastaví. Učí nás [opak].

Mistr řekl: Odkud [víme], že u té, při níž bylo uvědomění na začátku, ale nebylo uvědomění na konci, tento kozel pozastavuje? Odkud? Co mu dělá potíž?

Takto mu to dělá potíž: Nyní, když jsi řekl, že hříchy [jsou] obdobně jako přestupky – jako přestupky nejsou předmětem oběti, tak i hříchy, které nejsou předmětem oběti – řekni [raději]: jako přestupky nejsou nikdy předmětem oběti, tak i hříchy, které nejsou nikdy předmětem oběti. A co to je? [Nečistota], při níž nebylo uvědomění na začátku, ale bylo uvědomění na konci. Ale u té, při níž bylo uvědomění na začátku a nebylo uvědomění na konci, kde, když se mu to stane známým, je předmětem oběti, řekni, že [kozel] nepozastavuje.

A řekneš-li: [u té], při níž nebylo uvědomění na začátku, ale bylo uvědomění na konci, usmiřuje kozel, který se obětuje venku, spolu se Dnem smíření –

mohl bys myslet: ať se to obrátí. Verš říká: „za všechny jejich hříchy“ – z toho plyne, že [jde o ty], kdo jsou povinni obětmi za hřích.

A ať je [tím] usmířen úplným smířením! Kdyby bylo psáno „od jejich hříchů“, bylo by, jak říkáš; nyní, když je psáno „za všechny jejich hříchy“ – [jde o] ty, kteří přicházejí do kategorie oběti za hřích.

A když neusmiřuje, proč pozastavuje? Rabi Zera řekl: Aby se řeklo, že zemře-li, zemře bez viny. Rava mu řekl: Zemře-li, smrt [vinu] smývá! Spíše řekl Rava: Aby ho chránil před utrpením.

„Nebylo-li při ní uvědomění na začátku, ale bylo uvědomění na konci, kozel, který se obětuje venku, spolu se Dnem smíření usmiřuje“ atd.

Nuže, jsou [oba kozlové] k sobě přirovnáni; ať tedy vnitřní usmiřuje za své i za [to, co náleží] vnějšímu! Rozdíl by byl tam, kde vnější [kozel] nebyl obětován. Verš říká: „jednou … smíření“ (Ex 30,10) – jedním smířením usmiřuje, ale neusmiřuje dvěma smířeními.

A ať vnější usmiřuje za své i za to, co koná vnitřní! Rozdíl by byl u nečistoty, která nastala mezi jedním a druhým. Verš říká: „jednou za rok“ (Ex 30,10) – toto smíření nebude