Zavření se říká o ženě, jak je řečeno: „Neboť Hospodin zcela zavřel každé lůno“ (Gn 20,18), a zavření se říká o dešti, jak je psáno: „A zavře nebesa“ (Dt 11,17).
נאמרה עצירה באשה שנאמר (בראשית כ, יח) כי עצר עצר ה' בעד כל רחם ונאמרה עצירה בגשמים דכתיב (דברים יא, יז) ועצר את השמים
Zrození se říká o ženě a zrození se říká o dešti. Zrození se říká o ženě, jak je psáno: „I počala a porodila syna“ (Gn 30,23), a zrození se říká o dešti, jak je psáno: „a neoplodní ji a nedá jí zrodit a vzklíčit“ (Iz 55,10).
נאמר לידה באשה ונאמר לידה בגשמים נאמר לידה באשה דכתיב (בראשית ל, כג) ותהר ותלד בן ונאמר לידה בגשמים דכתיב (ישעיהו נה, י) והולידה והצמיחה
Navštívení se říká o ženě a navštívení se říká o dešti. Navštívení se říká o ženě, jak je psáno: „A Hospodin navštívil Sáru“ (Gn 21,1), a navštívení se říká o dešti, jak je psáno: „Navštívil jsi zemi a napojil ji, velice ji obohacuješ; Boží potok je plný vody“ (Ž 65,10).
נאמר פקידה באשה ונאמר פקידה בגשמים נאמר פקידה באשה דכתיב (בראשית כא, א) וה' פקד את שרה ונאמר פקידה בגשמים דכתיב (תהלים סה, י) פקדת הארץ ותשקקה רבת תעשרנה פלג אלהים מלא מים
Řekl rabi Šmuel bar Nachmani: Co znamená, co je psáno: „Ať už k trestu, nebo pro jeho zemi, nebo k milosti to dopustí“ (Jb 37,13)? „K trestu“ – na hory a pahorky; „k milosti to dopustí pro jeho zemi“ – na pole a vinice.
אמר רבי שמואל בר נחמני מאי דכתיב (איוב לז, יג) אם לשבט אם לארצו אם לחסד ימציאהו אם לשבט בהרים ובגבעות אם לחסד ימציאהו לארצו בשדות ובכרמים
Ve dnech rabi Šmuela bar Nachmaniho byl hlad a mor. Řekli: Co máme dělat? Prosit o milosrdenství kvůli obojímu nelze. Prosme tedy o milosrdenství kvůli moru a hlad snesme. Řekl jim rabi Šmuel bar Nachmani: Prosme o milosrdenství kvůli hladu, neboť když Milosrdný dává sytost, dává ji živým, jak je psáno: „Otevíráš svou ruku a sytíš všechno živé dle libosti“ (Ž 145,16).
בימי רבי שמואל בר נחמני הוה כפנא ומותנא אמרי היכי נעביד ניבעי רחמי אתרתי לא אפשר אלא ליבעי רחמי אמותנא וכפנא ניסבול אמר להו ר' שמואל בר נחמני ניבעי רחמי אכפנא דכי יהיב רחמנא שובעא לחיי הוא דיהיב דכתיב (תהלים קמה, טז) פותח את ידך ומשביע לכל חי רצון
A odkud víme, že se nemodlíme za dvě věci [najednou]? Jak je psáno: „A postili jsme se a hledali jsme u našeho Boha [pomoc] v této věci“ (Ezd 8,23) – z toho plyne, že byla i jiná [věc]. Na Západě říkají jménem rabi Chagaje odtud: „a aby prosili o milosrdenství Boha nebes ohledně tohoto tajemství“ (Da 2,18) – z toho plyne, že bylo i jiné.
ומנלן דלא מצלינן אתרתי דכתיב (עזרא ח, כג) ונצומה ונבקשה מאלהינו על זאת מכלל דאיכא אחריתי במערבא אמרי משמיה דר' חגי מהכא (דניאל ב, יח) ורחמין למבעא מן קדם אלה שמיא על רזא דנא מכלל דאיכא אחריתי
Ve dnech rabi Zery vyhlásili [vládci] výnos a nařídili, že se nemá postit. Řekl jim rabi Zera: Přijměme [půst] na sebe, a až bude výnos zrušen, budeme ho držet.
בימי ר' זירא גזור גזרה וגזור דלא למיתב בתעניתא אמר להו ר' זירא נקבליה עילוון ולכי בטיל הגזירה ליתביה
Řekli mu: Odkud to máš? Řekl jim: Jak je psáno: „I řekl mi: Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy jsi upřel své srdce k porozumění a k pokoření se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena“ (Da 10,12).
