MIŠNA: Toto jsou věci, které se všude desátkují jako demaj: fíkové placky, datle, svatojánský chléb, rýže a kmín. Rýže z [míst] mimo zemi – kdokoli ji užívá, je osvobozen.
GEMARA: Tam jsme se učili: „Česnek z Baal Bechi, cibule z Richpy, kilická krupice a egyptská čočka.“ Pro tyto druhy, protože se jim podobné vyskytují v zemi Izraele, museli mudrci stanovit znamení. Avšak pro alcarin, pistácie a piniové šišky, protože se jim podobné v zemi Izraele nevyskytují, mudrci znamení stanovit nemuseli. Rabi Avin řekl: Tato mišna je obráceně: Pokud jde o povinnost, tyto druhy museli mudrci vyjmenovat proto, že se jim podobné mimo zemi nevyskytují. Což ale není fíková placka v Bosře? Ta je rozdrcená. A což nejsou datle v Alexandrii? Ty jsou drobné. A což není svatojánský chléb v Biari? Ten je zakrnělý. A což není rýže v Chulatě? Ta je nahnědlá a načervenalá. A což není kmín na Kypru? Ten je křivý.
Rabi Lazar řekl: Učili to jen o tom, kdo kupuje od pohana; avšak kdo kupuje od Izraelity – demaj. Rabi Jochanan řekl: Není rozdílu, ať kupuje od Izraelity, ať od pohana – demaj. Rabi Lazar se domnívá: Většina země Izraele je v rukou pohanů. Rabi Jochanan se domnívá: Většina země Izraele je v rukou Izraelitů. A i kdyby se rabi Lazar domníval jako rabi Jochanan, že většina země Izraele je v rukou Izraelitů, rabi Lazar se obává menšiny. Jako v tomto případě: Tábor, který se jeden den zásoboval ze zakázaného, ten den se stává důkazem pro všechny dny. Rabi Josi se ptal: Potom by se ani konvertita, který přišel přestoupit, neměl přijímat, neboť bych řekl, že je z Amonu a Moabu? Má se snad ten konvertita stát důkazem pro všechny konvertity? Spíše je to takto: Rabi Lazar se domnívá: Většina země Izraele je v rukou pohanů. A rabi Jochanan se domnívá: Většina země Izraele je v rukou Izraelitů.
A ještě z tohoto: Rabi Zeira se dal zeptat rabiho Alexandry z Cadoky: Tyto zdejší nikolajské datle – jak je odhadujete? Většina od pohanů, nebo většina od Izraelitů? Řekl mu: Nemůžeme je odhadnout.
Baraita podporuje tohoto a baraita podporuje onoho. Baraita podporuje rabiho Lazara: Obchodník je všude demaj. Kdy? Když většina jeho zásob pochází od Izraelitů; kupuje-li však od pohana, je to jisté. Baraita podporuje rabiho Jochanana: Učilo se: Rabi Nechemja řekl: Ať pohan, ať Izraelita, ať Kutejec, ať am ha-arec – někdy kupuje [obchodník] jednou od pohana, jednou od Izraelity: demaj.
Rabi Chija bar Ada se ptal před rabim Manou: Od koho koupil tento člověk? Řekneme-li, že od Izraelity – demaj; od pohana – jisté. Vysvětli si to tak, že obchodník byl pohan, a Izraelita i pohan před ním přecházejí [nabízejíce zboží]: demaj. Rav Hošaja namítl: Vždyť baraita podporuje rabiho Jochanana, neboť se učilo: Rabi Jehuda řekl: Granátová jablka z Badanu a pórek z Geby byla zmíněna jen proto, že se všude desátkují jako jistá. O čem mluvíme? Jestliže o tom, kdo kupuje od Izraelity, pak je to jako to, co jsme se učili: jisté. Spíše mluvíme o tom, kdo kupuje od pohana. Z toho plyne, že všechny ostatní věci jsou demaj. Rabi Šmuel bar Rav Jicchak řekl: Mluvíme o jistém a mluvíme o tom, kdo kupuje od Izraelity. Vysvětli si to o velkém agoranomovi, který na něho naléhal, aby prodával levně; i dovolili mu prodávat tevel a kupující ať si dá pozor sám.
