MIŠNA: Toto je pravidlo: Kdykoli je přídavná oběť a není to svátek, čtou čtyři. O svátku pět. Na Jom Kipur šest. O Šabatu sedm. Nesmí se od nich ubírat, ale smí se k nim přidat, a čte se haftara z Proroků. Kdo začíná a končí v Tóře, žehná před ní a po ní.
GEMARA: A na Jom Kipur šest. Někteří tanaité učí: sedm. Kdo říká „šest“, je to kvůli modlitbě. Kdo říká „sedm“, je to jako v tomto, co se učí: O Šabatu se přichází dříve a odchází se dříve. O svátku se přichází později a odchází se dříve. Na Jom Kipur se přichází dříve a odchází se později.
Cizojazyčné obce to tak nezvykly, ale jeden čte celý oddíl. Zná-li jeden oddíl, přečte jej celý. Zná-li sedm tři verše, všichni čtou. Zná-li jeden tři verše, přečte a znovu přečte. Rabi Zeira řekl jménem Rava Jirmeji: Otrok se počítá do počtu sedmi. „Promluvil“ se počítá do tří veršů. Což neřekl rabi Chama bar Ukba jménem rabi Josiho ben Chaniny: Je zakázáno učit svého otroka Tóře? Vylož to, že se naučil sám nebo že ho jeho pán naučil jako Taviho.
Rabi Chelbo, rabi Matana, Šmuel bar Šilat jménem Rava: Sedm kromě toho, kdo čte haftaru. Rabi Chananja ben Pazi namítl: Což jsme se neučili: Kdo čte haftaru z Proroků, nesmí číst méně než dvacet jeden veršů? Sám to řekl a uvedl důvod: Není-li tam překladatel. Je-li tam však překladatel, čtou se tři. Rabi Chelbo řekl před rabi Abahuem před rabi Jochananem: Přečetl tři. Řekl mu: [A] neměl by být rabi Jochanan jako překladatel?
Originál: Jerusalem Talmud Megillah 4:3 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.