Temura 7a תמורה

Mohlo by tě napadnout říci: Dobře, na začátku jsem nevěděl, zda bude tento určen [pro Azazela]; ale zde, kdy je to už rozpoznatelné, [kdo jej posvětí s vadou,] nedostane bití. Proto nás to učí.

Mistr řekl: „Jménem rabiho Josiho, syna rabiho Jehudy, řekli: Také [za] přijetí krve.“ Jaký je důvod rabiho Josiho, syna rabiho Jehudy? Verš praví: „Zvíře s rozmačkanými, rozdrcenými, vytrženými nebo uříznutými [varlaty] … nepřinášejte“ (Lv 22,24) – to je přijetí krve, o němž mluvil rabi Josi, syn rabiho Jehudy.

A podle prvního tanaity, k čemu mi je toto „nepřinášejte“? Potřebuje ho pro kropení krve. Ale to vyvozuje z „na oltář“! [Toto „nepřinášejte“] je jen způsob, jakým verš mluví.

A podle rabiho Josiho, syna rabiho Jehudy, ať je to také jen způsob, jakým verš mluví? Ano, je tomu tak. Nýbrž odkud má přijetí krve? Vyvozuje je odtud: „Ani z ruky cizince nepřinášejte“ (Lv 22,25) – to je přijetí krve, o němž mluvil rabi Josi, syn rabiho Jehudy.

A podle prvního tanaity, k čemu mi je toto „nepřinášejte“? Potřebuje ho k tomuto: Mohlo by tě napadnout říci, že protože potomci Noeho mají příkaz jen ohledně [zvířete], jemuž chybí úd, je to jedno, zda na jejich oltáři, či na našem oltáři. Proto nás to učí.

Jiná verze: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Také za přijetí krve. Jaký je důvod? Je psáno: „S rozmačkanými, rozdrcenými … nepřinášejte“ – to je přijetí krve; a kropení vyvozuje z „na oltář“.

A ať i rabíni vyvozují kropení z „na oltář“? Ano, je tomu tak. Nýbrž k čemu přichází „nepřinášejte“ [u verše] o rozmačkaných? Vztahujeme to na soukromý obětní pahorek.

A rabi Josi, syn rabiho Jehudy, ho potřebuje pro soukromý obětní pahorek? Ano, je tomu tak. Nýbrž „nepřinášejte“ pro přijetí krve, odkud ho má? Z „ani z ruky cizince nepřinášejte“ – to je přijetí krve.

A rabíni? Bylo to zapotřebí. Mohlo by tě napadnout říci: Protože potomci Noeho mají příkaz jen ohledně [zvířete], jemuž chybí úd, na svém obětním pahorku, snad i my od nich [zvířata s vadou] přijmeme. Proto nás učí [slova] „z žádného z těchto“ (Lv 22,25), že je nepřijímáme.

Reš Lakiš namítl: Možná jsme se [pět zákazů] učili jen o bezvadném [zvířeti], které dostalo vadu, [kdo jej posvětí,] přestupuje; neboť je-li s vadou od počátku, je to [jako] obyčejná palma.

Řekl mu rabi Chija bar Josef: V tom oddíle je psáno „zvíře s přespříliš dlouhým nebo zakrnělým [údem]“ (Lv 22,23), a ta jsou s vadou od počátku.

Řekl mu: Možná jsme se [to] učili jen o záměně, neboť jsme se učili: Přísněji je to se záměnou než s [původní] obětí, neboť svatost na ni přichází i u zvířete s trvalou vadou.

Řekl mu rabi Jochanan: Neslyšel jsi, co řekl rabi Janaj? Ve společenství [učenců] hlasovali a rozhodli: Kdo posvětí zvíře s vadou pro oltář, přestupuje pět zákazů. A kdyby šlo o záměnu, bylo by jich šest, protože je tu i zákaz záměny. Nýbrž oč jde? O zvíře s vadou od počátku. Proč by dostal bití, když je to jako obyčejná palma?

Řekl mu: Palma – to není [pro oltář] potupná věc, je to druh dřeva [na oltář]; [zvíře] s vadou od počátku je potupná věc: protože opustil bezvadné a posvětil zvířata s vadou, je vinen.

Jiná verze: Řekl mu: I tak je to potupná věc. U palmy, kde nejde o [obětní] druh, nedostane bití; vylučuje se [tím] zvíře s vadou, u něhož jde o [obětní] druh, a [proto] dostane bití.

Řekl Rava: Nyní, když bylo řečeno, že důvod, proč [za zvíře] s vadou dostane bití, je to, že je to věc potupná, i ten, kdo je posvětí pro hodnotu [na koupi] úliteb, dostane bití.

Učí se v baraitě shodně s Ravou: