Zevachim 15b זבחים

ji [na místo] donést.

Rav Jirmeja řekl Rav Ašimu: Tak řekl rabi Jirmeja z Difti: [Otázka, zda] je přece třeba ji donést, je sporem rabi Eliezera a mudrců.

Neboť jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Kdo chodí [s krví] tam, kde je třeba chodit, toho [nepatřičný] úmysl [oběť] diskvalifikuje; [kdo chodí] tam, kde není třeba chodit, toho úmysl nediskvalifikuje.

A Rava řekl: Všichni souhlasí, [že když] ji přijal venku a vnesl dovnitř, je to chůze, kterou je třeba vykonat; přijal ji uvnitř a vynesl ven, je to chůze, kterou není třeba vykonat.

Neshodli se jen tehdy, když ji vnesl a zase vynesl [a znovu vnesl]: jeden mistr se domnívá, že ji přece je třeba [k oltáři] donést, a druhý mistr se domnívá, že to není jako chůze potřebná ke službě.

Abaje mu namítl: Rabi Eliezer říká: Kdo chodí tam, kde je třeba chodit, toho úmysl diskvalifikuje. Jak? Přijal ji venku a vnesl dovnitř – to je chůze, kterou je třeba vykonat; přijal ji uvnitř a vynesl ven – to je chůze, kterou není třeba vykonat. Ale když ji znovu vnesl, je to přece chůze, kterou je třeba vykonat!

Řekl mu: Učí-li se to [tak v baraitě], pak se to tak učí.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Všechny oběti“.

MIŠNA: Všechny oběti, jejichž krev přijal cizí [ne-kohen], onen [truchlící před pohřbem blízkého], kdo se téhož dne ponořil [a čeká na západ slunce], komu chybí smírčí oběť, komu chybí [kněžská] roucha, kdo si neumyl ruce a nohy, neobřezaný, nečistý, kdo sedí, kdo stojí na nádobách, na zvířeti nebo na nohou druha – ten [oběť] diskvalifikoval.

Přijal [krev] levou rukou – diskvalifikoval [ji]; rabi Šimon ji uznává za platnou.

GEMARA: Cizí – odkud to víme? Neboť Levi učil: „Mluv k Áronovi a k jeho synům: Ať se zdržují svatých věcí synů Izraele“ (Lv 22,2) atd. „Synů Izraele“ – co to má vyloučit? Chceš-li říci, že to vylučuje ženy – copak se oběť žen přináší v nečistotě?

Spíše [že to vylučuje] modloslužebníky? Když ani [kněžská] čelenka [u nich] nezjednává smíření – neboť mistr řekl: A u modloslužebníků, ať neúmyslně či úmyslně, smíření nenastává – copak by se [jejich oběť] přinášela v nečistotě?

Spíše takto [verš] říká: „Ať se [kněží] zdržují svatých věcí“ – a „synové Izraele“ ať „neznesvěcují“.

Ve škole rabi Jišmaela se učilo: Plyne to úsudkem od lehčího k těžšímu od [kněze] s vadou: Jestliže [kněz] s vadou, který [svaté pokrmy] jí, znesvětil, když sloužil,