Sota 18b סוטה

ani jako čekající na švagra, ani jako jím pojatá; amen, že jsem se neposkvrnila, a jestliže jsem se poskvrnila, ať [ty kletby] na mne přijdou.

Rabi Meir říká: Amen, že jsem se neposkvrnila; amen, že se neposkvrním.

Všichni se shodují, že s ní nestanoví podmínku ani o [době] předtím, než byla zasnoubena, ani o [době] poté, co bude rozvedena.

Ukryla-li se [mezitím] s jiným a poskvrnila se, a potom si ji [manžel] vzal zpět – s ní nestanovil podmínku [o té době].

Toto je pravidlo: Kdykoli by mohla mít pohlavní styk, a nebyla by mu [tím] zakázána, nestanovil s ní podmínku.

GEMARA: Řekl Rav Hamnuna: Žena čekající na švagra, která se dopustila nevěry, je švagrovi zakázána. Odkud [to víme]? Z toho, že [Mišna] učí: „čekající na švagra a jím pojatá“.

Pochopitelné je, jestliže je zakázána – proto s ní stanoví podmínku. Ale jestliže řekneš, že není zakázána, jak s ní může stanovit podmínku? Vždyť jsme se učili: Toto je pravidlo: Kdykoli by mohla mít pohlavní styk, a nebyla by mu [tím] zakázána, nestanovil s ní podmínku.

Na Západě [v zemi Izraele] říkají: Halacha není podle Rava Hamnuny.

Ale to, co [Mišna] učí: „čekající na švagra a jím pojatá“ – čí je to? Je to rabi Akiva, který říká: Zasnoubení neplatí u těch, jež jsou zakázány [prostým] zákazem, a považuje ji za [ženu] zakázaného svazku (erva).

Ptal se rabi Jirmeja: Smí člověk stanovit podmínku o prvních sňatcích? O sňatku svého bratra – jak je to?

Pojď a slyš: Toto je pravidlo: Kdykoli by mohla mít pohlavní styk, a nebyla by mu [tím] zakázána, nestanovil s ní podmínku. Ale je-li zakázána, skutečně stanoví podmínku. Vyvoď z toho.

„Rabi Meir říká: Amen, že jsem se neposkvrnila“ atd. Učí se: Rabi Meir to neřekl [ve smyslu], že poskvrní-li se, voda ji prověří již nyní, ale [že] až se poskvrní, voda se v ní probudí a prověří ji.

Rav Aši se ptal: Smí člověk stanovit podmínku o pozdějších sňatcích? Teď mu přece zakázána není? Nebo snad: Někdy se s ní rozvede a pak si ji vezme zpět?

Pojď a slyš: Všichni se shodují, že s ní nestanovil podmínku ani o [době] předtím, než byla zasnoubena, ani o [době] poté, co bude rozvedena; ukryla-li se s jiným, poskvrnila se, a potom si ji vezme zpět, nestanovil podmínku. Ale vezme-li si ji zpět a [pak] se poskvrní, skutečně stanoví podmínku. Vyvoď z toho.

Učili rabíni: „Toto je zákon (torat) žárlivosti“ (Nu 5,29) – to učí, že žena pije a opakuje [pití].

Rabi Jehuda říká: „Toto“ – [to učí], že žena nepije a neopakuje. Řekl rabi Jehuda: Stalo se, že před námi svědčil Nechunja, kopáč studní, že žena pije a opakuje; a přijali jsme jeho svědectví [pro případ] dvou mužů, ale ne jednoho muže.

A mudrci říkají: Žena nepije a neopakuje, ať jde o jednoho muže, nebo o dva muže.

Ale i u prvního tanaity je přece psáno „toto“! A i u pozdějších rabínů je přece psáno „zákon“!

Řekl Rava: U jednoho manžela a jednoho [podezřelého] souložníka se všichni shodují, že žena nepije a neopakuje,