Rabi Ba bar Mamal řekl: Kdo je tana „čekající na švagra“?
Rabi Akiva, neboť
rabi Akiva řekl: Z
[poměru se] švagrovou je mamzer.
Rabi Ilaj mu řekl: Co má mamzer společného s varováním? Tóra říká: „a bude žárlit na svou ženu“
(Nu 5,14) – i na částečně svou ženu.
Rabi Šamaj řekl: Což neřekl
rabi Janaj: Hlasovalo třicet a několik starších: Odkud
[víme], že zasnoubení neplatí u švagrové? Učí se: „Žena zemřelého nebude ven provdána cizímu muži; její švagr k ní vejde“
(Dt 25,5): aby neměla vztah s jiným.
Rabi Jochanan mu řekl: Není to Mišna? „Poté, co ti tvůj švagr dá chalicu“ – není zasnoubena. A
rabi Janaj ho chválil: „Kdo sypou zlato z měšce“
(Iz 46,6). „Synu můj, ať neuniknou z tvých očí“
(Př 3,21). „Buď moudrý, synu můj, a potěš mé srdce“
(Př 27,11). „Dej moudrému a bude ještě moudřejší“
(Př 9,9). „Moudrý uslyší a přidá k poučení“
(Př 1,5).
Rabi Šimon ben Lakiš mu řekl: Po všech těchto chvalných verších to může vyložit podle
rabi Akivy, neboť
rabi Akiva řekl: Z
[poměru se] švagrovou je mamzer. A ať mu odpoví: Co má mamzer společného s
[varováním]? Tóra říká: „a bude žárlit na svou ženu“ – i na částečně svou ženu. Čekající na švagra, která smilnila:
rabi Lazar řekl: Je dovolena svému domu.
Rabi Jehošua ben Levi řekl: Je zakázána svému domu. Rabíni říkají:
Rabi Mana řekl: Což neřekl
rabi Jaakov bar Acha jménem
rabi Lazara: Čekající na švagra, která zemřela – je mu dovolena její matka. Protože jsme se učili: Toto je pravidlo: Každá, s níž by bylo souloženo a nebyla by mu zakázána, s tou nesjednával podmínku.
אָמַר רִבִּי בָּא בַּר מָמָל. מָאן תַּנָּא שׁוֹמֶרֶת יָבָם. רִבִּי עֲקִיבָה. דְּרִבִּי עֲקִוּבָה אָמַר. יֵשׁ מִמְזֵר בִּיבָמָה. אָמַר לֵיהּ רִבִּי אִילַי. מַה אִיכְפַּת לֵיהּ מַמְזֵר גַּבֵּי קִינּוּי. הַתּוֹרָה אָמְרָה וְקִנֵּא אֶת אִשְׁתּוֹ. אֲפִילוּ מִקְצַת אִשְׁתּוֹ. אָמַר רִבִּי שַׁמַּי. וְלֹא כֵן אָמַר רִבִּי יַנַּאי. נִמְנוּ שְׁלֹשִׁים וְכַמָּה זְקֵינִים. מְנַיִין שֶׁאֵין קִידּוּשִׁין תּוֹפְסִין בִּיבָמָה. תַּלְמוּד לוֹמַר לֹא תִהְיֶה אֵשֶׁת הַמֵּת הַחוּצָה לְאִישׁ זָר יְבָמָהּ יָבוֹא עָלֶיהָ. שֶׁלֹּא יְהֵא לָהּ הֲוָויָה אֵצֶל אַחֵר. אָמַר לֵיהּ רִבִּי יוֹחָנָן. וְלֹא מַתְנִיתָא הִיא. לְאַחַר שֶׁיַּחֲלוֹץ לֵיךְ יַבְּמֵיךְ. אֵינֶהּ מְקוּדֶּשֶׁת. וְהָיָה רִבִּי יַנַּיי מְקַלֵּס לֵיהּ. הַזָּלִים זָהָב מִכִּיס. בְּנִי אַל יָלִיזוּ מֵעֵינֶיךָ. חֲכַם בְּנִי וְשַׂמַּח לִבִּי. תֵּן לְחָכָם וְיֶחְכַּם עוֹד. יִשְׁמַע חָכָם וְיוֹסֵף לֶקַח. אָמַר לֵיהּ רִבִּי שִׁמְעוֹן בֶּן לָקִישׁ. בָּתַר כָּל אִילֵּין פְּסוּקֵי קִילּוּסַיָיא יָכִיל הוּא פָּתַר לָהּ כְּרִבִּי עֲקִיבָה. דְּרִבִּי עֲקִיבָה אָמַר. יֵשׁ מַמְזֵר בִּיבָמָה. וִיתִיבִינֵהּ. מַה אִיכְפַּת לֵהּ מַמְזֵר גַּבֵּי [קִינּוּי] . הַתּוֹרָה אָמְרָה וְקִינֵּא אֶת אִשְׁתּוֹ. אֲפִילוּ מִקְצַת אִשְׁתּוֹ. שׁוֹמֶרֶת יָבָם שֶׁזִּינָת. רִבִּי לָעְזָר אָמַר מוּתֶּרֶת לְבֵיתָהּ. רִבִּי יְהוֹשֻׁעַ בֶּן לֵוִי אָמַר. אֲסוּרָה לְבֵיתָהּ. רַבָּנִין אָמְרִין. אָמַר רִבִּי מָנָא. לֹא כֵן אָמַר רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא בְשֵׁם רִבִּי לָעְזָר. שׁוֹמֶרֶת יָבָם שֶׁמֵּתָה מוּתָּר בְּאִמָּהּ. בְּגִין דְּתַנִינָן. זֶה הַכְּלָל. כָּל שֶׁתִּיבָּעֵל וְלֹא תְהֵא אֲסוּרָה לוֹ לֹא הָיָה מַתְנֶה עִמָּהּ.