Suka 53a סוכה

Žena přebírala pšenici při světle Bejt ha-šoeva.

„Zbožní a muži skutků“ atd.: Naši učitelé učili: Někteří z nich říkali: Blaze našemu mládí, které nezahanbilo naše stáří – to jsou zbožní a muži skutků. A někteří z nich říkali: Blaze našemu stáří, které odčinilo naše mládí – to jsou kajícníci. Ti i oni říkali: Blaze tomu, kdo nezhřešil; a kdo zhřešil, ať se obrátí a bude mu odpuštěno.

Učí se: Říkali o Hilelovi Starším, že když se radoval při radosti Bejt ha-šoeva, říkal takto: Jsem-li zde já, je zde všechno; a nejsem-li zde já, kdo je zde? Také říkal takto: Na místo, které miluji, tam mě vedou mé nohy. Přijdeš-li do mého domu, přijdu já do tvého domu; nepřijdeš-li ty do mého domu, nepřijdu já do tvého domu, jak se praví: „Na každém místě, kde připomenu své jméno, přijdu k tobě a požehnám ti“ (Ex 20,24).

On také uviděl lebku plovoucí po hladině vody. Řekl jí: Protože jsi utápěl, utopili tebe; a ti, kdo tě utopili, budou utopeni. Rabi Jochanan řekl: Nohy člověka jsou za něj ručiteli; na místo, kde je ho třeba, tam jej přivádějí.

Ti dva Kušité, kteří stáli před Šalomounem – Elichoref a Achija, synové Šišovi, Šalomounovi písaři (1Kr 4,3). Jednoho dne [Šalomoun] uviděl anděla smrti, jak je smutný. Řekl mu: Proč jsi smutný? Odpověděl mu: Protože se po mně žádají tito dva Kušité, kteří tu sedí. [Šalomoun] je předal démonům a poslal je do okrsku Luz. Když dorazili do okrsku Luz, zemřeli.

Nazítří uviděl anděla smrti, jak je veselý. Řekl mu: Proč jsi veselý? Odpověděl mu: Na místo, kde se po mně žádali, tam jsi je poslal. Ihned Šalomoun promluvil a řekl: Nohy člověka jsou za něj ručiteli; na místo, kde je ho třeba, tam jej přivádějí.

Učí se: Říkali o Rabanu Šimonovi ben Gamlielovi, že když se radoval při radosti Bejt ha-šoeva, bral osm ohnivých pochodní, jednu vyhazoval a jednu chytal, a nedotýkaly se jedna druhé. A když se klaněl, opřel oba palce o zem, sklonil se, políbil dlažbu a narovnal se; a žádný tvor to nedokáže učinit – a to je kida.

Levi předvedl kidu před Rabim a ochrnul. Bylo to [skutečně] příčinou? Vždyť rabi Elazar řekl: Ať člověk nikdy nemluví troufale vůči [Bohu] nahoře, neboť jeden velký muž mluvil troufale vůči nahoře a ochrnul – a kdo to byl? Levi. Obojí to způsobilo.

Levi žongloval před Rabim s osmi noži; Šmuel před králem Šapurem s osmi poháry vína; Abaje před (Ravou) s osmi vejci – a někteří říkají se čtyřmi vejci.

Učí se: Rabi Jehošua ben Chananja řekl: Když jsme se radovali při radosti Bejt ha-šoeva, neviděli jsme spánek očima. Jak to? První hodina – ranní tamid; odtud k modlitbě; odtud k přídavné oběti [musaf]; odtud k modlitbě přídavných obětí; odtud do domu studia; odtud k jídlu a pití; odtud k odpolední modlitbě [mincha]; odtud k podvečernímu tamid; a od té doby dále k radosti Bejt ha-šoeva.

Je tomu tak? Vždyť rabi Jochanan řekl: [Kdo přísahá] přísahou, že nebude spát tři dny, toho bičují a smí ihned spát! Nýbrž míní se tím toto: neokusili jsme chuť [skutečného] spánku, neboť podřimovali jeden druhému na rameni.

„Patnáct stupňů“: Rav Chisda řekl jednomu z učenců, který před ním přednášel agadu: Slyšel jsi, čemu odpovídá těchto patnáct Písní stupňů, které řekl David? Odpověděl mu: Tak řekl rabi Jochanan: Když David kopal základy [šitin], vystoupila propast a chtěla zaplavit svět. David řekl patnáct Písní stupňů a snížil ji. [Rav Chisda namítl:] Jestliže je tomu tak, mělo by se říkat „patnáct sestupů“!

Řekl mu: Když jsi mi to připomněl – takto bylo řečeno: Když David kopal základy, vystoupila propast a chtěla zaplavit svět. David řekl: Je někdo, kdo ví, zda je dovoleno napsat [Boží] jméno