Kdo je obchodník? Každý, kdo [zboží] přinesl, podruhé a potřetí. Rabi Jona se ptal: Přinesl tři náklady najednou – není to obchodník; jeden za druhým – je to obchodník? Rabi Jona se ptal: Stává se obchodníkem zpětně, nebo [jen] od nynějška? Jaký je v tom rozdíl? Přišel a napravil [dřívější náklad]. Řekneš-li „od nynějška“, desátkuje z tohoto za onen. Rabi Mana se ptal: On, jeho syn a jeho dělník – spojují se do tří nákladů najednou? Rabi Jona se ptal: Loď přicházející z Říma, na níž je kolik druhů – díváš se na ni, jako by to byl jeden [náklad]?
U plodů se neřídí ani vůní, ani vzhledem, ani chutí, ani cenou, ale většinou. Rabi Jaakov bar Acha[řekl] jménem rabiho Jochanana: Šlo-li o víno, například nové a staré, řídí se chutí.
Rabi Mana řekl: Šel jsem do Kesareje a viděl jsem, že se chovají podle tohoto: fíková placka je dovolena. Zeptal jsem se rabiho Jicchaka bar Elazara a řekl mi: Tak zavedl Zuga, že je dovolena. Rabi Jicchak bar Elazar[řekl] jménem Zugy z Kesareje: Všechno, co vidí vodu [moře], je dovoleno. Někteří chtějí říci: až po Migdal Milcha; a jiní chtějí říci: až po jeskyni Telimon. Rabi Abamari řekl: Slova rabínů říkají: Všechny druhy zakázané v Kesareji [jsou]: pšenice, chléb, víno, olej, datle, rýže a kmín. Fíkovou placku jsme však neuvedli. Proč? Protože jsme ji [už] učili. Vždyť jsme učili i rýži a kmín, a přesto jsme je uvedli! Je to tedy opomenutí. Tyto [plody] jsou v sedmém roce dovoleny a v ostatních letech sedmiletí jsou demaj. Tyto jsou v sedmém roce dovoleny – nemají snad být v sedmém roce pod zákonem sedmého roku? Izraelité sedmý rok dodržují a pohan je osvobozen; Izraelitů a pohanů je víc než Kutejců. V ostatních letech sedmiletí [jde o] demaj Judejců: Izraelité připravují a pohané jsou osvobozeni; Izraelitů a pohanů je víc než Kutejců. Až kam? Pundak Amuda, Pundak Tajbeta, až po Kfar Sabu. A [plody z] Curanu jsou v Kesareji jisté.
Rabi Abahu[řekl] jménem rabiho Josiho bar Chaniny: Kolokázie prodávané v Kesareji jsou zakázány, protože většina z nich pochází z Královské hory. Rabi Chija bar Ada řekl: [To platí] o bílých. A rabíni z Kesareje říkají: O červených.
Rabi Zeira[a]rabi Chija bar Aba[řekli] jménem rabiho Jochanana: Rabi dovolil Bejt Šean na základě slov Jehošuy ben Zeiruze, syna tchána rabiho Meira, který řekl: Viděl jsem rabiho Meira, jak v sedmém roce bere zeleninu ze zahrady; a [Rabi] dovolil celé [město]. Rabi Zeira řekl: To ukazuje, že člověk nesmí udělat něco před veřejností: Řekl bych, že ta zahrada byla vyhrazena pro něho, a přece [Rabi] dovolil celé [město]. Rabi dovolil Bejt Šean, Rabi dovolil Kesareju, Rabi dovolil Bejt Guvrin, Rabi dovolil Kfar Cemach. Rabi dovolil kupovat zeleninu po skončení sedmého roku a všichni mu to vyčítali. Řekl jim: Pojďte, pojednáme o tom. Je psáno: „A rozbil bronzového hada“ (2Kr 18,4). Což od Mojžíše do Chizkijáše nepovstal žádný spravedlivý, aby ho odstranil? Tu korunu však Svatý, budiž požehnán, ponechal jemu, aby se jí ověnčil. A nám Svatý, budiž požehnán, ponechal tuto korunu, abychom se jí ověnčili.
Rabi Jehošua ben Levi přikazoval svým sluhům: Nekupujte mi zeleninu, leda ze Sisrovy zahrady. Potkal [sluhu ten, který] budiž v dobrém připomínán, a řekl mu: Jdi, řekni svému mistru: Ta zahrada není Sisrova; patřila Židovi, on ho zabil a vzal mu ji. A chceš-li být přísný sám k sobě, ať je to dovoleno tvému druhovi.
Rabi Josi z Kfar Danu [řekl] jménem rabiho Ben Maadji: Druhy zakázané v Bejt Šeanu [jsou]: černucha, sezam, hořčice, česnek, kolokázie, černý hrách, cibule prodávané [na trhu], místní [plody] prodávané na míru, egyptský bob svázaný lýkem, máta svázaná zvlášť, mrkev po celý rok a pórek od Šavuot do Chanuky. Rabi Zeira řekl: Od Šavuot do Chanuky zakázané převažuje nad dovoleným. Od Chanuky do Šavuot dovolené převažuje nad zakázaným. A pokud jde o samorosty: Od Roš ha-šana do Chanuky jsou samorosty zakázány, od Chanuky do Šavuot jsou samorosty dovoleny, od Šavuot do Roš ha-šana je to nerozhodnutá otázka. Okurky, tykve, vodní melouny, cukrové melouny, víno, olej, efezské datle a někteří říkají i lupiny a jemný chléb – po celý rok jsou v sedmém roce pod zákonem sedmého roku. Jak je tomu v ostatních letech sedmiletí? Rabi Jona řekl: Demaj. Rabi Josi říká: Jisté. A nepřou se: Co rabi Jona říká „demaj“, [platí] o tom, kdo kupuje od trhovce; a co rabi Josi říká „jisté“, [platí] o tom, kdo kupuje ze zahrady.
Rabi Jona[řekl] jménem rabiho Šimona ben Zecharji: Druhy zakázané v Paneas [jsou]: ořechy, rýže, sezam a egyptský bob. Gamliel Zuga řekl: [Také] rané achijaniot. Rabi Jona řekl: To platí od Tarnegol Kejsarion nahoru; avšak od Tarnegol Kejsarion dolů je to jako země Izraele. Rabi Jona se ptal: Pole bylo oseto zeleninou a [majitel] přišel a našel na něm rýži – zelenina je dovolena a rýže zakázána. Ořech nahoře a zelenina dole – zelenina je dovolena a rýže zakázána. Avšak většina těchto polí rodí tyto druhy. A i kdybys řekl, že většina těchto polí rodí většinu těchto druhů, většina těchto druhů pochází jen ze zakázaného.
Učilo se: Rýže z Chulat Antiochie je na místě dovolena. Rabi Lazar, syn rabiho Josiho, [ji] dovolil až sem. Rabi Jona se ptal: A v téže vzdálenosti na každou stranu?
Rabi Mana řekl: To, co říkáš, [platilo] dříve. Nyní však jsou jiné vesnice, které Izraelité obsadili a které jsou zakázány. Tyto vesnice jsou zakázány na území Susity: Ajnoš, Ejn Tara, Ram Barin, Ijon, Jaadut, Kfar Charuv, Nov, Chaspija a Kfar Cemach. Rabi dovolil Kfar Cemach. Rabi Imi se ptal: Cožpak [její obyvatelé] neodvádějí daň? Rabi Imi se domnívá, že ti, kdo odvádějí daň, jsou jako ti, kdo byli podrobeni.
Jeden náklad rozinek dorazil do Tiberiady. Gamliel Zuga se zeptal rabiho Ba bar Kahany. Řekl mu: Celá země Izraele nevyprodukuje jeden náklad rozinek. Cožpak celá země Izraele nevyprodukuje jeden náklad rozinek?! Spíše mu řekl takto: Žádné místo v zemi Izraele nevyprodukuje náklad rozinek.
Originál: Jerusalem Talmud Demai 2:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.