Jevamot 11:1 יבמות

MIŠNA: Lze si vzít [příbuznou] znásilněné i svedené. Kdo znásilní nebo svede [příbuznou] své manželky, je vinen. Člověk si smí vzít ženu, kterou znásilnil nebo svedl jeho otec, a ženu, kterou znásilnil nebo svedl jeho syn. Rabi Jehuda zakazuje ženu znásilněnou nebo svedenou jeho otcem.

GEMARA: „Lze si vzít [příbuznou] znásilněné“ atd. Tak se má mišna [číst]: Lze si vzít po znásilněné a po svedené. Znásilnil-li ženu, je mu dovolena její matka. Svedl-li ženu, je mu dovolena její dcera.

„Kdo znásilní nebo svede [příbuznou] své manželky, je vinen.“ Řekl rabi Jochanan: Učili to o cestě manželství: Oženil-li se se ženou a poté znásilnil její matku, je vinen. Oženil-li se se ženou a poté svedl její dceru, je vinen.

Tam jsme učili: Porazil-li ji i dceru její dcery a potom porazil její dceru, dostane čtyřicet [ran]. Sumchos řekl jménem rabiho Meira: Dostane osmdesát. Řekl rabi: Rabi Lazar a rabi Jochanan ben Nuri oba řekli totéž. Neboť jsme tam učili: Rabi Jochanan ben Nuri říká: Kdo obcuje se svou tchyní, je vinen kvůli ní pro její [zákaz jako] tchyně, matky tchyně a matky tchána. Řekli mu: Všechny tři jsou jedno pojmenování. Rabi Jehuda bar Pazi jménem rabiho Jochanana: Sumchos souhlasí v prvním případě. Zjistilo se, že se učí: I to je spor. Jaký je důvod rabiho Jochanana ben Nuri? Jako [u] ženy, její dcery a dcery její dcery jsou dva zákazy, tak i u ženy, dcery jejího syna a dcery její dcery jsou dva zákazy. Jaký je důvod rabínů? Jako u dcery jejího syna a dcery její dcery je jeden zákaz, tak i u ženy, dcery její dcery a dcery jejího syna je jeden zákaz.

Je psáno: „A muž, který si vezme ženu i její matku, je to mrzkost“ (Lv 20,14). U všech ostatních je psáno „leží“, a zde je psáno „vezme“. To tě učí: Není vinen za druhou, dokud s ním první není spojena. Nebo to znamená jen cestou manželství? Již jsme řekli, že u zakázaných svazků nemá zasnoubení platnost. Vždyť je psáno: „Muž si nevezme ženu svého otce a neodkryje cíp [pláště] svého otce“ (Dt 23,1). Přichází ti oznámit, že mu byla dovolena, dokud se neprovdala za jeho otce. Vždyť je psáno: „A muž, který si vezme ženu svého bratra, je to nečistota“ (Lv 20,21). Přichází ti oznámit, že mu byla dovolena, dokud se neprovdala za jeho bratra. A tak se učí: Skrze levirát. Vždyť je psáno: „A ženu k její sestře si nevezmeš jako soužnou“ (Lv 18,18). Přichází ti oznámit, že mu byla dovolena, dokud si nevzal její sestru. A tak se učí: Po smrti její sestry. Vždyť je psáno: „A muž, který si vezme svou sestru, dceru svého otce nebo dceru své matky, a uvidí její nahotu a ona uvidí jeho nahotu, je to chesed“ (Lv 20,17). Řekl rabi Avin: Abys neříkal: Kain si vzal svou sestru, Hevel si vzal svou sestru – „je to chesed“: Milost jsem prokázal prvním lidem, aby z nich byl vybudován svět. Řekl jsem: „Svět bude vybudován milostí“ (Ž 89,3). Vždyť je psáno: „Vdovu, rozvedenou, znesvěcenou ani nevěstku si tyto nevezme“ (Lv 21,14). Přichází ti oznámit, že jestliže ji zasnoubil, zasnoubení má platnost.

Rabi Chuna to všechno vyvodil z tohoto verše: „Nahotu ženy a její dcery neodkryješ“ atd. (Lv 18,17). „Mrzkost“, „mrzkost“ (Lv 18,17; Lv 20,14) pro gezeru šavu: Jako dolů tři generace, tak i nahoru tři generace. Jako dolů je to zákaz, tak i nahoru zákaz. Jako nahoru je to cestou manželství, tak i dolů cestou manželství. Jako nahoru upálením, tak i dolů upálením. Jako dolů jsi učinil dceru muže jako dceru ženy, tak i nahoru učiňme matku muže jako matku ženy.

A to podle rabiho Meira; neboť rabi Meir říká: Gezera šava platí na místě, kde je dcera. Odkud [víme], že třetí generace dolů je pod zákazem? A podle rabínů, kteří říkají: Gezera šava je k nim řečena, odkud [víme], že třetí generace nahoru je upálena? Jak podle rabiho Meira, tak podle rabínů [víme], že třetí generace nahoru je pod zákazem. Protože je psáno „mrzkost“, „mrzkost“ pro gezeru šavu, je to, jako by všechny byly takové, neboť všechny jsou takové.

