Taanit 17a תענית

jinak než na Roš ha-šana, v jubilejních letech a v čase války.

„U prvního říká: Ten, kdo odpověděl Avrahamovi…“ Učilo se: Někteří zaměňují „volání“ u Elijahua a „modlitbu“ u Šmuela. U Šmuela je to v pořádku, neboť u něho je psáno „modlitba“ i „volání“.

Ale u Elijahua je psáno „modlitba“, „volání“ psáno není! – „Odpověz mi, Hospodine, odpověz mi“ (1Kr 18,37) – to je výraz volání.

„U šestého říká: Ten, kdo odpověděl Jonášovi… U sedmého říká: Ten, kdo odpověděl Davidovi…“ Vždyť Jonáš žil až po Davidovi a Šlomovi – proč ho uvádí dříve? Protože chce zakončit [požehnáním] „který se slitováváš nad zemí“. Učilo se: Jménem Symmacha říkali: „Požehnán, který ponižuješ vysoké.“

„V prvních třech půstech se muži služební skupiny postí, ale nedokončují…“ Učili naši mistři: Proč řekli, že muži služební skupiny smějí pít víno v noci, ale ne ve dne? Protože by služba mohla být pro muže otcovského rodu příliš těžká, a oni by přišli a pomáhali jim.

Proč řekli, že muži otcovského rodu [nesmějí pít] ani ve dne, ani v noci? Protože jsou neustále zaměstnáni službou.

Odtud řekli: Každý kohen, který zná svou služební skupinu i službu svého otcovského rodu a ví, že domy jeho otců jsou tam stanoveny, nesmí pít víno celý ten den. Zná-li svou služební skupinu, ale nezná službu svého otcovského rodu, a ví, že domy jeho otců jsou tam stanoveny, nesmí pít víno celý ten týden.

Nezná-li svou služební skupinu ani službu svého otcovského rodu, a ví, že domy jeho otců jsou tam stanoveny, nesmí pít víno celý rok.

Rabi říká: Já říkám, že nesmí pít víno nikdy, ale co mám dělat, když jeho náprava je jeho zkázou? Řekl Abaje: Podle koho dnes kohanim pijí víno? Podle Rabiho.

„Muži služební skupiny a muži stálé hlídky nesmějí stříhat vlasy a prát, ale ve čtvrtek je jim to dovoleno kvůli úctě k Šabatu.“ Jaký je důvod? Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Aby nenastupovali do své služby zanedbaní.

Učili naši mistři: Král se stříhá každý den, velekněz od pátku do pátku, prostý kohen jednou za třicet dní. Král se stříhá každý den – jaký je důvod? Řekl rabi Aba bar Zavda: Písmo praví: „Krále v jeho kráse uzří tvé oči“ (Iz 33,17). Velekněz od pátku do pátku – jaký je důvod? Řekl Rav Šmuel bar Jicchak: Protože se [každý týden] střídají služební skupiny.

Prostý kohen jednou za třicet dní – odkud to víme? Vyvozuje se to z výrazu „rozpuštěné [vlasy]“ – „rozpuštěné“ u nazíra. Zde je psáno: „Hlavu si nebudou holit a vlasy nenechají volně růst“ (Ez 44,20), a tam je psáno: „Svatý bude, nechá volně růst vlasy své hlavy“ (Nu 6,5). Jako tam třicet [dní], tak i zde třicet.

A u samotného nazíra – odkud to víme? Řekl Rav Matana: Neurčené nazírství [trvá] třicet dní. Odkud to víme? Písmo praví „bude“ (jihje), a to má číselnou hodnotu třicet. Řekl Rav Papa Abajemu: Ale snad Milosrdný říká toto: ať je [kohanim] vůbec nenechávají narůst? Řekl mu: Kdyby bylo psáno „nenechají růst vlasy“, bylo by to, jak říkáš; nyní však, když je psáno „a vlasy nenechají volně růst“, [znamená to]: vlasy narůst mají, jen je nemají nechat přerůst.

Jestliže tak, [mělo by to platit] i dnes! – Je to obdobné jako u těch, kdo pili víno: jako u těch, kdo pili víno, je to zakázáno [jen] v době vstupu [do svatyně], a mimo dobu vstupu je to dovoleno, tak i zde.

Ale vždyť se učí: Rabi říká: Já říkám, že kohanim nesmějí pít víno nikdy, ale co mám dělat, když jeho náprava je jeho zkázou? A řekl Abaje: Podle koho dnes kohanim pijí víno?