MIŠNA: Kdo má bolest v zubech, nesmí jimi srkat ocet, ale smí namáčet [chléb] jako obvykle, a uzdraví-li se, uzdravil se. Kdo má bolest v bedrech, nesmí se mazat vínem a octem, ale smí se mazat olejem, ne však růžovým olejem. Královští synové si mažou rány růžovým olejem, neboť je zvykem královských synů mazat se jím ve všední den. Rabi Šimon říká: Všichni Izraelité jsou královští synové.
GEMARA: Halacha 4. Je psáno: „Jako ocet zubům a jako dým očím“ (Př 10,26), a ty říkáš takto? Řekl rabi Šimon bar Ba: Mišna mluví o kyselině z ovoce. Řekl rabi Elazar bar Josi: I kdybys řekl [o tom, co je] v naší mišně: Je dobrý pro špatné a špatný pro dobré.
Učí se: Nesmí srkat ocet a vyplivovat, ale smí srkat ocet a polykat. Mišna říká, že je zakázáno srkat a polykat, neboť jsme se učili: „Kdo má bolest v zubech, nesmí jimi srkat ocet.“ Co tedy? Buď je to podle Rabiho, nebo podle všech v případě toho, kdo srká ocet z pozdvihované dávky po namáčení.
Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Kdo hryže pšenici smíšených druhů vinice, je bičován. Kdo hryže pšenici z pozdvihované dávky, je bičován. Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Kdo srká ocet z pozdvihované dávky, je bičován. Kdo srká ocet z pozdvihované dávky, platí jistinu a neplatí pětinu. Kdo hryže pšenici z pozdvihované dávky, platí jistinu a neplatí pětinu. Rabi říká: Říkám, že platí jistinu i pětinu. Rabi Jirmeja jménem rabiho Amiho: Mudrci souhlasí s Rabim u toho, kdo srká ocet z pozdvihované dávky po namáčení, že platí jistinu i pětinu, protože ocet posiluje duši.
Druhové jménem rabiho Ba bar Zavdy: Všechno, co je od rtu dovnitř, se v Šabat léčí. Namítl rabi Zeira: Vždyť se učí: „Kdo má bolest v zubech, nesmí jimi srkat ocet.“ A není to snad od rtu dovnitř? [Rabi Zeira] to neřekl tak, ale rabi Zeira jménem rabiho Ba bar Zavdy: Všechno, co je od dutiny dovnitř, se léčí. Rabi Zeira, rabi Ba bar Zutra, rabi Chanina jménem Rabiho: Lebeční kost se v Šabat zvedá. Rabi Chija bar Madja, rabi Jona, rabi Zeira, Rava bar Zutra, rabi Chanina jménem Rabiho: V Šabat se zvedají „dcery uší“ [zduření za ušima]. Tam říkají jménem rabiho Jochanana: Oko, které se vzbouřilo, se v Šabat léčí. Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: [Otok] hřbetů rukou a hřbetů nohou je nebezpečí. Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Zarudnutí je nebezpečí. Řekl rabi Avun: Sbírá se na to v Šabat osten škorpiona. Rav řekl: Víno vně oka je dovoleno, uvnitř oka zakázáno. Šmuel řekl: Sliny nalačno je zakázáno dávat na oko v Šabat. Z toho vyvoď pro lišej. Rabíni z Cesareje říkají: Ordena je nebezpečí. Rabi Chizkija z Akka jménem rabínů z Cesareje: Achšmonita je nebezpečí. Řekl rabi Šmuel bar Rav Jicchak: Uhlík [vřed] je nebezpečí. Řekl rabi Jirmeja: Dává se na něj kvašené o Pesachu. Uvízlou věc je dovoleno v Šabat vytáhnout. Řekl rabi Josi: Tak říká mišna: „Ruční jehlu, aby se jí vytáhl trn.“ Kdyby tomu tak nebylo, jaký je rozdíl mezi trnem a uvízlou věcí? A ohledně toho s okem se zeptali rabiho Jirmeji. Řekl jim: Hle, rabi Ba je před vámi. Zeptali se ho a on to dovolil. Řekl jim [rabi Jirmeja]: I já to dovoluji.
Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Cifdona [nemoc dásní] je nebezpečí. Rabiho Jochanana to potkalo a léčil se u dcery Domitiana z Tiberiady. Na páteční předvečer, když se stmívalo, šel k ní. Řekl jí: Budu zítra něco potřebovat? Řekla mu: Ne. A budeš-li potřebovat, vezmi pecky z datlí, rozpůlené a spálené – a někteří říkají z nikolských [datlí] – ječné plevy a suchý trus dítěte; rozdrť a přilož. A neříkej to před žádným člověkem. Nazítří vstoupil a vyložil to veřejně. Někteří říkají, že se oběsila, a někteří říkají, že přestoupila k židovství. Vyvoď z toho tři věci. Vyvoď z toho, že cifdona je nebezpečí. Vyvoď z toho, že všechno, co je od rtu dovnitř, se léčí. A vyvoď z toho to, co řekl rabi Jaakov bar Acha jménem rabiho Jochanana: Je-li lékař odborník, je to dovoleno.
