„Jako dobrovolný dar ho můžeš dát“ (Lv 22,23) – to jsou posvěcené věci pro údržbu Chrámu. Vím to jen o dobrovolném daru; o slibu, odkud? Proto se praví „ale pro slib“.
נדבה תעשה [אותו] זה קדשי בדק הבית ואין לי אלא נדבה נדר מנין ת"ל ולנדר
Mohl bych si myslet, že i [jako] věci posvěcené pro oltář? Proto se praví: „Ale pro slib nebude příznivě přijato“ (Lv 22,23) – to jsou věci posvěcené pro oltář. Vím to jen o slibu; o dobrovolném daru, odkud? Proto se praví „dobrovolný dar“. Rabi říká: „Nebude příznivě přijato“ – Písmo mluví o příznivém přijetí samotného těla [zvířete].
יכול אפי' קדשי מזבח תלמוד לומר (ויקרא כב, כג) ולנדר לא ירצה זה קדשי מזבח ואין לי אלא נדר נדבה מנין ת"ל נדבה רבי אומר לא ירצה בהרצאת גופו הכתוב מדבר
To je [totéž co] první tanaita! Což se neliší v tomto: první tanaita zastává, že i kdo je posvětí pro hodnotu úliteb, dostane bití, kdežto Rabi zastává, že [jen] při příznivém přijetí samotného těla dostane bití, ale za hodnotu úliteb bití nedostane? Lze z toho vyvodit.
היינו תנא קמא מאי לאו בהא קמיפלגי דתנא קמא סבר אפי' אקדשיה לדמי נסכים נמי לקי ורבי סבר בהרצאת גופו נמי לקי אבל בדמי נסכים לא לקי ש"מ
Nýbrž k čemu mi je „ho“? K tomu, co se učí v baraitě: „Jako dobrovolný dar ho můžeš dát“ (Lv 22,23) – jeho uděláš dobrovolným darem, ale neuděláš bezvadné [zvíře] dobrovolným darem pro údržbu Chrámu. Odtud řekli: Kdo posvětí bezvadná [zvířata] pro údržbu Chrámu, přestupuje příkaz.
ואלא אותו למה לי לכדתניא (ויקרא כב, כג) נדבה תעשה אותו אותו תעשה נדבה ואי אתה עושה תמים נדבה לבדק הבית מיכן אמרו המקדיש תמימים לבדק הבית עובר בעשה
A odkud víme, že i zákaz? Neboť je řečeno: „Hospodin promluvil k Mojžíšovi: [Řekni]“ (Lv 22,26) – [to] učí o tom oddíle, že je zákazem – to jsou slova rabiho Jehudy.
ומנין אף בלא תעשה שנאמר (ויקרא כב, א) וידבר ה' אל משה לאמר לימד על הפרשה שהיא בלאו דברי ר' יהודה
Řekl Rabi bar Kapparovi: Z čeho to plyne? Odpověděl mu: Je psáno „řekni“ (lemor) – [čti] lo emor, „neříkej“ ve slovech. V Rabiho škole říkali: [Čti] lo, emor.
א"ל רבי לבר קפרא מאי משמע א"ל דכתיב לאמר לא נאמר בדברים בי רבי אמרי (לא) אמור
Bylo řečeno: Kdo přinese na oltář údy zvířat s vadou – Rava řekl: Přestupuje „nespalujte celé“ a „nespalujte část“. Abaje řekl: Za obecný zákaz se bití nedostává.
איתמר המעלה אברי בעלי מומין לגבי מזבח אמר רבא עובר משום בל תקטירו כולו ומשום בל תקטירו מקצתו (אמר אביי) אין לוקין על לאו שבכללות
Řekl Abaje: Učí se to o [různých] lidech. Kdyby šlo o lidi, mělo by se říci „přestupují“ místo „přestupuje“. Nýbrž je zřejmé, že jde o jednoho člověka, a je to vyvrácení Abajeho.
אמר אביי בגברי קתני אי בגברי עובר עוברין מיבעי ליה אלא פשיטא בחד גברא ותיובתא דאביי
Řekl Abaje: Vyjmi „spálení části“ a vlož „přijetí krve“. [Ale] přijetí krve zastává rabi Josi, syn rabiho Jehudy, kdežto první tanaita je nezastává. To je obtíž.
