Odpověděl mu: Tam [zvíře] přichází z moci Izraelity, proto se řídíme tím, kdo je smiřován, a tak je začátek i konec v rukou Izraelity. Ale zde se ptá takto: Musí [zvíře] od začátku do konce zůstat v moci toho, kdo provádí záměnu? Zůstává to nerozhodnuto.
א"ל התם הוא דקאתי מכח ישראל משום הכי אזלינן בתר מתכפר והוה ליה תחילתו וסופו ביד ישראל אבל הכא הכי קא מיבעיא ליה מי בעינן מתחילה ועד סוף דתיקו ברשות מאן דעביד תמורה תיקו
Mistr řekl: Z posvěcených věcí modloslužebníků se nesmí mít užitek a není na ně zpronevěra. Nesmí se mít užitek – podle rabínského nařízení; a není zpronevěra – podle Tóry.
אמר מר מוקדשי עובדי כוכבים לא נהנין ולא מועלין לא נהנין מדרבנן ולא מועלין מדאורייתא
Jaký je důvod? Je psáno: „Kdyby se někdo zpronevěřil a zhřešil nedopatřením“ (Lv 5,15), a odvozujeme „hřích – hřích“ od dávky [truma]; a o dávce je psáno „synové Izraele“ (Lv 22,15) – a ne modloslužebníci.
מ"ט דכתיב (ויקרא ה, טו) נפש כי תמעול מעל וחטאה בשגגה וילפינן חטא חטא מתרומה ובתרומה כתיב (במדבר יח, כג) בני ישראל ולא עובדי כוכבים
„A není za ně vina z titulu piggul, notar a nečistoty“ – neboť je o nečistotě psáno: „Mluv k Áronovi a k jeho synům, ať jsou zdrženliví vůči svatým darům synů Izraele a neznesvěcují mé svaté jméno…“ (Lv 22,2).
ואין חייבין עליהם משום פיגול נותר וטמא דכתיב בה בטומאה (ויקרא כב, ב) דבר אל אהרן ואל בניו וינזרו מקדשי בני ישראל ולא יחללו את שם [וגו']
A u notar se odvozuje „znesvěcení – znesvěcení“ od nečistoty, neboť je u nečistoty psáno „synové Izraele … neznesvěcují“ (Lv 22,2), a u notar je psáno: „Kdo to jí, ponese svou vinu, protože znesvětil, co je svaté Hospodinu“ (Lv 19,8).
ויליף נותר חילול חילול מטומאה דכתיב גבי טומאה (ויקרא כב, ב) בני ישראל ולא יחללו וגו' וכתיב גבי נותר (ויקרא יט, ח) ואוכליו עונו ישא כי את קדש ה' חלל
A u piggul se odvozuje „vina – vina“ od notar, neboť je u piggul psáno: „A kdo by z toho jedl, ponese svou vinu“ (Lv 7,18), a u notar je psáno: „Kdo to jí, ponese svou vinu, protože znesvětil, co je svaté Hospodinu“ (Lv 19,8). A ve všech těchto případech [se mluví o] synech Izraele, a ne o modloslužebnících.
ויליף פיגול עון עון מנותר דכתיב גבי פיגול (ויקרא ז, יח) והנפש האוכלת ממנו עונה תשא וכתיב גבי נותר (ויקרא יט, ח) ואוכליו עונו ישא כי את קדש ה' חלל וכולהו בני ישראל ולא עובדי כוכבים
„A nelze s nimi provést záměnu“ – neboť je psáno: „Nevymění ho ani nezamění“ (Lv 27,10), a na začátku toho oddílu je psáno: „Mluv k synům Izraele … muž, který vysloví slib podle tvého odhadu“ (Lv 27,2).
ואין עושין תמורה דכתיב (ויקרא כז, י) לא יחליפנו ולא ימיר וכתיב בריש ענין (ויקרא כז, ב) דבר אל בני ישראל (לאמר) איש כי יפליא נדר בערכך
Jiná verze: „A nelze s nimi provést záměnu“ – jaký je důvod? Protože záměna zvířete je přirovnána k desátku dobytka a desátek dobytka k desátku obilí, a o desátku obilí je psáno: „Neboť desátek synů Izraele, který odvádějí Hospodinu“ (Nu 18,24) – synové Izraele, a ne modloslužebníci.
