GEMARA: Rozhodl soud jednoho z kmenů atd.
Rabi Meir říká: Je to povinnost soudu.
Rabi Jehuda říká: Je to povinnost obce.
Rabi Šimon řekl: Je to povinnost soudu i povinnost obce. Jaký je důvod
rabi Meira? Zde se říká „před očima“ a jinde se říká „před očima“. Jako „před očima“ řečené jinde znamená soud, tak i zde soud. Jaký je důvod
rabi Jehudy? Zde se říká „před očima“ a jinde se říká „před očima“. Jako „před očima“ řečené jinde znamená obec, tak i zde obec. Jaký je důvod
rabi Šimona? Zde se říká „před očima“ a jinde se říká „před očima“. Jako „před očima“ řečené jinde znamená soud, tak i „před očima“ řečené zde znamená soud; a jako „před očima“ řečené jinde znamená obec, tak i zde obec. Podle toho, kdo říká, že je to povinnost soudu, přináší soud. Podle toho, kdo říká, že je to povinnost obce, kdo přináší? Neboť se učí: Vybírali na to od nich a takto přinášeli, slova
rabi Meira.
Rabi Jehuda říká: Přinášeli to z chrámové dávky ze Síně. Podle toho, kdo říká, že je to povinnost soudu, vkládá ruce soud. Podle toho, kdo říká, že je to povinnost obce, kdo vkládá ruce? Neboť se učí: Tři z každého kmene a předseda soudu nad nimi vkládají své ruce na hlavu býčka. „Své ruce“
(Lv 4,15): ruce každého jednotlivce. „Své ruce na hlavu býčka“: býček vyžaduje vkládání rukou, kozli za modloslužbu vkládání rukou nevyžadují, slova
rabi Jehudy.
Rabi Šimon říká: Býček vyžaduje vkládání rukou staršími, kozli za modloslužbu nevyžadují vkládání rukou staršími. Neboť
rabi Šimon říká: Každá veřejná oběť za hřích, jejíž krev se vnáší dovnitř, vyžaduje vkládání rukou. Namítli
rabi Jehudovi: Vždyť je psáno: „Přivedli kozly oběti za hřích“
(2Pa 29,23)!
Rabi Chija jménem
rabi Jochanana: Bylo to mimořádné nařízení pro tu chvíli.
הלכה: הוֹרוּ בֵית דִּין שֶׁלְּאֶחָד מִן הַשְּׁבָטִים כול׳. רִבִּי מֵאִיר אוֹמֵר. חוֹבַת בֵּית דִּין הִיא. רִבִּי יוּדָה אוֹמֵר. חוֹבַת צִיבּוּרָא. אָמַר רִבִּי שִׁמְעוֹן. חוֹבַת בֵּית דִּין וְחוֹבַת צִיבּוּרָא הִיא. מַה טַעֲמֵיהּ דְּרִבִּי מֵאִיר. נֶאֱמַר כָּאן מֵעֵינֵי וְנֶאֱמַר לְהַלָּן מֵעֵינֵי. מַה מֵעֵינֵי שֶׁנֶּאֱמַר לְהַלָּן בֵּית דִּין אַף כָּאן בֵּית דִּין. מַה טַעֲם דְּרִבִּי יוּדָה. נֶאֱמַר כָּאן מֵעֵינֵי וְנֶאֱמַר לְהַלָּן מֵעֵינֵי. מַה מֵעֵינֵי שֶׁנֶּאֱמַר לְהַלָּן צִיבּוּר אַף כָּאן צִיבּוּר. מַה טַעֲמָא דְּרִבִּי שִׁמְעוֹן. נֶאֱמַר כָּאן מֵעֵינֵי וְנֶאֱמַר לְהַלָּן מֵעֵינֵי. מַה מֵעֵינֵי שֶׁנֶּאֱמַר לְהַלָּן בֵּית דִּין אַף מֵעֵינֵי שֶׁנֶּאֱמַר כָּאן בֵּית דִּין. וּמַה מֵעֵינֵי שֶׁנֶּאֱמַר לְהַלָּן צִיבּוּר אַף כָּאן צִיבּוּר. מָאן דָּמַר. חוֹבַת בֵּית דִּין הִיא. בֵּית דִּין מְבִיאִין. מָאן דְּאָמַר. חוֹבַת צִיבּוּר הִיא. מִי מֵבִיא. דְּתַנֵּי. מַטִּילִין הָיוּ עֲלֵיהֶן וּבָאִין. דִּבְרֵי רִבִּי מֵאִיר. רִבִּי יוּדָה אוֹמֵר. מִתְּרוּמַּת הַלִּשְׁכָּה הָיוּ בָאִין. מָאן דָּמַר. חוֹבַת בֵּית דִּין הִיא. בֵּית דִּין סוֹמְכִין. מָאן דָּמַר. חוֹבַת צִיבּוּר הִיא. מִי סוֹמֵךְ. דְּתַנֵּי. שְׁלֹשָׁה מִכָּל שֵׁבֶט וָשֵׁבֶט וְרֹאשׁ בֵּית דִּין עַל גַּבֵּיהֶן סוֹמְכִין יְדֵיהֶן עַל רֹאשׁ הַפָּר. יְדֵיהֶם. יְדֵי כָל יָחִיד וְיָחִיד. יְדֵיהֶם עַל רֹאשׁ הַפָּר. פַּר טָעוּן סְמִיכָה אֵין שְׂעִירֵי עֲבוֹדָה זָרָה טְעוּנִין סְמִיכָה. דִּבְרֵי רִבִּי יוּדָה. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. פַּר טָעוּן סְמִיכָה בְזְקֵינִים אֵין שְׂעִירֵי עֲבוֹדָה זָרָה טְעוּנִין סְמִיכָה בִזְקֵינִים. שֶׁרִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. כָּל חַטַּאת צִיבּוּר שֶׁדָּמָהּ נִכְנַס לִפְנִים טְעוּנָה סְמִיכָה. מְתִיבִין לְרִבִּי יוּדָה. וְהָכְתִיב וַיַּגִּשׁוּ אֶת שְׂעִירֵי הַחַטָּאת. רִבִּי חִיָיה בְשֵׁם רִבִּי יוֹחָנָן. הוֹרָאַת שָׁעָה הָיְתָה.