Řekl Rav PapaAbajemu: A proč neříci, že pro něj nemá být vůbec žádné očištění? Odpověděl mu: Pokud tak, ať verš napíše „nenechá bez trestu“ a zmlkne; proč potřebuji „Hospodin“? [Z toho plyne:] nebeský soud ho neočistí, ale pozemský soud mu dá bití a očistí ho.
א"ל רב פפא לאביי ואימא לא תיהוי ליה נקיות כלל א"ל אם כן לכתוב קרא לא ינקה ולישתוק ה' למה לי בית דין של מעלה הוא דאין מנקין אותו אבל ב"ד של מטה מלקין ומנקין אותו
Našli jsme [pramen] pro marnou přísahu; pro lživou přísahu, odkud to víme? Sám rabi Jochanan řekl: „Nadarmo, nadarmo“ – [je to psáno] dvakrát. Není-li to potřebné pro marnou přísahu, vztáhni to na lživou přísahu, že se za ni dostává bití.
אשכחן שבועת שוא שבועת שקר מנלן רבי יוחנן דידיה אמר לשוא לשוא שני פעמים אם אינו ענין לשבועת שוא תניהו ענין לשבועת שקר דלוקה
Namítl rabi Abahu: Jak vypadá lživá přísaha? Řekneš-li, že řekl „[přísahám,] že nebudu jíst“, a jedl – tam provedl čin. A pokud řekl „že budu jíst“, a nejedl – dostane snad za to bití? Vždyť bylo řečeno: [Kdo přísahal:] „Přísahám, že dnes sním tento bochník“, a den uplynul, a nesnědl ho – rabi Jochanan i Reš Lakiš říkají: Bití nedostane.
מתקיף לה רבי אבהו שבועת שקר היכי דמי אינימא דאמר שלא אוכל ואכל התם הוא מעשה עבד ואלא דאמר שאוכל ולא אכל ההוא מי לקי והאיתמר שבועה שאוכל ככר זה היום ועבר היום ולא אכל רבי יוחנן ורבי שמעון בן לקיש אמרי אינו לוקה
Rabi Jochanan říká: Nedostane bití, protože je to zákaz, při němž není čin, a za žádný zákaz, při němž není čin, se bití nedává. A Reš Lakiš říká: Nedostane bití, protože je to nejisté varování, a za žádné nejisté varování se bití nedává.
ר' יוחנן אומר אינו לוקה דלאו שאין בו מעשה הוא וכל לאו שאין בו מעשה אין לוקין עליו ור"ל אמר אינו לוקה משום דהוה ליה התראת ספק וכל התראת ספק אין לוקין עליו
A čím se liší, že zahrnuje „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ spíše než „budu jíst“ a „nesnědl“? Řekl Rava: Tóra výslovně přirovnala lež k marnosti: Tak jako marnost [se týká] minulosti, tak i lež [se týká] minulosti.
ומאי שנא דקא מרבה אכלתי ולא אכלתי מאוכל ולא אכל אמר רבא בפירוש ריבתה תורה שקר דומה לשוא מה שוא לשעבר אף שקר לשעבר
Rabi Jirmeja vznesl námitku proti rabimu Abahuovi: [Kdo řekl:] „Přísahám, že nesním tento bochník; přísahám, že ho nesním; přísahám, že ho nesním“, a snědl ho, je vinen jen jednou. A to je ta „přísaha výroku“, za jejíž úmyslné porušení se dostává bití a za neúmyslné obětuje proměnlivá oběť. Co má vyloučit slovo „to je“? Což ne to, že má vyloučit „jedl jsem“ a „nejedl jsem“, za něž se bití nedostává?
איתיביה רבי ירמיה לרבי אבהו שבועה שלא אוכל ככר זו שבועה שלא אוכלנה שבועה שלא אוכלנה ואכלה אינו חייב אלא אחת וזוהי שבועת ביטוי שחייבין על זדונה מכות ועל שגגתה קרבן עולה ויורד זוהי למעוטי מאי לאו למעוטי אכלתי ולא אכלתי דלא לקי
Ne, „to je“ [vylučuje] tu [přísahu], za jejíž neúmyslné porušení se přináší oběť, kdežto za „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ se oběť nepřináší. A čí je to [učení]? Rabiho Jišmaela, který říká, že vinen je jen [u přísahy] o budoucnosti; ale bití dostane.
לא זו היא דעל שגגתה מייתי קרבן אבל אכלתי ולא אכלתי לא מייתי קרבן ומני רבי ישמעאל היא דאמר אינו חייב אלא על העתיד לבא אבל מילקא לקי
Řekni [však] závěr: „To je marná přísaha, za jejíž úmyslné porušení se dostává bití a za neúmyslné je člověk osvobozen.“ Co má vyloučit „to je“? Což ne to, že má vyloučit „jedl jsem“ a „nejedl jsem“, za něž se bití nedostává?
