MIŠNA: Oceňuje se kráva, osel a cokoli, co pracuje a jí. Kde je zvykem dělit mláďata hned, dělí se. Kde je zvykem je chovat, ať je chovají. Raban Šimon ben Gamliel říká: Oceňuje se tele s matkou a hříbě s matkou a smí se přeplácet za pole a nemusí se obávat úroku.
GEMARA: „Oceňuje se kráva a osel“ atd. Učí se: Člověk může od druhého ocenit zvíře s tím, že mu odvede jedno mládě a jedno rouno ročně. Slepici za deset vajec měsíčně. Žena, která ocení slepici od své družky, se stará o kuřata, dokud potřebují matku. Stará se o drobný dobytek třicet dní a o velký dobytek padesát dní. Rabi Josi říká: O drobný dobytek tři měsíce, protože péče o něj je velká. Déle než to – podíl hospodáře a vyrovnal to s ním. Vše podle zvyku kraje. Co znamená: Podíl hospodáře a vyrovnal to s ním? Člověk dal druhému sto denárů a vydělaly dvacet denárů. Tento vzal polovinu a tento polovinu a podíl hospodáře se mu stal jistinou. Dělají to lidé tak? Spíše berou a dávají a na konci se rozdělí. Kdo ocení zvíře druhému, jak dlouho za ně ručí? U nečistého zvířete dvanáct měsíců, u člověka dvacet čtyři měsíce. Kde je zvykem odvádět mzdu nosiče u peněz, odvádějí ji, a u zvířete odvádějí mláďata. Vše podle zvyku kraje.
Kdo ocení zvíře od druhého, jak dlouho za ně ručí? Symmachos říká: U koz dvanáct měsíců, u oslic dvacet čtyři měsíce. Postavil-li se mu [majitel] během této doby, ocení mu jeho práci. Po této době mu ji neoceňují. Péče jednoho roku se nepodobá péči dvou let.
Kdo ocení zvíře druhému, ne na méně než dvanáct měsíců. Uhynulo-li na pastvě, dá všechno, a ne na pastvě, dá polovinu. Jak? Ocenil je na mine, zlepšilo se a má hodnotu dvou set. Uhynulo-li na pastvě, dá šest zlatých. Ne na pastvě, dá padesát zuzů. Zhubnulo a má hodnotu padesáti zuzů. Uhynulo-li na pastvě, dá tři zlaté. Ne na pastvě, dá padesát zuzů.
Kdo ocení zvíře od druhého, ne na méně než dvanáct měsíců. Pracoval s ním po celé léto a řekl, že ho prodá v období dešťů: Přinutí ho, aby ho krmil po celé období dešťů. Krmil ho po celé období dešťů a řekl, že ho prodá v létě: Přinutí ho, aby s ním pracoval po celé léto.
Učí se: Raban Šimon ben Gamliel říká: Smí se přeplácet za pole a nemusí se obávat úroku. Jak? Vzal si od něj [pole] za deset korů pšenice. Řekl mu: Dej mi jednu selu a já ti na humně dám dvanáct korů – je to dovoleno. Rabi Jochanan řekl: Protože pole běžně přináší požehnání. Reš Lakiš řekl: Je to, jako by mu pronajal pole draho. Jaký je mezi nimi rozdíl? Krám a loď. Kdo říká: Protože pole běžně přináší požehnání, přeplácí se za krám i loď. Kdo říká: Je to, jako by mu pronajal pole draho, za krám a loď se nepřeplácí. Rabi Jaakov bar Acha řekl: Rozcházejí se výslovně. Rabi Jochanan řekl: Přeplácí se za krám a loď. Reš Lakiš řekl: Nepřeplácí se. Baraita podporuje Reš Lakiše: Nepřeplácí se za krám a loď a za věc, která sama o sobě nepracuje.
Originál: Jerusalem Talmud Bava Metzia 5:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.