Rabi Jehošua ben Levi měl koliku. Rabi Chanina a rabi Jonatan mu poradili v Šabat rozdrtit tachlusin a dát do starého vína a pít, a že nebude v nebezpečí.
Jeho vnukovi něco uvízlo v krku. Přišel jeden člověk, zašeptal mu ve jménu Ješua Pantery a ulevilo se mu. Když ten vyšel, řekl mu: Co jsi mu zašeptal? Řekl mu: Slovo toho a toho. Řekl mu: Lépe by mu bylo, kdyby zemřel, a ne tak. A stalo se mu „jako omyl, který vyjde od vládce“ (Kaz 10,5).
Rabi Jaakov bar Idi jménem rabiho Jonatana: Léčit se lze vším, kromě modloslužby, smilstva a prolévání krve. Rabi Pinchas se ptal: Dosud [jde o případ], kdy mu řekl: Přines mi dřevo z modly, a přinesl mu. Když mu řekl: Přines mi listí, bez dalšího, a přinesl mu [listí] z modly? Slyšme to z následujícího. Rabi Jona měl zimnici. Přinesli mu [pití] od pomníku v Dóru a napil se. Rabimu Achovi přinesli a nenapil se. Řekl rabi Mana: Kdyby rabi Jona, můj otec, věděl, odkud to je, nebyl by to pil.
Řekl rabi Huna: Mišna říká, že se nelze léčit smilstvem. A tak se učí: Proto to bylo dovoleno z pravidla o Šabatu a nebylo dovoleno z pravidla o zasnoubené dívce. Dovoleno z pravidla o Šabatu – ne snad k léčení? A podobně nebylo dovoleno z pravidla o zasnoubené dívce ani k léčení. Nejen když mu řekl: Přiveď mi vdanou ženu, ale i aby slyšel její hlas. Jako tento případ: Jeden člověk se za dnů rabiho Elazara zamiloval do ženy a byl v nebezpečí života. Přišli se ho zeptat: Smí kolem něj projít, aby žil? Řekl: Ať zemře, a ne tak. Smí slyšet její hlas, aby nezemřel? Řekl: Ať zemře, a ne tak. Co to bylo za ženu? Rabi Jaakov bar Idi a rabi Jicchak bar Nachman. Jeden řekl: Vdaná žena. A druhý řekl: Svobodná. Pro toho, kdo řekl „vdaná žena“, je to v pořádku. Ale pro toho, kdo řekl „svobodná“? Vždyť Bar Kocha, tesař, se za dnů rabiho Elazara zamiloval do ženy a on mu to dovolil! Tam o svobodné a tam o vdané. A i kdybys řekl, že jde v obou případech o svobodnou, vylož to tak, že na ni upřel oči, když byla ještě vdaná. Někteří chtějí říci: Byla to významná žena a nevdala by se [za něj]; a všechno, co by činil, by činil v zákazu. Proto mu to zakázal.
Řekl rabi Chanina: Mišna říká, že se nelze léčit proléváním krve. Neboť jsme se tam učili: „Vyšla-li větší část [dítěte], nedotýkají se ho, protože se nevytěsňuje život životem.“ Nejen když mu řekl: Zabij toho a toho, ale i když: Okraď toho a toho. Učí se: Pohan vůči Izraelitovi – zakázáno; Izraelita vůči pohanovi – dovoleno. Rav Chisda se ptal: Lze zachránit život dospělého životem dítěte? Namítl rabi Jirmeja: Není to snad mišna? „Vyšla-li větší část, nedotýkají se ho, protože se nevytěsňuje život životem.“ Rabi Josi be-rabi Bun jménem Rava Chisdy: Tam je to jiné, protože nevíš, kdo koho zabíjí.
Stalo se, že rabiho Elazara ben Damu uštkl had. A přišel Jaakov z Kfar Sama, aby ho léčil ve jménu Ješua Pandery, a rabi Jišmael mu to nedovolil. Řekl mu: Přinesu důkaz, že mě smí léčit. Nestačil přinést důkaz a ben Dama zemřel. Řekl mu rabi Jišmael: Blaze tobě, ben Damo, že jsi odešel ze světa v pokoji a neprolomil jsi ohradu mudrců. Neboť je psáno: „Kdo prolomí ohradu, toho uštkne had“ (Kaz 10,8). Neuštkl ho snad had? Ale [znamená to], aby ho neuštkl had v budoucím věku. A co měl říci? „Které bude člověk činit a bude jimi žít“ (Lv 18,5).
Řekl rabi Zeirarabimu Josimu: Zná Rabi Bar Pedaju, že od něj říkáš tradice jeho jménem? Řekl mu: Rabi Jochanan je říkal jeho jménem. Řekl rabi Zeirarabimu Ba bar Zavdovi: Zná Rabi Rava, že říkáš tradice jeho jménem? Řekl mu: Rav Ada bar Achva je říkal jeho jménem.
Originál: Jerusalem Talmud Shabbat 14:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.