Zevachim 92a זבחים

ale ne dřevěný uhlík. A kdyby tě napadlo, že zastává [názor] rabiho Šimona, [směl by uhasit] i dřevěný uhlík!

Ve věci, kterou [člověk] nezamýšlí, zastává [názor] rabiho Šimona; v práci, která není potřebná pro svůj vlastní účel, zastává [názor] rabiho Jehudy.

Řekl Rav Huna: Úlitbám, které se staly nečistými, připraví zvláštní hranici [dříví] a spálí je, neboť je řečeno: „Na svatém místě bude spálena ohněm“ (Lv 6,23). Učí se také tak: Krvi, oleji, moučným obětem a úlitbám, které se staly nečistými, připraví zvláštní hranici a spálí je.

Řekl Šmuel Ravu Chanovi z Bagdádu: Přiveď mi deset [mužů] a řeknu ti před nimi: Úlitbám, které se staly nečistými, připraví zvláštní hranici a spálí je.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] Vše, co je častější.

MIŠNA: Krev oběti za hřích, která vystříkla na oděv – ten vyžaduje vyprání. Přestože Písmo mluví jen o [obětech za hřích] jedených, neboť je řečeno: „Na svatém místě bude jedena“ (Lv 6,19), jak jedené, tak vnitřní [oběti za hřích] vyžadují vyprání, neboť je řečeno: „zákon oběti za hřích“ (Lv 6,18) – jeden zákon pro všechny oběti za hřích.

Krev nezpůsobilé oběti za hřích nevyžaduje vyprání, ať měla dobu způsobilosti, nebo neměla dobu způsobilosti. Která měla dobu způsobilosti? Ta, která zůstala přes noc, stala se nečistou, nebo vyšla [ven]. A která neměla dobu způsobilosti? Ta, která byla poražena [s úmyslem] mimo svou dobu, mimo své místo, a [ta,] jejíž krev přijali nezpůsobilí.

GEMARA: Krev oběti za hřích atd. Jestliže je jeden zákon pro všechny oběti za hřích, [platí to] i o ptačí oběti za hřích! Proč se tedy učí [v baraitě]: Mohl bych [si myslet], že krev ptačí oběti za hřích vyžaduje vyprání? Proto učí [Písmo]: „Toto“ (Lv 6,18).

Řekl Reš Lakiš jménem Bar Kapary: Verš říká: „bude poražena“ (Lv 6,18) – Písmo mluví o poražených [zvířatech, nikoli ptácích zabitých nehtem].

A řekni [raději]: Písmo mluví o jedených, jak je psáno: „Na svatém místě bude jedena“, ale vnitřní ne! Milosrdný zahrnul [slovem] „zákon“.

Jestliže tak, [zahrň] i ptačí oběť za hřích! Milosrdný vyloučil [slovem] „toto“.

A proč ses tak rozhodl? Je rozumné, že [zvířecí] vnitřní oběť za hřích měl zahrnout, neboť [má společné s jedenou]: zvíře, porážku na severu, přijetí [krve] do nádoby,