Ať to dokáže [kněz] s vadou. A úsudek se vrací: Povaha tohoto není jako povaha onoho a povaha onoho není jako povaha tohoto; společné obema je, že jsou varováni [zákazem] a jestliže sloužili, znesvětili. I já tedy přivedu cizího, který je varován, a jestliže sloužil, znesvětil.
בעל מום יוכיח וחזר הדין לא ראי זה כראי זה ולא ראי זה כראי זה הצד השוה שבהן שמוזהרין ואם עבדו חיללו אף אני אביא זר שהוא מוזהר ואם עבד חילל
Odkud víme, že je varován? Jestli z „Ať se zdržují“ – v tom je přece napsáno samo znesvěcení. Spíše z [verše]: „A cizí ať k vám nepřistupuje“ (Nu 18,4).
מנלן דמוזהר אי מוינזרו חילול בגופיה כתיב ביה אלא (במדבר יח, ד) מוזר לא יקרב אליכם
Neříkej: ať to dokáže nečistý, nýbrž řekni: ať to dokáže onen. [Lze namítnout:] Co u onena – že je mu zakázán [druhý] desátek. Ať to dokáže [kněz] s vadou.
לא תימא טמא יוכיח אלא אימא אונן יוכיח מה לאונן שכן אסור במעשר [בעל מום] יוכיח
I zde ať se namítne: Co u toho, co je oběma společné – že nebyli dovoleni na obětní výšině? Rav Sama, syn Ravy, to napadl: A kdo nám řekne, že onen je zakázán na obětní výšině? Možná je mu na obětní výšině dovoleno [sloužit].
ה"נ לפרוך מה להצד השוה שבהן שכן לא הותרו בבמה מתקיף לה רב סמא בריה דרבא ומאן לימא לן דאונן אסור בבמה דלמא שרי בבמה
Rav Mešaršeja řekl: Plyne to úsudkem od lehčího k těžšímu od sedícího: Jestliže sedící [kněz], který jí, znesvětil, když sloužil, pak cizí, který nejí, není snad logické, že když sloužil, znesvětil?
רב משרשיא אמר אתיא ק"ו מיושב מה יושב שאוכל אם עבד חילל זר שאינו אוכל אינו דין שאם עבד חילל
[Lze namítnout:] Co u kategorie sedících – že jsou nezpůsobilí ke svědectví. – Kategorii sedících nelze napadnout; a chceš-li říci, že ji napadnout lze, plyne to ze sedícího a z jednoho z oněch [výše uvedených].
מה לשם יושב שכן פסול לעדות שם יושב לא פריך ואם ת"ל פריך אתיא מיושב ומחדא מהנך
A že sedící je způsobilý [sloužit] na obětní výšině – odkud víme? Verš říká: „Aby stáli před Hospodinem a sloužili mu“ (Dt 10,8) – před Hospodinem, a ne před obětní výšinou.
ויושב דכשר בבמה מנלן אמר קרא (דברים י, ח) לעמוד לפני ה' לשרתו לפני ה' ולא לפני במה:
Onen: Odkud víme [, že znesvěcuje službu]? Neboť je psáno: „Ze svatyně nevyjde a neznesvětí“ (Lv 21,12) – z toho plyne, že jiný [kněz], který nevyjde, znesvětí.
אונן: מנלן דכתיב (ויקרא כא, יב) ומן המקדש לא יצא ולא יחלל הא אחר שלא יצא חילל
Rabi Elazar řekl: Odtud: „Copak oni přinesli? Já jsem přinesl“ (Lv 10,19) – z toho plyne, že kdyby přinesli oni, [Mojžíš by] měl pravdu, [že oběť] byla spálena.
רבי אלעזר אמר מהכא (ויקרא י, יט) הן הקריבו אני הקרבתי מכלל דאי אינהו אקריב שפיר אישתרוף
Ve škole rabi Jišmaela se učilo: Plyne to úsudkem od lehčího k těžšímu od [kněze] s vadou: Jestliže
דבי רבי ישמעאל תנא אתיא בק"ו מבעל מום ומה
Originál: Zevachim 16a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.