אימא סיפא זוהי שבועת שוא שחייבין על זדונה מכות ועל שגגתה פטור זוהי למעוטי מאי לאו למעוטי אכלתי ולא אכלתי דלא לקי
Ne, „to je“ [vylučuje] tu, za jejíž neúmyslné porušení je člověk osvobozen od oběti, kdežto za „jedl jsem“ a „nejedl jsem“ se oběť přináší. A čí je to? Rabiho Akivy, který říká, že oběť se přináší i [za přísahu] o minulosti.
לא זוהי דעל שגגתה פטור מקרבן אבל אכלתי ולא אכלתי מייתי קרבן ומני ר"ע היא דאמר מביאין קרבן לשעבר
Vždyť jsi řekl, že začátek je podle rabiho Jišmaela? Nýbrž: protože závěr je podle rabiho Akivy, i začátek je podle rabiho Akivy; a začátek nevylučuje „jedl jsem“ a „nejedl jsem“, nýbrž vylučuje „budu jíst“ a nesnědl.
והא אמרת רישא רבי ישמעאל אלא מדסיפא רבי עקיבא רישא נמי רבי עקיבא ורישא לאו למעוטי אכלתי ולא אכלתי אלא למעוטי אוכל ולא אכל
O tom, kdo proklíná svého druha Jménem, odkud to víme? Řekl rabi Elazar jménem rabiho Ošaji: Verš praví: „Nebudeš-li dbát…“ (Dt 28,58), a je psáno: „Hospodin ti uštědří neobyčejné rány“ (Dt 28,59). Nevím, co je to „neobyčejné“; když se praví: „Soudce ho dá položit a bít před sebou“ (Dt 25,2), musíš říci, že tato „neobyčejnost“ je bití.
המקלל את חבירו בשם מנלן א"ר אלעזר א"ר אושעיא אמר קרא (דברים כח, נח) אם לא תשמר וכתיב (דברים כח, נט) והפלא ה' את מכותך הפלאה זו איני יודע מהו כשהוא אומר (דברים כה, ב) והפילו השופט והכהו לפניו הוי אומר הפלאה זו מלקות
Řekni, že to platí [jen], aby uchlácholil svého druha, ale bití ať dostane? Nemůžeš to říci, neboť je psáno: „A při jeho jménu budeš přísahat“ (Dt 6,13).
אימר הני מילי לפייס את חבירו אבל מילקא לילקי לא מצית אמרת דהכתיב (דברים ו, יג) ובשמו תשבע
Ten [verš] je potřebný k tomu, co [učí]Rav, neboť řekl Rav Gidel jménem Rava: Odkud víme, že se smí přísahat, že se splní přikázání? Neboť je řečeno: „Přísahal jsem a dodržím to, že budu zachovávat tvé spravedlivé soudy“ (Ž 119,106). [Odpověď:] Je psán jiný verš: „K němu přilneš a při jeho jménu budeš přísahat“ (Dt 10,20).
ההוא מיבעי ליה לכדרב דאמר רב גידל אמר רב מנין שנשבעין לקיים את המצות שנאמר (תהלים קיט, קו) נשבעתי ואקיימה לשמור משפטי צדקך הכתיב קרא אחרינא (דברים י, כ) ובו תדבק ובשמו תשבע
Nýbrž k čemu tedy [verš o „neobyčejných ranách“] přichází? Pro toho, kdo proklíná svého druha Jménem. Ale řekni [raději], že pro toho, kdo vyslovuje Boží jméno nadarmo? Je snad ten, kdo proklíná svého druha Jménem, menší [hříšník] než ten, kdo vyslovuje Boží jméno nadarmo?
אלא למאי אתא למקלל את חבירו בשם ואימא למוציא שם שמים לבטלה מי גרע מקלל את חבירו בשם ממוציא שם שמים לבטלה
Nám to činí potíž takto: Řekni, že tomu, kdo vyslovuje Boží jméno nadarmo, stačí bití; ale ten, kdo proklíná svého druha Jménem, protože činí dvě [provinění] – vyslovuje Boží jméno nadarmo a působí bolest svému druhovi – tomu bití nestačí.
אנן הכי קא קשיא לן אימא מוציא שם שמים לבטלה תיסגי ליה במלקות אבל מקלל חבירו בשם כיון דקעביד תרתי דקא מפיק שם שמים לבטלה וקמצער ליה לחבריה לא תיסגי ליה במלקות
Originál: Temurah 3b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.