Sota 25a סוטה

A Šmuel řekl: Já to říkám i podle rabiho Jošijáše; z toho, že bylo třeba verše, aby ji zahrnul, plyne, že vůbec není jeho manželkou.

Byla vznesena otázka: Potřebuje žena, která porušuje [židovský] zvyk, varování, aby přišla o ketubu, nebo je nepotřebuje? Řekneme snad, že protože porušuje zvyk, varování nepotřebuje? Nebo snad varování potřebuje, aby se, pokud se napraví, napravila?

Pojď a slyš: Snoubenka a žena čekající na levirát nepijí a nedostávají ketubu. Pít nepije, ale varovat ji lze. K čemu? Což ne proto, aby přišla o ketubu?

Řekl Abaje: Ne, [ale] proto, aby mu byla zakázána. Rav Papa řekl: Aby jí dal pít, až bude vdaná. Jak bylo učeno: Snoubenku nelze varovat, aby jí dal pít, dokud je snoubenkou, ale snoubenku lze varovat, aby jí dal pít, až bude vdaná.

Řekl Rava: Pojď a slyš: Vdova [provdaná] za velekněze, rozvedená nebo chalica za prostého kohena, mamzerka a netinka za Izraelitu, dcera Izraele za mamzera nebo netina – ty nepijí a nedostávají ketubu.

Pít nepije, ale varovat ji lze. A k čemu? Má-li jim být zakázána, už jsou mu zakázány. Což tedy ne proto, aby přišly o ketubu?

Řekl Rav Jehuda z Diskarty: Ne, [ale] aby byla zakázána cizoložníkovi stejně jako manželovi. Neboť jsme se učili: Tak jako je zakázána manželovi, tak je zakázána cizoložníkovi.

Řekl rabi Chanina ze Sury: Pojď a slyš: A těmto [ženám] dává varování soud: té, jejíž manžel ohluchl, nebo zešílel, nebo byl uvězněn ve vězení. Neřekli to proto, aby jí dali pít, nýbrž aby ji připravili o ketubu. Plyne z toho, že potřebuje varování. Plyne z toho.

A proč to všichni ostatní neřekli z tohoto [zdroje]? Snad je tomu tam jinak, protože tam vůbec nemá strach z manžela.

Byla vznesena otázka: Žena porušuje [židovský] zvyk a manžel si ji chce ponechat – smí si ji ponechat, nebo si ji ponechat nesmí? Řekneme snad, že Milosrdný to učinil závislým na manželově nevoli, a on přece nevoli nemá? Nebo snad, protože [Tóra] počítá s tím, že nevoli má, má ji [vždy]?

Pojď a slyš: A těmto dává varování soud: té, jejíž manžel ohluchl, nebo zešílel, nebo byl uvězněn ve vězení. Kdybys řekl, že chce-li manžel si ji ponechat, smí si ji ponechat – dělal by soud něco, s čím by snad manžel nesouhlasil? Obvykle, když porušuje zvyk, je mu [varování] po vůli.

Byla vznesena otázka: Manžel, který se zřekl svého varování – je jeho varování zrušeno, nebo není zrušeno? Řekneme snad, že Milosrdný to učinil závislým na manželově varování, a manžel se svého varování přece zřekl? Nebo snad, protože ji od začátku varoval, nemůže se ho zřeknout?

Pojď a slyš: A těmto dává varování soud: té, jejíž manžel ohluchl, nebo zešílel, nebo byl uvězněn ve vězení. Kdybys řekl, že manžel, který se zřekl varování, ho tím zruší – dělali bychom něco, čeho se manžel přijde zříct? Obvykle člověk souhlasí s rozhodnutím soudu.

Pojď a slyš: A dají mu [na cestu do Jeruzaléma] dva učence, aby s ní cestou neobcoval. Kdybys řekl, že manžel, který se zřekl varování, ho tím zruší – ať se svého varování zřekne a obcuje [s ní]!

Proč tedy právě učenci? Protože jsou učení: chce-li obcovat, řeknou mu: Zřekni se svého varování a obcuj s ní.

Pojď a slyš, neboť řekl rabi Jošijáš: Tři věci mi pověděl Zeira z mužů Jeruzaléma: Manžel, který se zřekl svého varování – jeho varování je zrušeno. Vzpurnému starci, kterému chce soud odpustit, odpustí. A vzpurnému a neposlušnému synovi, kterému chtějí otec a matka odpustit, odpustí.

A když jsem přišel ke svým druhům na Jihu, ve dvou [věcech] mi dali za pravdu, ale ve [věci] vzpurného starce mi za pravdu nedali, aby se v Izraeli nerozmnožily spory. Plyne z toho, že manžel, který se zřekl svého varování, má varování zrušeno. Plyne z toho.

Rav Acha a Ravina se o tom přou. Jeden říká: Před [jejím] odloučením [s mužem] je [varování] zrušeno, po odloučení zrušeno není. A druhý říká: I po odloučení je zrušeno. A rozumnější je názor toho, kdo říká, že zrušeno není.

Odkud [to víme]? Z toho, jak mudrci odpovídají rabimu Josimu. Neboť bylo učeno: Rabi Josi říká: Její manžel je ohledně ní věrohodný na základě závěru a fortiori: Jestliže u nidy, [jejíž porušení se trestá] karetem, je manžel ohledně ní věrohodný, tím spíše u sota, [jejíž porušení se trestá jen] zákazem!

Řekli mu: Ne! Řekneš-li [to] o nidě, která má [možnost] dovolení, řekneš [to] o sotě, která [možnost] dovolení nemá?

A kdybys řekl, že po odloučení se [varování] zruší, našel bys, že má [možnost] dovolení, neboť chce-li, zřekne se svého varování a obcuje [s ní]. Plyne z toho tedy, že po odloučení zrušeno není. Plyne z toho.

„Zemřeli-li jejich manželé dříve, než se napily, Bejt Šamaj…“ atd. V čem se rozcházejí? Bejt Šamaj se domnívají, že listina, která je určena k vymáhání, se považuje za již vymoženou,