לישנא אחרינא ואין עושין תמורה מ"ט דאיתקשא תמורת בהמה למעשר בהמה ומעשר בהמה למעשר דגן וגבי מעשר דגן כתיב (במדבר יח, כד) (כל) [כי את] מעשר בני ישראל אשר ירימו לה' בני ישראל ולא עובדי כוכבי'
„A nepřinášejí se k nim úlitby; jeho oběť však vyžaduje úlitby – to jsou slova rabiho Šimona.“ Odkud to víme? Neboť učili naši mistři: „Každý domorodec“ (Nu 15,13) – domorodec přináší úlitby, ale modloslužebník úlitby nepřináší. Mohl bych si myslet, že ani jeho zápalná oběť nevyžaduje úlitby; proto se praví „takto“.
ואין מביא (עליהן) נסכים אבל קרבנו טעון נסכים דברי רבי שמעון מנה"מ דתנו רבנן (במדבר טו, יג) אזרח אזרח מביא נסכים ואין העובד כוכבים מביא נסכים יכול לא תהא עולתו טעונה נסכים ת"ל ככה
„Kdy to platí? U věcí posvěcených pro oltář; ale u věcí posvěcených pro údržbu Chrámu se na ně zpronevěra vztahuje.“ Jaký je důvod? Protože když odvozujeme zpronevěru [analogií] „hřích – hřích“ od dávky, je to [jen] obdobné dávce, která je svatá svatostí samotného těla; ale u svatosti pro údržbu Chrámu, která je [jen] svatostí ceny, ne.
בד"א בקדשי מזבח אבל בקדשי בדק הבית מועלין בהן מ"ט דכי גמרינן מעילה חטא חטא מתרומה דומיא דתרומה דקדוש קדושת הגוף אבל בקדושת בדק הבית דקדושת דמים לא
A je to [obecné] pravidlo, že za zákaz, při němž není čin, je člověk osvobozen? Vždyť zaměňující – to je zákaz, při němž není čin, a přece dostane bití, neboť jsme se učili: Ne že by směl zaměňovat, ale když zaměnil, je zaměněno a dostane čtyřicet [ran].
וכללא הוא דלאו שאין בו מעשה פטור והרי מימר דלאו שאין בו מעשה הוא ולקי דתנן לא שהוא רשאי להמיר אלא שאם המיר מומר וסופג את הארבעים
A můžeš snad mišnu vyložit podle rabiho Jehudy? Vždyť jsme začátek vyložili ne podle rabiho Jehudy, neboť se učí: „Všichni mohou zaměňovat“ – co má zahrnout „všichni“? Má zahrnout dědice, a to proti rabimu Jehudovi.
ומי מצית מוקמת למתניתין כר' יהודה והא אוקימתא לרישא דלא כרבי יהודה דקתני הכל ממירין הכל לאיתויי מאי לאיתויי יורש ודלא כרבי יהודה
Tento tanaita s ním souhlasí v jedné věci, totiž že za zákaz, při němž není čin, se trestá bitím, a v jedné věci s ním nesouhlasí: rabi Jehuda totiž zastává, že dědic neklade ruce a dědic nezaměňuje, kdežto náš tanaita zastává, že dědic klade ruce a dědic zaměňuje.
האי תנא סבר לה כוותיה בחדא דלאו שאין בו מעשה לוקין עליו ופליג עליה בחדא דאילו רבי יהודה סבר יורש אינו סומך יורש אינו ממיר ותנא דידן סבר יורש סומך יורש ממיר
Řekl Rav Idi bar Avin jménem Rava Amrama jménem rabiho Jicchaka jménem rabiho Jochanana jménem rabiho Josiho z Galileje: U každého zákazu v Tóře – provedl-li čin, dostane bití; neprovedl-li čin, je osvobozen; kromě toho, kdo přísahá [křivě], kdo zaměňuje a kdo proklíná svého druha Jménem [Božím] – ti jsou vinni, ačkoli neprovedli čin. Jménem rabiho Josiho, syna rabiho Chaniny, řekli: Také ten, kdo odděluje dávku [truma] před prvotinami.
אמר רב אידי בר אבין אמר רב עמרם א"ר יצחק א"ר יוחנן משום ר' יוסי הגלילי כל לא תעשה שבתורה עשה בו מעשה לוקה לא עשה בו מעשה פטור חוץ מנשבע ומימר ומקלל חבירו בשם אף על פי שלא עשה מעשה חייב משום רבי יוסי ברבי חנינא אמרו אף המקדים תרומה לביכורים
O tom, kdo přísahá, odkud to víme? Řekl rabi Jochanan jménem rabiho Meira: Verš praví: „Neboť Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo vysloví jeho jméno nadarmo“ (Ex 20,7) – nebeský soud
נשבע מנלן א"ר יוחנן משום ר"מ אמר קרא (שמות כ, ז) כי לא ינקה ה' את אשר ישא את שמו לשוא בית דין של מעלה
Originál: Temurah 3a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.