Taanit 18a תענית

než k zákazu dne před ním, tak ani zde to nebylo zapotřebí než k zákazu dne po něm. Podle koho? Podle rabiho Josiho, který říká, že je to zakázáno jak den předtím, tak den potom. Jestliže tak, proč [zmiňovat] i dvacátý devátý [adaru] jako den před dnem, kdy byla ustanovena denní oběť? Plyne to přece z toho, že je to den po dvacátém osmém dni [toho měsíce]!

Neboť se učí: Dvacátého osmého [adaru] přišla Judejcům dobrá zpráva, že nemusí opustit Tóru. Jednou totiž bylo proti Izraeli vydáno nařízení, že se nesmějí zabývat Tórou, nesmějí obřezávat své syny a musejí znesvěcovat Šabaty. Co učinil Jehuda ben Šamua a jeho druhové? Šli a vzali si radu od jedné urozené paní, u níž se scházeli všichni velmoži Říma.

Řekla jim: Vstaňte a demonstrujte v noci. Šli a demonstrovali v noci a volali: Ach, nebesa! Nejsme snad bratři? Nejsme synové jednoho otce? Nejsme synové jedné matky? Čím se lišíme od každého národa a jazyka, že na nás vydáváte zlá nařízení? A [nařízení] zrušili, a ten den učinili svátečním dnem.

Řekl Abaje: Bylo to zapotřebí jen pro případ, že [adar je] měsíc prodloužený.

Rav Aši řekl: I kdybys řekl, že [jde o] měsíc zkrácený: [u dne,] po němž následuje [jen zákaz] půstu, je půst zakázán, ale smuteční řeč dovolena; tento [den] však, protože leží mezi dvěma svátečními dny, učinili rovnocenným samotnému svátečnímu dni, takže je zakázána i smuteční řeč.

Mistr řekl: „Od jeho osmého dne až do konce svátku, kdy byl obnoven svátek Šavuot – nemá se konat smuteční řeč.“ Proč říkat „od jeho osmého dne“? Ať řekne „od jeho devátého dne“, a samotný osmý [den] je [stejně] zakázán, protože je to den, kdy byla ustanovena denní oběť!

[Říká to proto,] že kdyby se něco přihodilo a zrušili by [svátek] sedmého, samotný osmý by [přesto] byl zakázán, protože je to první den, kdy byl obnoven svátek Šavuot.

Když už jsi u toho, i dvacátý devátý [je uveden proto], že kdyby se něco přihodilo a zrušili by [svátek] dvacátého osmého, samotný dvacátý devátý by [přesto] byl zakázán, protože je to den před dnem, kdy byla ustanovena denní oběť.

Bylo řečeno: Rabi Chija bar Asi řekl, řekl Rav: Halacha je podle rabiho Josiho. A Šmuel řekl: Halacha je podle rabiho Meira.

A řekl snad Šmuel toto? Vždyť se učí: Raban Šimon ben Gamliel říká: Proč Písmo říká „v nich“, „v nich“ dvakrát? Aby ti řeklo, že ony [samy] jsou zakázány, ale před nimi a po nich je to dovoleno. A Šmuel řekl: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela!

Zpočátku se domníval, že protože není žádný tana, který by byl mírnější než rabi Meir, řekl: Halacha je podle rabiho Meira. Když uslyšel Rabana Šimona, který je ještě mírnější, řekl: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela.

A tak řekl i Bali, řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Halacha je podle rabiho Josiho. Řekl rabi Chija Balimu: Vysvětlím ti to: když rabi Jochanan řekl, že halacha je podle rabiho Josiho, [týkalo se to dnů, kdy] se nemá postit.

A řekl snad rabi Jochanan toto? Vždyť řekl rabi Jochanan: Halacha je podle anonymní mišny. A učili jsme se: Ačkoli řekli, že [čtení svitku Ester] se předsouvá, a ne odkládá,