MIŠNA: Existuje slib ve slibu, ale neexistuje přísaha v přísaze. Jak? Řekl: „Hle, jsem nazir, budu-li jíst; hle, jsem nazir, budu-li jíst“, a jedl – je povinen za každý zvlášť. „Přísahám, že nebudu jíst; přísahám, že nebudu jíst“, a jedl – je povinen jen jednou.
GEMARA: Existuje slib ve slibu atd. Rabi Josi se zeptal: „Přísaha, přísaha, přísaha, že nebudu jíst“, a jedl – [co platí]? Řekl rabi Josi be-rabi Bun: Slyšme z tohoto: „Přísahám, že nesním tento bochník; přísahám, že nebudu jíst; přísahám, že nebudu jíst“, a jedl – je povinen jen jednou. Protože řekl „tento“. Kdyby neřekl „tento“, byl by povinen za každou zvlášť. Avimi, bratr Chejfy, řekl: Sloužil jsem u slibů a sloužil jsem u přísah. Chejfa ho chtěl vyzkoušet: Měl před sebou pět bochníků a řekl: „Přísahám, že [ne]sním tento bochník“; znovu řekl: „tyto dva“, znovu řekl: „tyto tři“, znovu řekl: „tyto čtyři“, znovu řekl: „těchto pět“, a snědl první – co platí? Odpověděl mu: Je povinen za každou zvlášť. Řekl mu: Je povinen jen jednou. Jakmile nad ním vyslovil přísahu, učinil jej jako zdechlinu; odtud dále je to, jako by vztahoval přísahy na zákazy, a přísahy se na zákazy nevztahují. Znovu ho vyzkoušel: Bylo pět bochníků a řekl: „Přísahám, těchto pět bochníků“; znovu řekl: „tyto čtyři“, znovu řekl: „tyto tři“, znovu řekl: „tyto dva“, znovu řekl: „tento jeden“, a snědl všechny. Odpověděl mu: Je povinen jen jednou. Řekl mu: Je povinen za každou zvlášť. Kdyby někdo řekl: „Přísahám, že [ne]sním pět“, a snědl čtyři, nebyl by snad osvobozen? Řekl rabi Josi: Správné se zdá [to, co řekl] bratr Chejfy v druhém případě a Chejfa v prvním.
Originál: Jerusalem Talmud Nedarim 2:3 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.