Taanit 17b תענית

Podle Rabiho. Z toho plyne, že mudrci to zakazují. Jaký je důvod? [Protože] Chrám může být brzy znovu vystavěn, a potřebujeme kohena způsobilého ke službě, a takový [by nebyl]. – Zde je to možné: ostříhá se a vstoupí.

Jestliže tak, i u toho, kdo pil víno, je to možné: trochu se vyspí a vstoupí, podle Ramiho bar Aby, neboť řekl Rami bar Aba: Cesta jedné míle a sebekratší spánek vyprchání vína způsobí. – Neřeklo se snad k tomu: Řekl Rav Nachman, řekl Raba bar Avuha: To se učilo jen tehdy, když vypil čtvrtku [log]; ale vypil-li víc než čtvrtku, tím spíše ho cesta zmůže a spánek opije.

Rav Aši řekl: U těch, kdo pili víno, kteří svou službu znesvěcují, mistři vydali nařízení; u těch, kdo mají rozpuštěné vlasy, kteří svou službu neznesvěcují, mistři nařízení nevydali.

Namítají: A toto jsou ti, kdo [propadají] smrti [z ruky nebes]: ti, kdo pili víno, a ti, kdo mají rozpuštěné vlasy. U těch, kdo pili víno, je to v pořádku, neboť o nich je výslovně psáno: „Víno a opojný nápoj nepij“ (Lv 10,9). Ale u těch, kdo mají rozpuštěné vlasy – odkud to víme?

Neboť je psáno: „Hlavu si nebudou holit a vlasy nenechají volně růst“ (Ez 44,20), a hned potom je psáno: „A víno nebude pít žádný kohen, když budou vcházet do vnitřního nádvoří“ (Ez 44,21). Ti, kdo mají rozpuštěné vlasy, jsou tak postaveni na roveň těm, kdo pili víno: jako ti, kdo pili víno, [propadají] smrti, tak i ti, kdo mají rozpuštěné vlasy, [propadají] smrti.

A z toho: jako ti, kdo pili víno, svou službu znesvěcují, tak i ti, kdo mají rozpuštěné vlasy, svou službu znesvěcují? – Ne. Postaveni na roveň jsou co do smrti, ale co do znesvěcení služby postaveni na roveň nejsou.

Řekl Ravina Rav Ašimu: A než přišel Ezechiel, kdo to říkal? Řekl mu: A podle tvého [způsobu uvažování] – to, co řekl Rav Chisda: Tuto věc jsme se nenaučili z Mojžíšovy Tóry, nýbrž z prorockých slov: „Žádný cizinec neobřezaného srdce a neobřezaného těla nevstoupí do mé svatyně“ (Ez 44,9) – než přišel Ezechiel, kdo to říkal?

Nýbrž to bylo naučeno tradicí, a přišel Ezechiel a opřel to o verš. I zde to bylo naučeno tradicí, a přišel Ezechiel a opřel to o verš. Tradicí se naučili o trestu smrti, o znesvěcení služby se to tradicí nenaučili.

„U všeho, o čem je ve Svitku postů psáno ‚nemá se konat smuteční řeč‘, je to den předtím zakázáno, den potom dovoleno.“ Učili naši mistři: Toto jsou dny, v nichž se nemá postit, a v některých z nich se nemá konat smuteční řeč: Od počátku měsíce nisanu do jeho osmého dne, kdy byla ustanovena denní oběť – nemá se konat smuteční řeč. Od jeho osmého dne až do konce svátku, kdy byl obnoven svátek Šavuot – nemá se konat smuteční řeč.

Mistr řekl: „Od počátku měsíce nisanu do jeho osmého dne, kdy byla ustanovena denní oběť – nemá se konat smuteční řeč.“ K čemu „od počátku měsíce“? Ať řekne „od druhého nisanu“, a novoluní samo je svátečním dnem, takže je [smuteční řeč] zakázána! Řekl Rav: Bylo to zapotřebí jen proto, aby se zakázal den před ním.

A den před ním – plyne to přece z toho, že je to den před novoluním! – Novoluní je [ustanoveno] Tórou, a co je z Tóry, nepotřebuje posílení.

Neboť se učí: Tyto dny, které jsou zapsány ve Svitku postů, [jsou] zakázány [i] před nimi a po nich. Šabaty a sváteční dny jsou zakázány, [ale] před nimi a po nich je to dovoleno. A jaký je mezi nimi rozdíl? Ty jsou slovy Tóry, a slova Tóry nepotřebují posílení; tyto jsou slovy učenců, a slova učenců potřebují posílení.

Mistr řekl: „Od jeho osmého dne až do konce svátku, kdy byl obnoven svátek Šavuot – nemá se konat smuteční řeč.“ K čemu „do konce svátku“? Ať řekne „do svátku“, a svátek sám je svátečním dnem, takže je to zakázáno! Řekl Rav Papa: Jako řekl Rav: Nebylo to zapotřebí