אמר אביי אפיק הקטרת מקצתו ועייל קבלת הדם קבלת דם לר' יוסי ברבי יהודה אית ליה לתנא קמא לית ליה קשיא
MIŠNA: Kohanim mohou zaměňovat se svými [zvířaty] a Izraelité mohou zaměňovat se svými. Kohanim nemohou zaměňovat ani s obětí za hřích, ani s obětí za vinu, ani s prvorozeným. Řekl rabi Jochanan ben Nuri: Proč se nezaměňuje s prvorozeným? Řekl mu rabi Akiva: Oběť za hřích a oběť za vinu jsou darem kohenovi a prvorozený je darem kohenovi; tak jako se nezaměňuje s obětí za hřích a obětí za vinu, tak se nezaměňuje ani s prvorozeným.
מתני׳ הכהנים ממירין בשלהן וישראל ממירין בשלהן אין הכהנים ממירין לא בחטאת ולא באשם ולא בבכור אמר רבי יוחנן בן נורי מפני מה אין ממירין בבכור אמר לו ר' עקיבא חטאת ואשם מתנה לכהן ובכור מתנה לכהן מה חטאת ואשם אין ממירין בו אף בכור אין ממירין בו
Řekl rabi Jochanan ben Nuri: Co na tom, že [kohen] nezaměňuje s obětí za hřích a obětí za vinu, které nenabývá za jejich života; řekneš totéž o prvorozeném, kterého nabývá za jeho života? Řekl mu rabi Akiva: Což již není řečeno „bude on i to, čím byl zaměněn, svaté“ (Lv 27,10)? Kde na něj přichází svatost? V domě majitelů; tak i záměna [platí jen] v domě majitelů.
אמר רבי יוחנן בן נורי מה לו אם אינו ממיר בחטאת ואשם שאין זכין בהן בחייהן תאמר בבכור שזכין בו בחייו אמר לו רבי עקיבא והלא כבר נאמר (ויקרא כז, י) והיה הוא ותמורתו יהיה קודש היכן קדושה חלה עליו בבית הבעלים אף תמורה בבית הבעלים
GEMARA: Tam jsme se učili: Prvorozeného lze prodat, bezvadného živého a s vadou živého i poraženého, a lze jím zasnoubit ženu. Řekl Rav Nachman jménem Raby bar Avuha: Učili to jen o dnešní době, protože kohen má na něm nárok; ale v době, kdy Chrám stojí, protože bezvadný je určen k obětování, nelze ho prodat bezvadného živého.
גמ׳ תנן התם בכור מוכרין אותו תם חי ובעל מום חי ושחוט ומקדשין בו האשה אמר רב נחמן אמר רבה בר אבוה לא שנו אלא בזמן הזה הואיל ואית ליה לכהן זכייה בגוויה (הואיל ויש לכהן שותפות בו) אבל בזמן שבית המקדש קיים כיון דתם להקרבה הוא דקאי אין מוכרין אותו תמים חי
Rava vznesl proti Ravovi Nachmanovi námitku: „Lze ho prodat bezvadného živého“ – živého ano, poraženého ne. Kdy? Řekneš-li, že v dnešní době, existuje snad bezvadný poražený? Nýbrž je zřejmé, že v době, kdy Chrám stojí, a [přece] se učí: lze ho prodat bezvadného živého.
איתיביה רבא לרב נחמן מוכרין אותו תמים חי חי אין שחוט לא אימת אילימא בזמן הזה מי איכא תם שחוט אלא פשיטא בזמן שבית המקדש קיים וקתני נמי מוכרין אותו תמים חי (אלמא אית ליה לכהן זכייה בגוויה)
Ne, ve skutečnosti [jde] o dnešní dobu. Učí se snad „lze ho prodat bezvadného živého – živého ano, poraženého ne“? Právě toto nás chce sdělit: že i v dnešní době ho lze prodat bezvadného živého.
לא לעולם בזמן הזה מי קתני מוכרין אותו תמים חי אין שחוט לא הא גופא אתא לאשמועינן דבזמן הזה נמי מוכרין אותו תמים חי
Originál: Temurah 7b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.