MIŠNA: Komu je slibem zakázán užitek od druhého: [ten druhý] za něho smí odvést šekel, splatit jeho dluh a vrátit mu ztracenou věc. V místě, kde se za to bere mzda, ať užitek připadne svatyni.
GEMARA: Komu je slibem zakázán užitek od druhého atd. Rabi Ba bar Mamal se zeptal: Kdo splatí dlužní úpis druhého bez jeho vědomí? Je to spor Chanana a synů velekněží. Řekl rabi Josi: Důvod synů velekněží: Tam je nenapadlo, že by jeho žena zemřela hlady. Ale zde: „Uchlácholil bych ho a on by mi prominul.“ Představ si, že měl u něho zástavu: „Uchlácholil bych ho a on by mi dal mou zástavu.“ To zatím u věřitele, který nenaléhá. A co u věřitele, který naléhá? Slyšme z tohoto: [A odvádí jeho šekel. Neodvedl-li, nevymáhá se na něm zástava.] Věz, že je to tak, neboť jsme se učili: „A přináší za něho hnízda mužů s výtokem, hnízda žen s výtokem, hnízda rodiček, oběti za hřích a oběti za vinu.“ Když se mu do ruky nic nedostalo. A zde, když se mu do ruky nic nedostane.
Rabi Jehošua ben Levi říká: Není případ, že by ten, kdo byl zadržen kvůli druhému, měl od něho nárok na náhradu, leda u pozemkové daně a daně z hlavy. Rav řekl: Každému, kdo je zadržen kvůli druhému, je ten druhý povinen. Oporou Rava je toto: Kdo uloupil pole a násilníci mu je vzali. Neslyšel, že rabi Jochanan řekl: Je to pokuta uložená lupiči. Rabi Avin se zeptal, neboť jeho učitel rabi Josi be-rabi Bun a rabi Chija bar Lulijani oba mluvili jménem rabiho Šmuela. Jeden řekl: U pozemkové daně a daně z hlavy. [A druhý řekl: Není to jako pozemková daň a daň z hlavy.]
Tam jsme se učili: Léčí ho léčením osoby, ale ne léčením majetku. Rabi Jehuda a rabi Josi. Jeden řekl: Zde když slibem zakazuje svou osobu a zde když zakazuje svůj majetek. Druhý řekl: Zde když má někoho, kdo by ho léčil, a zde když nemá nikoho, kdo by ho léčil. Má-li někoho, kdo by ho léčil, ať ho neléčí ani léčením osoby! Ne od každého člověk získá uzdravení.
A není to majetek toho, kdo vrací, který je zakázán majiteli krávy? Ula bar Jišmael jménem rabiho Jicchaka: Když byl majetek tohoto zakázán tomu a majetek onoho zakázán tomuto.
Který tanaita učí „ať užitek připadne svatyni“? Rabi Meir. Neboť rabi Meir říká: Zpronevěry se lze dopustit i u zákazů. Rabi Bun bar Chija se zeptal: Slíbil ohledně bochníku – smí si jím ohřát ruce? Slyšme z tohoto: Řekl: „Tento bochník je zasvěcen.“ Snědl-li ho on nebo jiný, dopustil se zpronevěry. Proto jej lze vykoupit. Řekl-li: „Hle, je na mně“, snědl ho, dopustil se zpronevěry do výše jeho výhody užitku – slova rabiho Meira. Jiní se zpronevěry nedopustili. Proto jej nelze vykoupit. Mluví se jen o tom, že „snědl ho“. Ohřát si jím ruce je tedy dovoleno. Žáci rabiho Jony jménem rabiho Buna bar Chiji: Tak je to u toho, kdo řekne: „Nesním ho a neokusím ho“ – zakázal si ho jen k jídlu. Zatím [zůstává] otázka: Slíbil ohledně bochníku – smí si jím ohřát ruce?
Originál: Jerusalem Talmud Nedarim 4:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.