Taanit 8a תענית

jemuž je jeho učení tvrdé jako železo, je to kvůli tomu, že jeho mišna mu není uspořádaná, jak je řečeno: „a on nenabrousil ostří“ (Kaz 10,10).

Jaká je jeho náprava? Ať se více věnuje učení v ješivě, jak je řečeno: „musí vynaložit více síly; ale výhodou je připravit moudrost“ (Kaz 10,10) – tím spíše, je-li mu jeho mišna uspořádaná od počátku.

Jako Reš Lakiš, který si opakoval svou mišnu čtyřicetkrát, podle čtyřiceti dní, [během nichž] byla dána Tóra, a [teprve pak] vstoupil před rabi Jochanana. Rav Ada bar Ahava si opakoval svou mišnu dvacet čtyřikrát, podle [knih] Tóry, Proroků a Spisů, a [teprve pak] vstoupil před Ravu.

Rava řekl: Vidíš-li žáka, jemuž je jeho učení tvrdé jako železo, je to kvůli jeho učiteli, který mu neukazuje vlídnou tvář, jak je řečeno: „a on nenabrousil ostří [panim, tvář]“.

Jaká je jeho náprava? Ať na něj pošle mnoho přátel [prostředníků], jak je řečeno: „musí vynaložit více síly; ale výhodou je připravit moudrost“ – tím spíše, byly-li jeho činy před jeho učitelem správné od počátku.

A rabi Ami řekl: Co znamená, co je psáno: „Uštkne-li had, když není zaříkán, nemá zaklínač žádnou výhodu“ (Kaz 10,11)? Vidíš-li pokolení, nad nímž jsou nebesa zrezivělá jako měď, takže nesesílají rosu a déšť, je to kvůli tomu, že v pokolení nejsou ti, kdo šeptají [modlitby].

Jaká je jejich náprava? Ať jdou k tomu, kdo umí šeptat [modlitbu], jak je psáno: „Jeho hřmění o něm zvěstuje“ (Jb 36,33). „A nemá zaklínač žádnou výhodu“ – kdo může šeptat [modlitbu] a nešeptá, jaký z toho má užitek?

A šeptal-li a nebyl vyslyšen, jaká je jeho náprava? Ať jde ke zbožnému [chasidovi] pokolení a ten ať se za něj hodně modlí, jak je řečeno: „a dává mu příkaz proti tomu, kdo přimlouvá“ (Jb 36,32). A „pgia“ není nic jiného než modlitba, jak je řečeno: „A ty se nemodli za tento lid, nepozvedej za ně prosbu ani modlitbu a nenaléhej na mne“ (Jr 7,16).

A šeptal-li a podařilo se mu to, a on se proto vypíná, přivádí na svět hněv, jak je řečeno: „rozněcuje hněv nad tím, kdo se vypíná“ (Jb 36,33).

Rava řekl: Dva učenci, kteří sídlí v jednom městě a nejsou k sobě vlídní v halaše, roznítí hněv a přivádějí ho, jak je řečeno: „rozněcuje hněv nad tím, kdo se vypíná“.

Řekl Reš Lakiš: Co znamená, co je psáno: „Uštkne-li had, když není zaříkán, nemá pán jazyka žádnou výhodu“? V budoucím světě se shromáždí všechna zvířata, přijdou k hadovi a řeknou mu: Lev šlape a žere, vlk trhá a žere – ale ty, jaký máš z toho užitek? Řekne jim: A jakou výhodu má pán jazyka [pomlouvač]?

Řekl rabi Ami: Modlitba člověka je vyslyšena, jen když vloží svou duši do svých dlaní, jak je řečeno: „Pozvedněme své srdce se svými dlaněmi“ (Pl 3,41). Je to tak? Vždyť Šmuel postavil proti tomu vykladače a vykládal: „Lákali ho svými ústy a svým jazykem mu lhali, jejich srdce s ním nebylo upřímné a nebyli věrní jeho smlouvě“ (Ž 78,36–37), a přesto: „Ale on je milosrdný, odpouští vinu atd.“ (Ž 78,38)!

Není to rozpor: zde jde o jednotlivce, zde o společenství.

Řekl rabi Ami: Déšť padá jen kvůli těm, kdo jsou věrní, jak je řečeno: „Věrnost vyraší ze země a spravedlnost shlédne z nebes“ (Ž 85,12).

A rabi Ami řekl: Pojď a viz, jak velcí jsou ti, kdo jsou věrní. Odkud [to víme]? Od lasičky a studny. A když ten, kdo důvěřuje lasičce a studni [jako svědkům], [je odměněn] tak, tím spíše ten, kdo důvěřuje Svatému, budiž požehnán.

Řekl rabi Jochanan: Každý, kdo sám nad sebou vynese spravedlivý soud dole, nad tím vynesou soud shůry, jak je řečeno: „Věrnost vyraší ze země a spravedlnost shlédne z nebes.“ Rabi Chija bar Avin řekl, že řekl Rav Huna, odtud: „A podle bázně před tebou je tvůj hněv“ (Ž 90,11).

Reš Lakiš řekl odtud: „Vyšel jsi vstříc tomu, kdo se raduje a koná spravedlnost, těm, kdo na tebe pamatují na tvých cestách; hle, ty ses rozhněval a my jsme zhřešili – v nich je věčnost a budeme zachráněni“ (Iz 64,4). Řekl rabi Jehošua ben Levi: Každý, kdo se raduje z utrpení, které na něj přichází, přivádí na svět spásu, jak je řečeno: „v nich je věčnost a budeme zachráněni“.

Řekl Reš Lakiš: Co znamená, co je psáno: „A zavře nebesa“ (Dt 11,17)? V hodině, kdy jsou nebesa zavřena, takže nesesílají rosu a déšť, je to podobné ženě, která má porodní bolesti, a nerodí. A to je to, co řekl Reš Lakiš jménem bar Kapary: Zavření se říká o dešti a zavření se říká o ženě.