Sota 49b סוטה

chudne a upadá, a není, kdo by se ptal, a není, kdo by hledal. O koho se opřít? O našeho Otce v nebesích.

V patách Mesiáše vzroste drzost a drahota vystoupí vzhůru; réva vydá svůj plod, a přece bude víno drahé; vláda se obrátí ke kacířství a nebude, kdo by káral; místo shromáždění se stane [místem] smilstva; Galilea bude zpustošena, Gavlan bude zpustošen a lidé z pohraničí budou bloudit z města do města a nikdo se nad nimi nesmiluje.

Moudrost učenců zahnije, ti, kdo se bojí hříchu, budou v opovržení a pravda bude chybět. Mladíci budou zahanbovat tváře starců, starci budou vstávat před mladými; „syn znevažuje otce, dcera povstává proti matce, snacha proti tchyni, nepřáteli člověka jsou jeho domácí“ (Mi 7,6). Tvář pokolení je jako tvář psa, syn se nestydí před otcem. A o koho se máme opřít? O našeho Otce v nebesích.

GEMARA: Řekl Rav: Učili to jen o [věncích] ze soli a síry, ale [věnce] z myrty a z růží jsou dovoleny. A Šmuel říká: I [věnce] z myrty a z růží jsou zakázány, [věnce] z rákosí a ze sítiny jsou dovoleny. A Levi řekl: I [věnce] z rákosí a ze sítiny jsou zakázány. A tak učil Levi ve své baraitě: I [věnce] z rákosí a ze sítiny jsou zakázány.

A bubínku (irus). Co je irus? Řekl rabi Elazar: Buben s jedním otvorem. Raba bar Rav Huna udělal svému synovi tamburínu; přišel jeho otec a rozbil ji. Řekl mu: Mohla by se zaměnit s bubnem s jedním otvorem. Jdi a udělej mu ji přes hrdlo džbánu nebo přes ústí odměrky.

Za války Titovy vydali zákaz věnců nevěst atd. Co jsou věnce nevěst? Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Zlaté město [ozdoba v podobě Jeruzaléma]. Tak je i učeno: Co jsou věnce nevěst? Zlaté město. Smí však udělat čepec z jemné vlny.

Učili: Vydali zákaz i svatebních baldachýnů ženichů. Co jsou svatební baldachýny ženichů? Šarlatové [látky] protkávané zlatem. Tak je i učeno: Toto jsou svatební baldachýny ženichů: šarlatové [látky] protkávané zlatem. Smí však udělat [baldachýn] z papyru a zavěsit na něj, cokoli chce.

A aby nikdo neučil svého syna řečtinu. Učili naši mistři: Když se králové z rodu Chašmonejců navzájem obléhali, byl Hyrkanos venku a Aristobulos uvnitř. Každý den [obležení] spouštěli v koši denáry a [obléhatelé] jim vytahovali [zvířata pro] každodenní oběti.

Byl tam jeden stařec, který se vyznal v řecké moudrosti; promluvil k nim [obléhatelům] skrze řeckou moudrost a řekl jim: Dokud se [obležení] zabývají [chrámovou] službou, nebudou vám vydáni do rukou. Nazítří jim spustili v koši denáry a [oni] jim vytáhli prase. Když dosáhlo poloviny hradby, zaťalo do ní nehty a země Izraele se otřásla na [vzdálenost] čtyř set parsa.

V tu hodinu řekli: Proklet buď člověk, který chová prasata, a proklet buď člověk, který učí svého syna řecké moudrosti. A o tom roce jsme učili: Stalo se, že omer přinesli z Gagot Cerifin a dva chleby z údolí En Sochar.

Opravdu [je řečtina zakázána]? Vždyť řekl Rabi: Proč v zemi Izraele syrský jazyk? Buď svatý jazyk, nebo řecký jazyk! A řekl Rav Josef: Proč v Babylónii aramejský jazyk? Buď svatý jazyk, nebo perský jazyk!

Řecký jazyk je jedna věc a řecká moudrost druhá.

A je snad řecká moudrost zakázána? Vždyť řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel ve jménu Rabana Šimona ben Gamliela: Co je psáno: „Mé oko mi působí bolest pro všechny dcery mého města“ (Pl 3,51)? Tisíc dětí bylo v domě mého otce; pět set se učilo Tóru a pět set se učilo řeckou moudrost, a nezůstal z nich nikdo než já zde a syn bratra mého otce v Asii.

Dům Rabana Gamliela je jiný, neboť měli blízko k vládě. Neboť je učeno: Kdo si stříhá vlasy po způsobu komi [s ofinou], patří to k zvykům Emorejců. Avtolovi ben Reuvenovi dovolili stříhat se po způsobu komi, protože měl blízko k vládě. Domu Rabana Gamliela dovolili řeckou moudrost, protože měli blízko k vládě.

Za poslední války nařídili, aby nevěsta nevycházela v nosítkách atd. Jaký je důvod? Kvůli cudnosti.

Když zemřel Raban Jochanan, přestala moudrost. Učili naši mistři: Když zemřel rabi Eliezer, byl uložen svitek Tóry. Když zemřel rabi Jehošua, přestala rada a úvaha. Když zemřel rabi Akiva, přestaly paže Tóry a ucpaly se prameny moudrosti.

Když zemřel rabi Elazar ben Azarja, přestaly koruny moudrosti, [neboť je psáno]: „Korunou moudrých je jejich bohatství“ (Př 14,24). Když zemřel rabi Chanina ben Dosa, přestali muži činů. Když zemřel Aba Josi ben Ketunta, vymizeli zbožní; a proč se jmenoval Aba Josi ben Ketunta? Protože patřil k nejmenším ze zbožných.

Když zemřel Ben Azaj, přestali ti, kdo vytrvale studují. Když zemřel Ben Zoma, přestali vykladači. Když zemřel Raban Šimon ben Gamliel, přitáhly kobylky a rozmohla se soužení. Když zemřel Rabi, soužení se zdvojnásobila.

Když zemřel Rabi, přestala pokora a bázeň před hříchem. Řekl Rav Josef recitátorovi [baraity]: Neuč „pokora“, neboť jsem tu já. Řekl Rav Nachman recitátorovi: Neuč „bázeň před hříchem“, neboť jsem tu já.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Jalovice se zlomenou šíjí“, a dokončili jsme traktát Sota.