Taanit 7b תענית

Kdyby byli oškliví, byli by ještě učenější. Jiný výklad: Tak jako se tyto tři nápoje znehodnotí jen nepozorností, tak se ani slova Tóry nezapomínají jinak než nepozorností.

Řekl rabi Chama bar Chanina: Den deště je velký jako den, kdy byla stvořena nebesa a země, jak je řečeno: „Kropte, nebesa, shůry, a oblaka ať prýští spravedlnost; ať se otevře země a vydá ovoce spásy, a ať zároveň vyraší spravedlnost; já, Hospodin, jsem to stvořil“ (Iz 45,8). Není řečeno „stvořil jsem je“, nýbrž „stvořil jsem to“.

Řekl Rav Hošaja: Den deště je velký, neboť se v něm rozmnožuje i spása, jak je řečeno: „ať se otevře země a vydá ovoce spásy“. Řekl rabi Tanchum bar Chanilaj: Déšť padá, jen když byly odpuštěny viny Izraele, jak je řečeno: „Hospodine, zalíbila se ti tvá země, změnil jsi úděl Jaakova; sňal jsi vinu svého lidu, přikryl jsi všechen jejich hřích, sela“ (Ž 85,2–3).

Řekl Zeiri z Dihavtu Ravinovi: Vy to učíte odtud, my to učíme odtud: „A ty slyš na nebesích a odpusť hřích atd.“ (1Kr 8,36).

Řekl rabi Tanchum, syn rabi Chiji, muž z Kefar Ako: Déšť bývá zadržen, jen když se nepřátelé Izraele [eufemismus] provinili ke zkáze, jak je řečeno: „Sucho i horko uchvátí sněhové vody, podsvětí ty, kdo zhřešili“ (Jb 24,19). Řekl Zeiri z Dihavtu Ravinovi: Vy to učíte odtud, my to učíme odtud: „A zavře nebesa… a rychle zahynete“ (Dt 11,17).

Řekl Rav Chisda: Déšť bývá zadržen jen kvůli zanedbávání pozdvihovaných darů a desátků, jak je řečeno: „Sucho i horko uchvátí sněhové vody.“ Odkud to plyne? V domě rabi Jišmaela se učilo: Kvůli věcem, které jsem vám přikázal v letních dnech a neučinili jste je, vám budou uchváceny sněhové vody v deštivých dnech.

Řekl rabi Šimon ben Pazi: Déšť bývá zadržen jen kvůli těm, kdo šíří pomluvy, jak je řečeno: „Severní vítr přivádí déšť a utajený jazyk rozhněvanou tvář“ (Př 25,23).

Řekl Rav Sala, že řekl Rav Hamnuna: Déšť bývá zadržen jen kvůli drzým, jak je řečeno: „I byly zadrženy přeháňky a pozdní déšť nebyl, ale ty jsi měla čelo nevěstky atd.“ (Jr 3,3). A Rav Sala řekl, že řekl Rav Hamnuna: Každý člověk, který je drzý, nakonec klopýtne do přestoupení, jak je řečeno: „ty jsi měla čelo nevěstky.“ Rav Nachman řekl: Je jisté, že již do přestoupení klopýtl, neboť je řečeno „jsi měla“, a není řečeno „budeš mít“.

Řekl Raba bar Rav Huna: Každého člověka, který je drzý, je dovoleno nazývat svévolníkem, jak je řečeno: „Svévolník dělá drzou tvář“ (Př 21,29). Rav Nachman bar Jicchak řekl: Je dovoleno ho nenávidět, jak je řečeno: „a drzost jeho tváře se mění [ješune]“ (Kaz 8,1) – nečti ješune, nýbrž jisane [je nenáviděna].

Řekl Rav Ketina: Déšť bývá zadržen jen kvůli zanedbávání Tóry, jak je řečeno: „Leností klesá trámoví“ (Kaz 10,18). Kvůli lenosti, která byla v Izraeli, že se nezabývali Tórou, se nepřítel Svatého, budiž požehnán [eufemismus], stal chudým [mach]. A „mach“ není nic jiného než chudý, jak je řečeno: „Je-li příliš chudý na tvé ocenění“ (Lv 27,8); a „trámoví“ [mekare] není nikdo jiný než Svatý, budiž požehnán, jak je řečeno: „Ten, který klade trámy svých síní ve vodách“ (Ž 104,3).

Rav Josef řekl odtud: „A nyní nevidí světlo, jasné je v oblacích, vítr přešel a pročistil je“ (Jb 37,21). A „světlo“ není nic jiného než Tóra, jak je řečeno: „Neboť přikázání je lampa a Tóra světlo“ (Př 6,23). „Jasné je v oblacích“ – v domě rabi Jišmaela se učilo: I v hodině, kdy se obloha pokrývá jasnými skvrnami, aby seslala rosu a déšť, „vítr přešel a pročistil je“.

Řekl rabi Ami: Déšť bývá zadržen jen pro vinu loupeže, jak je řečeno: „Dlaněmi zakrývá světlo“ (Jb 36,32) – pro vinu dlaní zakrývá světlo. A „dlaně“ nejsou nic jiného než násilí, jak je řečeno: „a od násilí, které je v jejich dlaních“ (Jon 3,8). A „světlo“ není nic jiného než déšť, jak je řečeno: „Mrak rozptyluje své světlo“ (Jb 37,11).

Jaká je náprava? Ať se hodně modlí, jak je řečeno: „a dává mu příkaz proti tomu, kdo přimlouvá [mafgia]“ (Jb 36,32). A „pgia“ není nic jiného než modlitba, jak je řečeno: „A ty se nemodli za tento lid atd. a nenaléhej [tifga] na mne“ (Jr 7,16).

A rabi Ami řekl: Co znamená, co je psáno: „Je-li železo otupělé a on nenabrousil ostří“ (Kaz 10,10)? Vidíš-li oblohu, která otupěla jako železo, takže nesesílá rosu a déšť, je to kvůli činům pokolení, které jsou zkažené, jak je řečeno: „a on nenabrousil [kilkal] ostří“.

Jaká je jejich náprava? Ať naléhají v prosbách o milosrdenství, jak je řečeno: „musí vynaložit více síly; ale výhodou je připravit moudrost“ (Kaz 10,10) – tím spíše, byly-li jejich činy správné od počátku.

Reš Lakiš řekl: Vidíš-li žáka,