Dosud [je řeč o] dceři jeho dcery z manželství. [Odkud] dcera jeho dcery ze znásilnění? „Nahotu dcery tvého syna nebo dcery tvé dcery“ (Lv 18,10). Oč tu jde? Jestliže o manželství, to už je řečeno. Není-li to tedy k věci manželství, vztáhni to k věci znásilnění. Dosud jde o varování. Odkud trest? Řekl rabi Šmuel bar Rav Jicchak: „Ony“ z „ony“; „mrzkost“ z „mrzkost“. Dosud podle rabiho Akivy. Podle rabiho Jišmaela? Rabi Jišmael učí: „ony“ z „je“. Dosud o dceři jeho dcery. Odkud o jeho dceři? Rav řekl: Jestliže je varován před dcerou své dcery, tím spíše před svou dcerou. Jestliže je trestán za dceru své dcery, tím spíše za svou dceru.

Zeptali se před rabim Abahuem: [Je rozdíl mezi] dcerou jeho dcery z manželství a dcerou jeho dcery ze znásilnění? Řekl jim: Všechno pojmenované „dcera“ je jedna dcera. Zeptali se před rabim Abahuem: Kdo obcoval se ženou, ta porodila dceru, a pak s ní obcoval její manžel? Je vinen kvůli ní pro [zákaz] ženy, její dcery, dcery její dcery a dcery jejího syna. Řekl jim: „Jsou to příbuzné, je to mrzkost“ (Lv 18,17). Všechny jsou pro mrzkost.

Rabi Chagaj se zeptal před rabim Josim: Proč neříkají: Svou dceru neodkryješ, dceru své dcery neodkryješ? Řekl mu: Kdyby bylo psáno: „Nahotu ženy a dcery její dcery neodkryješ“, řekli bychom: Svou dceru neodkryješ, dceru své dcery neodkryješ.

Rabi Abahu, rabi Lazar jménem rabiho Hošaji: Dva zákazy a jedno vyhlazení: zákazy rozdělují vyhlazení. Jaký je důvod? „Na tělo člověka se nevylije a ve stejném složení nic takového neuděláte“ (Ex 30,32). A je psáno: „Muž, který namíchá něco takového“ (Ex 30,33). Hle, jsou zde dva zákazy a jedno vyhlazení; zákazy rozdělují vyhlazení. A podle rabiho Jišmaela, neboť rabi Jišmael řekl: Z úsudku od lehčího k těžšímu se učí, ale nelze jím trestat. Odkud to má? Jde to podle toho, co učí Chizkija: „A dcera [muže] kohena, když se znesvětí smilstvem“ (Lv 21,9). Proč Písmo praví „muže“? Aby sem zahrnulo toho, kdo obcuje s dcerou své dcery ze znásilnění, že podléhá upálení. Řekl rabi Josi ben rabi Bun: Dokonce varování z toho vyslechni: „Neznesvěcuj svou dceru“ (Lv 19,29).

Jaký je důvod rabiho Jehudy? „Muž si nevezme ženu svého otce“ (Dt 23,1) – to je žena jeho otce. „A neodkryje cíp [pláště] svého otce“ (Dt 23,1) – to je ta, kterou znásilnil. Jak rabíni vysvětlují „cíp [pláště] svého otce“? Tam říkají, a nevědí z jaké tradice: To je cíp blízký jeho otci. Bez toho za ni není vinen pro [zákaz] ženy otce? Řekl rabi Hila: Kvůli varování; neboť varovali-li ho kvůli ženě otce, dostane rány, kvůli cípu otce, dostane rány. Rabi Jehuda souhlasí ohledně ran. Rabi Jehuda souhlasí ohledně oběti. Rabi Jehuda souhlasí, že ve všech ostatních pochybnostech je osvobozen. Rabi Jehuda souhlasí, že jestliže ji zasnoubil, zasnoubení má platnost.

Rabi Chagaj se zeptal před rabim Josim: Je dítě mamzerem podle rabiho Jehudy? Řekl mu: „Nevstoupí, kdo má rozdrcená varlata nebo odříznutý úd“ (Dt 23,2) – přerušilo to souvislost. Přerušilo souvislost se [zákazem] ženy otce? Řekl mu: Žena otce byla zahrnuta mezi všechny zakázané svazky, ale byla z nich vyňata, aby učila o všech zakázaných svazcích ohledně mamzera. Ať je vyňata žena otce a učí o všech zakázaných svazcích ohledně mamzera; a ať je vyňata znásilněná a učí o všech znásilněných ohledně zákazu! Řekl mu: Žena otce byla zahrnuta mezi všechny zakázané svazky, ale byla z nich vyňata, aby učila o všech zakázaných svazcích ohledně mamzera. Můžeš zde říci, že znásilněná byla zahrnuta mezi všechna znásilnění a byla z nich vyňata, aby učila o všech znásilněních ohledně zákazu? Ať je vyňata žena otce a učí o všech, které znásilnil? Řekl mu: Je-li žena otce, není znásilněná, a je-li znásilněná, není ženou otce.