אמרי ליה מנא לך הא אמר להו דכתיב (דניאל י, יב) ויאמר אלי אל תירא דניאל כי מן היום הראשון אשר נתת את לבך להבין ולהתענות לפני אלהיך נשמעו דבריך
Řekl rabi Jicchak: I v letech jako v letech Elijáše, padá-li déšť v předvečer Šabatu, je to jen znamení kletby. To je to, co řekl Raba bar Šila: Den deště je těžký jako den soudu. Řekl Amejmar: Kdyby ho svět nepotřeboval, prosili bychom o milosrdenství a zrušili ho.
אמר רבי יצחק אפילו שנים כשני אליהו וירדו גשמים בערבי שבתות אינן אלא סימן קללה היינו דאמר רבה בר שילא קשה יומא דמיטרא כיומא דדינא אמר אמימר אי לא דצריך לברייתא בעינן רחמי ומבטלינן ליה
A rabi Jicchak řekl: Slunce v Šabat je dobročinností pro chudé, jak je řečeno: „Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti a uzdravení“ (Mal 3,20). A rabi Jicchak řekl: Den deště je velký, neboť je v něm požehnána i peruta v měšci, jak je řečeno: „aby dal tvé zemi déšť v jeho čas a požehnal všechno dílo tvých rukou“ (Dt 28,12).
ואמר רבי יצחק שמש בשבת צדקה לעניים שנאמר (מלאכי ג, כ) וזרחה לכם יראי שמי שמש צדקה ומרפא ואמר רבי יצחק גדול יום הגשמים שאפילו פרוטה שבכיס מתברכת בו שנאמר (דברים כח, יב) לתת מטר ארצך בעתו ולברך את כל מעשה ידיך
A rabi Jicchak řekl: Požehnání se nachází jen ve věci skryté před okem, jak je řečeno: „Hospodin ti přikáže požehnání ve tvých sýpkách [asamecha]“ (Dt 28,8). V domě rabi Jišmaela se učilo: Požehnání se nachází jen ve věci, nad níž oko nevládne, jak je řečeno: „Hospodin ti přikáže požehnání ve tvých sýpkách.“
ואמר רבי יצחק אין הברכה מצויה אלא בדבר הסמוי מן העין שנאמר (דברים כח, ח) יצו ה' אתך את הברכה באסמיך תנא דבי ר' ישמעאל אין הברכה מצויה אלא בדבר שאין העין שולטת בו שנאמר יצו ה' אתך את הברכה באסמיך
Učili naši mistři: Kdo jde měřit své humno, říká: Budiž vůle před tebou, Hospodine, náš Bože, abys seslal požehnání na dílo našich rukou. Začal-li měřit, říká: Požehnaný, který sesílá požehnání na tuto hromadu. Změřil-li a teprve potom žehnal, je to marná modlitba, neboť požehnání se nenachází ani ve věci zvážené, ani ve věci změřené, ani ve věci spočítané, nýbrž ve věci skryté před okem.
ת"ר הנכנס למוד את גרנו אומר יר"מ ה' אלהינו שתשלח ברכה במעשה ידינו התחיל למוד אומר ברוך השולח ברכה בכרי הזה מדד ואח"כ בירך הרי זו תפלת שוא לפי שאין הברכה מצויה לא בדבר השקול ולא בדבר המדוד ולא בדבר המנוי אלא בדבר הסמוי מן העין:
Shromáždění, vojska, dobročinnost, desátek, obživa – mnemotechnická pomůcka. Řekl rabi Jochanan: Den deště je velký jako den shromáždění vyhnanců, jak je řečeno: „Navrať, Hospodine, naše zajatce jako potoky v Negevu“ (Ž 126,4), a „potoky“ nejsou nic jiného než déšť, jak je řečeno: „A ukázala se koryta moře“ (2S 22,16).
קיבוץ גייסות צדקה (מעשה) פרנס סימן: אמר רבי יוחנן גדול יום הגשמים כיום קבוץ גליות שנאמר (תהלים קכו, ד) שובה ה' את שביתנו כאפיקים בנגב ואין אפיקים אלא מטר שנאמר (שמואל ב כב, טז) ויראו אפיקי ים
A rabi Jochanan řekl: Den deště je velký, neboť v něm ustávají i vojska, jak je řečeno: „Svlažuješ její brázdy, urovnáváš její oddíly [gedudeha]“ (Ž 65,11). A rabi Jochanan řekl: Déšť bývá zadržen jen kvůli těm, kdo veřejně slíbí dobročinnost, a nedávají, jak je řečeno: „Mraky a vítr, a deště není – [tak je to s] mužem, který se chlubí klamným darem“ (Př 25,14).
ואמר רבי יוחנן גדול יום הגשמים שאפילו גייסות פוסקות בו שנאמר (תהלים סה, יא) תלמיה רוה נחת גדודיה ואמר רבי יוחנן אין הגשמים נעצרין אלא בשביל פוסקי צדקה ברבים ואין נותנין שנאמר (משלי כה, יד) נשיאים ורוח וגשם אין איש מתהלל במתת שקר
Originál: Taanit 8b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.