Nedarim 46a נדרים

A oběma je zakázáno postavit [tam] mlýnek a pec a chovat slepice.

Byl-li jen jednomu z nich slibem zakázán užitek od jeho druha, nesmí vstoupit do dvora. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Může mu říci: Vstupuji do své části a nevstupuji do tvé. A toho, kdo složil slib, nutí, aby prodal svůj podíl.

Byl-li někomu z ulice slibem zakázán užitek od jednoho z nich, nesmí vstoupit do dvora. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Může mu říci: Vstupuji do části tvého druha a nevstupuji do tvé.

Komu je slibem zakázán užitek od jeho druha a [ten] má ve městě pronajaté lázně nebo lis na olivy: Má-li v nich [stále nějaký] podíl, je to zakázáno; nemá-li v nich podíl, je to dovoleno.

Kdo řekne svému druhovi: Konam, že nevstoupím do tvého domu a že nekoupím tvé pole – zemřel-li [druh] nebo je prodal jinému, je to dovoleno. Konam, že nevstoupím do tohoto domu, že nekoupím toto pole – zemřel-li nebo je prodal jinému, je to zakázáno.

GEMARA: Byla vznesena otázka: Neshodují se [jen], když složili slib [sami]; ale když zavázali slibem jeden druhého, jak je tomu? Řekneme snad, že se neshodují [jen], když složili slib, ale když zavázali jeden druhého, souhlasí rabíni s rabim Eliezerem ben Jaakovem, protože jsou jako přinucení? Nebo snad se rabíni neshodují i tehdy, když zavázali jeden druhého?

Pojď a slyš: Byl-li jen jednomu z nich slibem zakázán užitek od jeho druha – a rabíni se neshodují! Uč [tam]: Zakázal-li si slibem užitek od svého druha.

Tak je to i logické, neboť poslední část učí: A toho, kdo složil slib, nutí, aby prodal svůj podíl. Řekneš-li, že slib složil [sám], je to v pořádku, proto se učí: nutí. Řekneš-li však, že ho [druh] zavázal slibem, proč ho nutí? Vždyť je přinucený!

Raba řekl jménem Zeiriho: