MIŠNA: Řekl rabi Jehošua ben Korcha: Proč předchází Šema oddíl Ve-haja im šamoa? Aby člověk přijal na sebe království nebes nejprve a potom jho přikázání. Proč předchází Ve-haja im šamoa oddíl Va-jomer? Protože Ve-haja im šamoa platí ve dne i v noci, Va-jomer platí jen ve dne.
GEMARA:Rabi Chija jménem rabi Jochanana: Proč řekli, že si člověk nasadí tefilin, recituje Šema a modlí se? Aby přijal na sebe království nebes nejprve úplně. Rav řekl: Recituje Šema, nasadí si tefilin a modlí se. Mišna nesouhlasí s Ravem: Kdo se zabýval mrtvým v hrobě a nastal čas recitace Šema, ten odejde na čisté místo, nasadí si tefilin, recituje Šema a modlí se. Mišna podporuje Rava: Ne [proto], že by člověk přijal na sebe království nebes nejprve a potom přijal na sebe jho přikázání?
Proč se jich nedrželi? Kvůli podvodníkům. Stalo se, že jeden člověk svěřil něco svému druhovi a ten mu to zapřel. Řekl mu: Nevěřil jsem tobě, ale těm, které máš na hlavě, jsem věřil.
Rabi Janaj si je kladl po nemoci na tři dny, aby řekl, že nemoc očišťuje. Proč? „Odpouští všechny tvé viny, uzdravuje všechny tvé nemoci“ (Ž 103,3). Rabanovi Jochananovi ben Zakajovi se tefilin nehnuly z těla ani v létě, ani v zimě. A tak se za ním choval jeho žák rabi Eliezer.
Rabi Jochanan si v zimě, kdy měl pevnou hlavu, kladl obě. Ale v létě, kdy neměl pevnou hlavu, si kladl jen ty na paži. A není to zakázáno kvůli nahotě? Řekl rabi Chija bar Aba: Měl spodní oděv uvnitř. Když šel do lázně a došel k lázeňským sluhům, sundával je. Řekl rabi Jicchak: Až k Jaakovovi, správci lázní, je měl na sobě. A když vycházel z lázně, dávali mu je. A když mu je přinášeli, říkal: Toto slovo: Dvě archy šly s Izraelem na poušti: archa Živého věků a rakev Josefova. Národy světa říkaly: Co jsou tyto dvě archy? A Izrael jim říkal: To je rakev Josefova s archou Živého věků. A národy světa se Izraeli vysmívaly a říkaly: Je snad možné, aby rakev mrtvého šla s archou Živého věků? A Izrael říkal: Protože tento zachoval to, co je psáno v tamté. Proč říkal „toto slovo“? Řekl rabi Chanina: Aby řekl slovo Tóry. Řekl mu rabi Mana: A neměl snad jiné slovo Tóry k vyslovení než toto? Ale byli tam setníci, aby řekl: Josef dosáhl království jen proto, že zachoval přikázání Svatého, budiž požehnán. A my jsme dosáhli vší této pocty jen proto, že jsme zachovali přikázání Svatého, budiž požehnán. A vy chcete zrušit přikázání od nás!
Jak nad nimi žehná? Rabi Zerikan jménem rabi Jaakova, syna rabi Idiho: Když je klade na paži, říká: Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám přikázání tefilin. Když je klade na hlavu, říká: Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám přikázání kladení tefilin. Když je sundává, říká: Požehnaný, který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám zachovávat jeho ustanovení. To je podle toho, kdo říká, že Písmo mluví o ustanovení o tefilin. Ale podle toho, kdo říká, že Písmo mluví o ustanovení o pesachu, tomu tak není.
Rabi Abahu jménem rabi Eleazara: Kdo si klade tefilin v noci, přestupuje kladné přikázání. Proč? „Zachovávej toto ustanovení v jeho čas ode dne ke dni“ (Ex 13,10). Dny, a ne noci. „Dny“ – vyjma Šabaty a svátky. Ale vždyť rabi Abahu seděl a učil večer a měl je na sobě! Byly po straně a měl je jako úschovu. Někteří chtějí říci: Řekl jen „kdo si klade“, ale jestliže je měl na sobě již za dne, je to dovoleno. Někteří chtějí říci: Poslechněme to z tohoto: „A bude ti to znamením“ (Ex 13,9): co je ti znamením, vyjma svátky a Šabaty, které jsou všechny znamením. A není snad psáno: „Ode dne ke dni“? Nemáš než to, co řekl rabi Jochanan: Každá věc, která není jasná, se podepírá z mnoha míst.
Odkud to víme o ženách? „A budete je učit své syny“ (Dt 11,19) – a ne své dcery. Kdo je povinen studiem Tóry, je povinen tefilin. Ženy, které nejsou povinny studiem Tóry, nejsou povinny tefilin. Namítli: Vždyť Michal, dcera Kušiho, nosila tefilin! A žena Jonášova chodila na poutní svátky a mudrci jí nebránili. Rabi Chizkija jménem rabi Abahua: Žena Jonášova byla poslána zpět. Michal, dceři Kušiho, mudrci bránili.
Učí se: Vešel do lázně: V místě, kde lidé stojí oblečení, je tam čtení i modlitba, nemluvě o zdravení; klade si tefilin, nemluvě o tom, že si je nesundává. V místě, kde většina lidí obvykle stojí nahá, není tam zdravení, nemluvě o čtení a modlitbě; sundává si tefilin, nemluvě o tom, že si je neklade. Kde jsou někteří nazí a někteří oblečení, je tam zdravení, ale není tam ani čtení, ani modlitba; nesundává si tefilin a neklade si je. Ale nenasadí si je, dokud nevyjde z území celé té lázně. A to podporuje, co řekl rabi Jicchak o rabi Jochananovi: Až k Jaakovovi, správci lázní, je měl na sobě.
Rabi Jirmeja se ptal před rabi Zeirou: Lázeň, která se používá v létě a nepoužívá se v období dešťů? Řekl mu: Lázeň i když se nepoužívá a záchod i když v něm není výkal. Mar Ukva řekl: Tento vepř je přenosný záchod. Rabi Jona se ptal: Co s tou hromadou na mořském břehu? Řekl rabi Ami, lékař: Rabi Jirmeja rozhodl, že se přes ni jde v plstěné čepici, ale nespoléhali na něho.
Rabi Zeira jménem Aby bar Jirmeji: Lze v nich jíst příležitostné jídlo, ale nelze v nich jíst pravidelné jídlo. Lze v nich spát příležitostný spánek, ale nelze v nich spát pravidelný spánek. Někteří tanaim učí: Žehná se jednou. Někteří tanaim učí: Dvakrát. Podle toho, kdo řekl jednou, je to v pořádku. Podle toho, kdo řekl, že se žehná dvakrát – vždyť jedl, když je měl na sobě? Řekl rabi Zeira: Aba bar Jirmeja mluví o tom, kdo v nich jí příležitostné jídlo.
Rabi Zeira jménem rabi Aby: Člověk nevchází na záchod se svými knihami a tefilin v rukou. Rabi Jochanan, když měl v ruce knihu, dával ji jinému. Když měl na sobě tefilin, stál v nich. Mišna nesouhlasí s Abou bar Jirmejou: Člověk vchází na záchod se svými knihami a tefilin v ruce. Řekl rabi Zeira: Aba bar Jirmeja souhlasí: zde jde-li to, že si je nasadí, zde nejde-li to, že si je nasadí. Vždyť [jinak] s nimi nekoná přikázání; proč by jimi pohrdal?
Zpočátku je dávali svým druhům, a ti je brali a utíkali. Nařídili, aby je kladli do děr. Když se stala ta událost, nařídili, aby člověk vcházel s nimi v ruce. Rabi Jaakov bar Acha jménem rabi Zeiry řekl: A to jen když zbývá ještě část dne, aby si je nasadil. Ale nezbývá-li ze dne dost, aby si je nasadil, je to zakázáno. Vždyť [jinak] s nimi nekoná přikázání; proč by jimi pohrdal? Mejaša, vnuk rabi Jehošuy ben Leviho, řekl: Kdo chce konat dobro, udělá si pro ně pytlík o jedné pídi a položí je na své srdce. Proč? „Stavím Hospodina stále před sebe“ (Ž 16,8). Tam říkají: Kdo není jako Elíša s křídly, nemá nosit tefilin.
Rabi Zeira jménem rabi Aby bar Jirmeji: Člověk nevchází na hřbitov a nekoná tam své potřeby. A jestliže tak učinil, o něm Písmo praví: „Kdo se posmívá chudému, hanobí jeho Stvořitele“ (Př 17,5). Stalo se, že rabi Chija Raba a rabi Jonatan šli před márami rabi[Šimona] bar Josiho bar Lakunji a rabi Jonatan překročil jeho hrob. Řekl mu rabi Chija Raba: Teď řeknou: Zítra budou u nás a budou nás trápit. Řekl mu: A vědí oni? Není snad psáno: „A mrtví nevědí nic“ (Kaz 9,5)? Řekl mu: Číst umíš, vykládat neumíš. „Neboť živí vědí, že zemřou“ (Kaz 9,5) – to jsou spravedliví, kteří se i ve své smrti nazývají živými. „A mrtví nevědí nic“ – to jsou ničemové, kteří se i za svého života nazývají mrtvými. Odkud víme, že ničemové se i za svého života nazývají mrtvými? Jak je řečeno: „Neboť nechci smrt mrtvého“ (Ez 18,32). Umírá snad mrtvý? Ale to jsou ničemové, kteří se i za svého života nazývají mrtvými. A odkud víme, že spravedliví se i ve své smrti nazývají živými? Jak je psáno: „A řekl mu: To je země, o které jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi řka“ (Dt 34,4). Proč je řečeno „řka“? Řekl mu: Jdi a řekni otcům: Všechno, co jsem vám slíbil, učinil jsem vašim synům po vás.
Smísil písmena: někteří tanaim učí, že je to platné, a někteří tanaim učí, že je to neplatné. Rabi Idi jménem rabi Šimona jménem rabi Jochanana: Kdo řekl platné, mluví o tom, co je dole; kdo řekl neplatné, mluví o tom, co je nahoře. Například „naše země, naše nádhera“; je třeba „tvá země“, je třeba „tvá nádhera“.
Řekl rabi Idi, syn rabi Šimona, jménem rabi Jochanana: Člověk nestojí k modlitbě, když potřebuje na stranu. Proč? „Připrav se vstříc svému Bohu, Izraeli“ (Am 4,12). Řekl rabi Alexandri: „Střež svou nohu, když jdeš do domu Božího“ (Kaz 4,17): střež se před kapkami, které vycházejí mezi tvýma nohama. To platí o řídkých. Ale u hustých, může-li vydržet, ať vydrží.
Rabi Jaakov bar Abaje jménem rabi Achy: „Střež svou nohu, když jdeš do domu Božího“ (Kaz 4,17): střež se, když budeš volán do domu Božího, abys byl čistý a nevinný. Řekl rabi Aba: „Budiž požehnán tvůj zdroj“ (Př 5,18): budiž požehnáno tvé povolání do hrobu. Řekl rabi Berechja: „Čas rodit se a čas umírat“ (Kaz 3,2). Blaze člověku, jehož hodina smrti je jako hodina narození: jako v hodině narození je čistý, tak ať je i v hodině své smrti čistý.
Originál: Jerusalem Talmud Berakhot 2:3 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.