Řekl
rabi Jirmeja: Sto dvacet starších, a mezi nimi osmdesát a několik proroků, ustanovilo tuto modlitbu. A proč spojili „Svatého Boha“ s „Tím, který uděluje poznání“? Podle verše: „Posvětí Svatého Jákobova“
(Iz 29,23). Co je psáno potom? „A ti, kdo bloudí duchem, poznají rozumnost“
(Iz 29,24). Poznání s pokáním: „Ztuč srdce tohoto lidu a ztiš jeho uši a zaslep jeho oči“
(Iz 6,10) atd. až po „a jeho srdce pochopí a obrátí se“. Pokání s odpuštěním: „Ať se vrátí k Hospodinu, a on se nad ním slituje, a k našemu Bohu, neboť hojně odpouští“
(Iz 55,7). Odpuštění s vykoupením: „Odpouští všechny tvé viny, uzdravuje všechny tvé nemoci, vykupuje z hrobu tvůj život“
(Ž 103,3–4). Ať tedy řekne „Lékař nemocných“ první? Řekl
rabi Acha: Proč ustanovili „Vykupitel Izraele“ jako sedmé požehnání? Aby tě naučili, že Izrael bude vykoupen jen v sedmém
[roce].
Rabi Jona jménem
rabi Achy: „Píseň stupňů. Když Hospodin navrátil zajatce Sijónu“
(Ž 126,1) je sedmá píseň, aby ses dověděl, že Izrael bude vykoupen jen v sedmém
[roce]. Řekl
rabi Chija bar Aba: Proč ustanovili „Lékař nemocných“ jako osmé požehnání? Proti obřízce, která je osmého
[dne], podle verše: „Má smlouva s ním byla životem“
(Mal 2,5). Řekl
rabi Alexandri: Proč ustanovili „Žehnající létům“ jako deváté požehnání? Proti verši „Hlas Hospodinův láme cedry“
(Ž 29,5), neboť zlomí všechny, kdo určují ceny.
Rabi Levi jménem
rabi Achy bar Chaniny: Proč spojili „Žehnající létům“ se „Shromažďujícím rozptýlené Izraele“? Podle verše: „Vy však, hory Izraele, vydáte své větve a ponesete své plody pro můj lid Izrael, neboť se blíží jejich příchod“
(Ez 36,8). Proč? Protože se shromáždí vyhnanci, vykoná se soud, troufalci jsou pokořeni a spravedliví se radují. A učí se k tomu: Zahrne prosbu o hereticích a ničemech do „Pokořujícího troufalce“, o proselytech a starších do „Útočiště spravedlivých“, a o Davidovi do „Stavitele Jeruzaléma“. „Potom se synové Izraele vrátí a budou hledat Hospodina, svého Boha, a Davida, svého krále“
(Oz 3,5).
אָמַר רִבִּי יִרְמְיָה מֵאָה וְעֶשְׂרִים זְקֵנִים וּמֵהֶם שְׁמוֹנִים וְכַמָּה נְבִיאִים הִתְקִינוּ אֶת הַתְּפִילָּה הַזֹּאת. וּמַה רָאוּ לִסְמוֹךְ הָאֵל הַקָּדוֹשׁ לְחוֹנֵן הַדָּעַת עַל שֵׁם וְהִקְדִישׁוּ אֶת קְדוֹשׁ יַעֲקֹב. מַה כְתִיב בַּתְרֵיהּ וְיֵדְעוּ תוֹעֵי רוּחַ בִּינָה. דֵּיעָה לִתְשׁוּבָה הַשְׁמֵן לֵב הָעָם הַזֶּה וְאָזְנָיו הַכְבֵּד וְעֵינָיו הָשַׁע וגו׳ עַד וּלְבָבוֹ יָבִין וְשָׁב. תְּשׁוּבָה לִסְלִיחָה וְיָשׁוֹב אֶל יי וִירַחֲמֵהוּ וְאֶל אֱלֹהֵינוּ כִּי יַרְבֶּה לִסְלוֹחַ. סְלִיחָה לִגְאוּלָה הַסּוֹלֵחַ לְכָל עֲווֹנֵיְכִי הָרוֹפֵא לְכָל תַּחֲלוּאָיְכִי הַגּוֹאֵל מִשַּׁחַת חַיֵּיכִי. וְיֹאמַר רוֹפֵא חוֹלִים קֳדָמֹיי. אָמַר רִבִּי אֲחָא מִפְּנֵי מַה הִתְקִינוּ גּוֹאֵל יִשְׂרָאֵל בְּרָכָה שְׁבִיעִית לְלַמְּדָךְ שֶׁאֵין יִשְׂרָאֵל נִגְאָלִין אֶלָּא בִשְׁבִיעִית. רִבִּי יוֹנָה בְשֵׁם רִבִּי אָחָא שִׁיר הַמַּעֲלוֹת בְּשׁוּב יי אֶת שְׁבוּת צִיּוֹן שִׁירָה שְׁבִיעִית הִיא לְהוֹדִיעֲךָ שֶׁאֵין יִשְׂרָאֵל נִגְאָלִין אֶלָּא בִשְׁבִיעִית. אָמַר רִבִּי חִיָיא בַּר אַבָּא מִפְּנֵי מַה הִתְקִינוּ רוֹפֵא חוֹלִים בְּרָכָה שְׁמִינִית כְּנֶגֶד הַמִּילָה שֶׁהִיא לִשְׁמֹנָה. עַל שֵׁם בְּרִיתִי הָיְתָה אִתּוֹ הַחַיִּים. אָמַר רִבִּי אַלֶכְסַנְדְּרִי מִפּנֵי מַה הִתְקִינוּ מְבָרֵךְ הַשָּׁנִים בְּרָכָה תְשִׁיעִית כְּנֶגֶד קוֹל יי שׁוֹבֵר אֲרָזִים. שֶׁהוּא עָתִיד לְשַׁבֵּר כָּל בַּעֲלֶי שְׁעָרִים. רִבִּי לֵוִי בְשֵׁם רִבִּי אָחָא בַּר חֲנִינָא מַה רָאוּ לִסְמוֹךְ מְבָרֵךְ הַשָּׁנִים לִמְקַבֵּץ נִדְחֵי יִשְׂרָאֵל. עַל שֵׁם וְאַתֶּם הָרֵי יִשְׂרָאֵל עֲנַפְכֶם תִּתְּנוּ וּפְירִיכֶם תִּשְׂאוּ לְעַמִּי יִשְׂרָאֵל. לָמָּה כִּי קָרְבוּ לָבוֹא. נִתְקַבְּצוּ הַגָּלִיּוֹת וְהַדִּין נַעֲשֶׂה הַזֵּדִין נִכְנָעִין וְהַצַּדִּיקִים שְׂמֵחִים. וְתַנִּי עֲלָהּ כּוֹלֵל שֶׁל מִינִים וְשֶׁל רְשָׁעִים בְּמַכְנִיעַ זֵדִים. וְשֶׁל גֵּרִים וְשֶׁל זְקֵינִים בְּמִבְטָח לַצַּדִּיקִים. וְשֶׁל דָּוִד בְּבוֹנֵה יְרוּשָׁלַיִם. אַחַר יָשׁוּבוּ בְנֵי יִשְׂרָאֵל וּבִקְשׁוּ אֶת יי אֱלֹהֵיהֶם וְאֵת דָּוִד מַלְכָּם.