Zevachim 83a זבחים

vynesl ji k oltáři [na nádvoří] a [znovu] ji vnesl – jak to je?

Zde jistě je to jedno místo; či [snad] se o tom mluví jako o vyjití? Zůstává to nerozhodnuto.

„Byla-li vnesena ke smíření.“ Učí se [v baraitě]: Rabi Eliezer říká: Je řečeno zde: „ke smíření ve svatyni“ (Lv 6,23), a je řečeno jinde: „A žádný člověk nebude ve stanu setkávání, když vejde ke smíření ve svatyni“ (Lv 16,17).

Jako jinde [jde o případ], kdy [ještě] nesmířil, tak i zde [stačí], kdy nesmířil.

Rabi Šimon říká: Je řečeno zde „ke smíření“ a je řečeno jinde: „A býčka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena ke smíření“ (Lv 16,27). Jako jinde [jde o případ], kdy [již] smířil, tak i zde, kdy smířil.

V čem se přou? Jeden mistr se domnívá: Usuzuje se o vnějším z vnějšího, a neusuzuje se o vnějším z vnitřního.

A druhý mistr se domnívá: Usuzuje se o zvířeti ze zvířete, a neusuzuje se o zvířeti z člověka.

„Rabi Jehuda říká“ atd. Z toho [plyne, že vnese-li] úmyslně, je neplatná – [jde o případ,] kdy smířil, nebo kdy nesmířil?

Řekl rabi Jirmeja: Z toho, že je řečeno: „A býčka oběti za hřích a kozla oběti za hřích, jejichž krev byla vnesena (do stanu setkávání) ke smíření ve svatyni“ – proč Písmo praví: „a ten, kdo je spaluje“ (Lv 16,28)?

Proč Písmo praví „a ten, kdo je spaluje“? Je to potřebné pro sebe samo! Nýbrž: Proč Písmo praví „oběti za hřích … oběti za hřích“?

Protože jsme se [z toho] naučili jen o býčkovi a kozlovi Dne smíření, kteří se spalují na místě popela, [že] znečišťují oděvy; ostatní spalované – odkud? Proto Písmo praví: „oběti za hřích … oběti za hřích“ – to jsou slova rabiho Jehudy.

Rabi Meir říká: Není to třeba. Hle, praví: „A býčka oběti za hřích a kozla oběti za hřích“ – a nebylo třeba, aby Písmo řeklo „ke smíření“. Proč Písmo praví „ke smíření“? Poučilo o všech [obětech], které přinášejí smíření, že ten, kdo je spaluje, znečišťuje oděvy.

A rabi Jehudovi [slovo] „ke smíření“ [nic] neříká. Jaký je důvod? Není to proto, že je potřebuje pro gezera šava [analogii slov]?

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Všechna obětní zvířata, která se smísila“.

MIŠNA: Oltář posvěcuje to, co je pro něj způsobilé.

Rabi Jehošua říká: Cokoli je způsobilé pro ohně, jestliže vystoupilo [na oltář], nesestoupí, neboť je řečeno: „To je zápalná oběť na svém ohništi“ (Lv 6,2) – jako zápalná oběť, která je způsobilá pro ohně, jestliže vystoupila, nesestoupí, tak i cokoli, co je způsobilé pro ohně, jestliže vystoupilo, nesestoupí.

Raban Gamliel říká: Cokoli je způsobilé pro oltář, jestliže vystoupilo, nesestoupí, neboť je řečeno: „To je zápalná oběť na svém ohništi na oltáři“ – jako zápalná oběť, která je způsobilá pro oltář, jestliže vystoupila, nesestoupí, tak i každá věc, která je způsobilá pro oltář, jestliže vystoupila, nesestoupí.

Mezi slovy Rabana Gamliela a slovy rabiho Jehošuy není [rozdíl] než krev a úlitby: Raban Gamliel říká, že nesestoupí, a rabi Jehošua říká, že sestoupí.

Rabi Šimon říká: [Je-li] obětní zvíře platné a úlitby neplatné, [nebo] úlitby platné a obětní zvíře neplatné, a dokonce [jsou-li] obojí neplatné – obětní zvíře nesestoupí a úlitby sestoupí.