Temura 18b תמורה

Rabi Chija učil [baraitu] na podporu rabiho Jehošuy ben Leviho: „Jestliže on přináší ovci“ (Lv 3,7) – první mládě se přináší, druhé mládě se nepřináší.

„On“ se přináší, ale mládě žádné posvěcené [oběti] se nepřináší.

Mládě čeho? Jestliže zápalné oběti a oběti za vinu – to jsou samci a nemají mláďata. Jestliže oběti za hřích – máme tradici, že jde k zemření.

Ravina řekl: Aby se zahrnulo mládě [zvířete] z desátku. – Proč potřebuji verš pro mládě [zvířete] z desátku? [Slovo] „převedeš“ – „převedeš“ se odvozuje od prvorozeného!

Bylo to zapotřebí: Napadlo by tě říci, že se neusuzuje o tom, co je možné, z toho, co není možné. Učí nás [jinak].

Rabi Šimon a rabi Papjas dosvědčili atd.

A podle Ravy, který říká, že u posvěcených [obětí], jakmile přes ně přešel jeden poutní svátek, každého dne přestupuje zákaz „neotálej“ – měl ji sníst [už] o svátku Šavuot! Rav Zvid řekl jménem Ravy: [Jde o případ], kdy byla o Šavuot nemocná.

Rav Aši řekl: Co [znamená] „svátek“? Také to, co učí „svátek“, je svátek Šavuot. A ten druhý [výraz] – všude, kde učí „Pesach“, [lze] učit [také] „Aceret“.

Je-li tomu tak, co je jeho svědectvím? – Aby se vyloučil [názor] rabiho Elazara, který říká, že mládě pokojných obětí se nepřináší jako pokojná oběť; on dosvědčuje, že se přináší.

MIŠNA: Mládě děkovné oběti a její náhrada, jejich mládě a mládě jejich mláděte až do konce všech pokolení – ti jsou jako děkovná oběť, avšak nevyžadují chleby.

GEMARA: Odkud to [víme]? Neboť rabíni učili: Co [verš] říká: „přinese ji“ (Lv 7,12)?

[Někdo] oddělí děkovnou oběť a ztratí se, a oddělí jinou místo ní, a najde se ta první, takže obě stojí – odkud [víme], že přinese kteroukoli chce, a s ní její chleby? Verš učí: „děkovnou oběť přinese“.

Mohl bych myslet, že i druhá vyžaduje chleby; verš učí: „přinese ji“ – jednu, a ne dvě. Odkud [víme], že se zahrnují mláďata, náhrady a výměny? Verš učí: „A jestliže jako děkovnou oběť“. Mohl bych myslet, že všechny vyžadují chleby; verš učí: „s obětí děkovnou“ (Lv 7,12) – děkovná oběť vyžaduje chleby, ale ani její mládě, ani její náhrada, ani její výměna chleby nevyžaduje.

MIŠNA: Náhrada zápalné oběti, mládě náhrady, mládě jejího mláděte až do konce celého světa – ti jsou jako zápalná oběť a vyžadují stažení kůže, rozsekání a úplné spálení v ohni. Kdo oddělí samici jako zápalnou oběť a ona porodí samce, [ten samec] se pase, dokud nedostane vadu, a prodá se, a za jeho cenu se přinese zápalná oběť. Rabi Eliezer říká: On sám se přinese jako zápalná oběť.

GEMARA: Čím se liší první část, kde se nepřou, a čím se liší závěr, kde se přou?

Raba bar bar Chana řekl: [První část] je učena jako sporná a je to [názor] rabiho Eliezera. A Rava řekl: Můžeš říci, že i rabíni; přou se s rabim Eliezerem jen ohledně toho, kdo odděluje samici jako zápalnou oběť, protože její matka se nepřináší; ale [u] náhrady, jejíž matka se také přináší, i rabíni souhlasí.

A copak rabi Eliezer řekl, že on sám se přinese jako zápalná oběť? Postav proti tomu: Náhrada oběti za vinu, mládě náhrady, jejich mládě a mládě jejich mláděte až do konce celého světa se pasou, dokud nedostanou vadu, a prodají se, a jejich cena připadne na dobrovolné dary.

Rabi Elazar říká: Nechají se zemřít. Rabi Eliezer říká: Za jejich cenu ať se přinese zápalná oběť. Za cenu – ano; on sám – ne!

Rav Chisda řekl: Rabi Eliezer jim mluví podle názoru rabínů: Já zastávám [názor], že i mládě se přináší jako zápalná oběť; ale podle vás, kteří říkáte, že se pase, uznejte mi aspoň, že přebytky připadají na dobrovolné dary jednotlivce. A oni mu odpověděli: Přebytky připadají na dobrovolné dary obce.

Rava řekl: Rabi Eliezer říká, že on sám se přinese jako zápalná oběť, jen u toho, kdo oddělí samici jako zápalnou oběť, kde je na jeho matce jméno zápalné oběti;