MIŠNA: „Oběť, nebudu u tebe jíst“, „oběť, že u tebe jím“, „ne-oběť, nebudu u tebe jíst“ – je to dovoleno. „Přísaha, nebudu u tebe jíst“, „přísaha, že u tebe jím“, „ne-přísaha, nebudu u tebe jíst“ – je to zakázáno. V tom je přísnost přísah oproti slibům. A přísnost slibů oproti přísahám: Jak? Řekl: „Konam, sukka, kterou bych dělal, lulav, který bych vzal, tefilin, které bych si položil“ – u slibů je to zakázáno, u přísah dovoleno, neboť se nepřísahá na přestoupení přikázání.
GEMARA: Oběť, nebudu u tebe jíst atd. Proč jsme se neučili: „Přísahám, že u tebe nebudu jíst“ – dovoleno? Ale protože jsme se učili: „Přísnost přísah oproti slibům“, a domnívali bychom se, že „Přísaha, nebudu u tebe jíst“ je podle slov mudrců zakázáno, proto jsme se to neučili.
„Hle, je to oběť“, „hle, je to na oběť“, „hle, je to jako oběť“ – je to dovoleno. „Hle, je to přísaha“, „hle, je to na přísahu“, „hle, je to jako přísaha“ – je to zakázáno.
V tom je přísnost přísah oproti slibům a přísnost slibů oproti přísahám. Jak? „Nebo když se někdo zapřisáhne, že svými rty vysloví, že učiní zlo nebo dobro“ (Lv 5,4). Jako dobro je věc libovolná, tak i zlo je věc libovolná. Tím je vyloučen zákaz týkající se věci přikázané. Chtěli říci: Neúmyslně, ale úmyslně ne. Našlo se učení: Rabi Jišmael říká: „Podle všeho, co vyšlo z jeho úst, ať učiní“ (Nu 30,3) – ne podle toho, co vyšlo z úst Nebes. A říkáš: I u zasvěcení je to tak? Rabi Josi jménem rabiho Hily: Neboť člověk může zasvětit svou sukku Nebesům.
Originál: Jerusalem Talmud Nedarim 2:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.