Ať to dokáže [kněz] s vadou. A úsudek se vrací: Povaha tohoto není jako povaha onoho a povaha onoho není jako povaha tohoto; společné obema je, že jsou varováni a jestliže sloužili, znesvětili. I já tedy přivedu onena, který je varován, a jestliže sloužil, znesvětil.
בעל מום יוכיח וחזר הדין לא ראי זה כראי זה ולא ראי זה כראי זה הצד השוה שבהן שהן מוזהרין ואם עבדו חיללו אף אני אביא אונן שמוזהר ואם עבד חילל
Kde je varován? Chceš-li říci, že z „Ze svatyně nevyjde“ – v tom je přece napsáno samo znesvěcení. Spíše z „Copak oni přinesli“ (Lv 10,19), a [tento tanaj] se domnívá, že [oběť] byla spálena kvůli stavu onena.
היכן מוזהר אילימא מומן המקדש לא יצא חילול בגופיה כתיב ביה אלא (ויקרא י, יט) מהן הקריבו וקסבר מפני אנינות נשרפה
Ať se tedy namítne: Co u toho, co je oběma společné – že nebyli vyňati ze svého zákazu, [kdežto onen byl vyňat] u velekněze při soukromé oběti? – Kategorie nečistoty byla [při veřejné oběti] přece dovolena.
ולפרוך מה להצד השוה שבהן שכן לא הותרו מכללן אצל כהן גדול בקרבן יחיד שם טומאה מיהא אישתראי
Rav Mešaršeja řekl: Plyne to úsudkem od lehčího k těžšímu od sedícího: Jestliže sedící, který jí, znesvětil, když sloužil, pak onen, který nejí, není snad logické, že když sloužil, znesvětil?
רב משרשיא אמר אתיא בקל וחומר מיושב ומה יושב שאוכל אם עבד חילל אונן שאינו אוכל אינו דין שאם עבד חילל
[Lze namítnout:] Co u kategorie sedících – že jsou nezpůsobilí ke svědectví. – Kategorii sedících nelze napadnout; a chceš-li říci, že ji napadnout lze, plyne to ze sedícího a z jednoho z oněch.
מה לשם יושב שכן פסול לעדות שם יושב לא פריך ואם תימצי לומר פריך אתיא מיושב ומחדא מהנך:
Onen [službu] diskvalifikuje: Rava řekl: To se učilo jen o soukromé oběti, ale při veřejné oběti [jeho služba] zjednává smíření, a to úsudkem od lehčího k těžšímu z nečistoty.
אונן פסול: אמר רבא לא שנו אלא בקרבן יחיד אבל בקרבן צבור מרצה קל וחומר מטומאה
Jestliže nečistota, která nebyla vyňata ze svého zákazu u velekněze při soukromé oběti, byla dovolena u řadového [kněze] při veřejné oběti, pak stav onena, který byl vyňat ze svého zákazu u velekněze při soukromé oběti, není snad logické, že bude dovolen u řadového kněze při veřejné oběti?
מה טומאה שלא הותרה מכללה אצל כהן גדול בקרבן יחיד הותרה אצל הדיוט בקרבן צבור אנינות שהותרה מכללה אצל כהן גדול בקרבן יחיד אינו דין שהותרה אצל כהן הדיוט בקרבן ציבור
Rava bar Ahilaj to napadl: Ať tedy stav onena není dovolen u velekněze při soukromé oběti, a to úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže nečistota, která byla dovolena u řadového kněze při veřejné [oběti], nebyla dovolena u velekněze při soukromé oběti, pak stav onena, který nebyl dovolen u řadového kněze při veřejné oběti, není snad logické, že nebude dovolen u velekněze při soukromé oběti?
מתקיף לה רבא בר אהילאי לא תותר אנינות אצל כהן גדול בקרבן יחיד מקל וחומר ומה טומאה שהותרה אצל כהן הדיוט בצבור לא הותרה אצל כהן גדול בקרבן יחיד אנינות שלא הותרה אצל כהן הדיוט בקרבן צבור אינו דין שלא תותר אצל כהן גדול בקרבן יחיד
A ať je nečistota dovolena u velekněze při soukromé oběti úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže stav onena, který nebyl dovolen u řadového kněze při veřejné oběti, byl dovolen u velekněze při soukromé oběti, pak nečistota, která byla dovolena u řadového kněze při veřejné oběti, není snad logické, že bude dovolena u velekněze při soukromé oběti?
ותותר טומאה אצל כ"ג בקרבן יחיד מק"ו ומה אנינות שלא הותר אצל כהן הדיוט בקרבן צבור הותרה אצל כהן גדול בקרבן יחיד טומאה שהותרה אצל כהן הדיוט בקרבן צבור אינו דין שהותרה אצל כ"ג בקרבן יחיד
A ať není nečistota dovolena u řadového kněze při veřejné oběti úsudkem od lehčího k těžšímu: Jestliže stav onena, který byl dovolen u velekněze při soukromé oběti, nebyl dovolen u řadového kněze při veřejné oběti, pak nečistota, která nebyla dovolena u velekněze při soukromé oběti, není snad logické, že nebude dovolena u řadového kněze při veřejné oběti?
ולא תותר טומאה אצל כהן הדיוט בקרבן צבור מקל וחומר ומה אנינות שהותרה אצל כ"ג בקרבן יחיד לא הותרה אצל כהן הדיוט בקרבן צבור טומאה שלא הותרה אצל כהן גדול בקרבן יחיד אינו דין שלא תותר בכהן הדיוט בקרבן צבור
(Mnemotechnická pomůcka: „A ať není“, „a ať není“; stav onena a nečistota; nečistota; soukromá a soukromá; veřejná.)
(ולא תותר ולא תותר אנינות וטומאה טומאה יחיד ויחיד ציבור סימן)
Originál: Zevachim 16b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.