Taanit 7a תענית

řekněme obojí: Bože díkůvzdání a [Bože] mnoha díkůvzdání.

Řekl rabi Abahu: Den deště je větší než vzkříšení mrtvých, neboť vzkříšení mrtvých je pro spravedlivé, kdežto déšť je jak pro spravedlivé, tak pro svévolníky. A to se rozchází s Ravem Josefem, neboť Rav Josef řekl: Protože se [déšť] rovná vzkříšení mrtvých, zařadili ho do [požehnání o] vzkříšení mrtvých.

Řekl Rav Jehuda: Den deště je velký jako den, kdy byla dána Tóra, jak je řečeno: „Ať kape jako déšť mé učení“ (Dt 32,2), a „učení“ není nic jiného než Tóra, jak je řečeno: „Neboť jsem vám dal dobré učení, neopouštějte mou Tóru“ (Př 4,2). Rava řekl: Větší než den, kdy byla dána Tóra, jak je řečeno: „Ať kape jako déšť mé učení“ – kdo je přirovnáván ke komu? Říkej: menší je přirovnáván k většímu.

Rava postavil proti sobě [verše]: Je psáno „Ať kape [jaarof] jako déšť mé učení“, a je psáno „ať se snáší jako rosa má řeč“ (Dt 32,2). Je-li učenec hoden, [Tóra je mu] jako rosa; a není-li, zlom mu šíji [orfehu] jako déšť.

Učí se: Rabi Bena'a říkával: Každému, kdo se zabývá Tórou kvůli ní samé, se jeho Tóra stává lékem života, jak je řečeno: „Je stromem života těm, kdo se jí drží“ (Př 3,18), a říká: „Bude uzdravením tvému tělu“ (Př 3,8), a říká: „Neboť kdo mě nalézá, nalézá život“ (Př 8,35). A každému, kdo se zabývá Tórou ne kvůli ní samé, se stává jedem smrti, jak je řečeno: „Ať kape [jaarof] jako déšť mé učení“, a „arifa“ není nic jiného než zabití, jak je řečeno: „A tam v údolí zlomí jalovici šíji“ (Dt 21,4).

Řekl rabi Jirmeja rabi Zerovi: Ať Mistr přijde a vyučuje. Řekl mu: Mé srdce je slabé a nemohu. Ať tedy Mistr řekne nějaké slovo agady. Řekl mu: Tak řekl rabi Jochanan: Co znamená, co je psáno: „Neboť člověk je strom pole“ (Dt 20,19)? Je snad člověk stromem pole?

Spíše proto, že je psáno: „Neboť z něho budeš jíst, a jej nepokácíš“ (Dt 20,19), a je psáno: „Ten zničíš a pokácíš“ (Dt 20,20). Jak to? Je-li učenec hoden, „z něho budeš jíst, a jej nepokácíš“; a není-li, „ten zničíš a pokácíš“.

Řekl rabi Chama, že řekl rabi Chanina: Co znamená, co je psáno: „Železo se ostří železem“ (Př 27,17)? Aby ti řeklo: Tak jako jedno železo ostří druhé, tak i dva učenci ostří jeden druhého v halaše.

Řekl Raba bar bar Chana: Proč jsou slova Tóry přirovnána k ohni, jak je řečeno: „Což není mé slovo jako oheň, je výrok Hospodinův“ (Jr 23,29)? Aby ti řeklo: Tak jako oheň nehoří osamoceně, tak se ani slova Tóry neudrží u osamoceného.

A to je to, co řekl rabi Josi bar Chanina: Co znamená, co je psáno: „Meč na žvanily [badim], ať zpošetilí“ (Jr 50,36)? Meč na nepřátele učenců [eufemismus pro učence samé], kteří se zabývají Tórou každý sám o sobě [bad be-vad]. A nejen to, ale stávají se pošetilými, jak je řečeno: „ať zpošetilí“.

A nejen to, ale hřeší, [neboť] zde je psáno „ať zpošetilí“ a tam je psáno: „v čem jsme jednali pošetile a v čem jsme zhřešili“ (Nu 12,11). A chceš-li, řekni odtud: „Pošetilí se stali knížata Coanu atd., svedli Egypt“ (Iz 19,13).

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Proč jsou slova Tóry přirovnána ke stromu [dřevu], jak je řečeno: „Je stromem života těm, kdo se jí drží“ (Př 3,18)? Aby ti řeklo: Tak jako malé dřevo zapaluje velké, tak i malí učenci ostří velké. A to je to, co řekl rabi Chanina: Mnoho jsem se naučil od svých učitelů, od svých druhů více než od svých učitelů a od svých žáků více než ode všech.

Rabi Chanina bar Papa postavil proti sobě [verše]: Je psáno „Vstříc žíznivému přineste vodu“ (Iz 21,14), a je psáno „Hej, všichni žízniví, pojďte k vodě“ (Iz 55,1). Je-li žák hoden, „vstříc žíznivému přineste vodu“; a není-li, „hej, všichni žízniví, pojďte k vodě“.

Rabi Chanina bar Chama postavil proti sobě [verše]: Je psáno „Ať se tvé prameny rozlévají ven“ (Př 5,16), a je psáno „ať jsou jen tvoje“ (Př 5,17). Je-li žák hoden, „ať se tvé prameny rozlévají ven“; a není-li, „ať jsou jen tvoje“.

A rabi Chanina bar Idi řekl: Proč jsou slova Tóry přirovnána k vodě, jak je psáno: „Hej, všichni žízniví, pojďte k vodě“? Aby ti řeklo: Tak jako voda opouští vyvýšené místo a teče na nízké místo, tak se slova Tóry udrží jen u toho, kdo je pokorného ducha.

A rabi Hošaja řekl: Proč jsou slova Tóry přirovnána k těmto třem nápojům – k vodě, vínu a mléku? Jak je psáno: „Hej, všichni žízniví, pojďte k vodě“, a je psáno: „Pojďte, kupte a jezte, pojďte, kupte bez peněz a bez ceny víno a mléko“ (Iz 55,1). Aby ti řeklo: Tak jako se tyto tři nápoje udrží jen v nejprostších nádobách, tak se slova Tóry udrží jen u toho, kdo je pokorného ducha.

Jak řekla císařova dcera rabi Jehošuovi ben Chananjovi: Ach, nádherná moudrost v ošklivé nádobě! Řekl jí: Tvůj otec dává víno do hliněných nádob? Řekla mu: A do čeho ho máme dávat? Řekl jí: Vy, kteří jste vznešení, dávejte ho do zlatých a stříbrných nádob.

Šla a řekla to svému otci. Dali víno do zlatých a stříbrných nádob a zkyslo. Přišli a řekli mu to. Řekl své dceři: Kdo ti to řekl? Řekla mu: Rabi Jehošua ben Chananja. Zavolali ho. Řekl mu: Proč jsi jí to řekl? Řekl mu: Jak ona řekla mně, tak jsem já řekl jí. Ale jsou přece krásní lidé, kteří jsou učení! –