MIŠNA: Člověk neusedne před holiče blízko [času] odpolední modlitby mincha, dokud se nepomodlí. Nevstoupí do lázně ani do koželužny, ani k jídlu, ani k soudu. Pokud začali, nepřerušují. Přerušují kvůli čtení Šema a nepřerušují kvůli modlitbě.
GEMARA: Mišna: „Člověk neusedne před holiče“ atd. My se učíme: „Blízko minchy.“ Učil rabi Chija: „Blízko soumraku.“ Naše Mišna potřebuje učení rabiho Chiji a učení rabiho Chiji potřebuje naši Mišnu. Kdyby to učil rabi Chija a my bychom se to neučili, řekli bychom: Řekl jen soumrak, nikoli však minchu. Proto je potřeba naše Mišna. Nebo kdyby to učil rabi Chija a my bychom se to neučili, řekli bychom: Všude, kde se učíme minchu, je to mincha, a všude, kde se učíme soumrak, je to soumrak. Z toho, že my to učíme jako minchu a rabi Chija Raba to učil jako soumrak, plyne: I soumrak, o němž se učíme dále, je mincha. Rabi Chananja, synovec Rava Hošaji, řekl: Naše Mišna mluví o lidech am ha-arec a učení rabiho Chiji o chaverech. Mudrci z Cesareje říkají: Naše Mišna je podle rabiho Jehudy a učení rabiho Chiji podle mudrců.
„Před holiče blízko minchy, dokud se nepomodlí. Nevstoupí do lázně.“ Co je začátek u holiče? Od chvíle, kdy začne holit. Ale vždyť se učí: Sedl si k holení a přišli a řekli mu, že mu zemřel otec: dokončí holení své hlavy, ať je to holič, nebo holený. Platí to tedy až od chvíle, kdy se zahalí do zástěry.
Co je začátek u lázně? Rabi Zerikan jménem rabiho Chaniny řekl: Od chvíle, kdy si rozváže opasek. Rav řekl: Od chvíle, kdy si rozváže obuv. Jako toto: Rabi Jehošua ben Levi měl ve zvyku slyšet týdenní oddíl od svého vnuka každý předvečer Šabatu. Jednou zapomněl a vešel se koupat do oněch lázní v Tiberiadě, opíraje se o rameno rabiho Chiji bar Ba. Vzpomněl si, že neslyšel svůj oddíl od vnuka, a vrátil se a vyšel. Jak na tom byl? Rabi Drosaj řekl: Byl namazán. Rabi Lazar be-rabi Josi říká: Měl svlečené šaty. Řekl mu rabi Chija bar Ba: Neučil nás snad rabi: Pokud začali, nepřerušují? Řekl mu: Chijo, synu můj, je to v tvých očích maličkost? Kdo slyší oddíl od svého vnuka, je, jako by jej slyšel z hory Sinaj. Jaký je důvod? „Oznámíš je svým synům a synům svých synů, den, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorebu“ (Dt 4,9–10).
Rabi Chizkija, rabi Jirmeja, rabi Chija jménem rabiho Jochanana: Dokážeš-li řetězit tradici až k Mojžíšovi, řetěz ji. Pokud ne, drž se buď prvního z prvních, nebo posledního z posledních. Jaký je důvod? „Oznámíš je svým synům a synům svých synů, den, kdy jsi stál“ – až ke dni, kdy jsi stál před Hospodinem, svým Bohem, na Chorebu. Gidul řekl: Kdokoli říká tradici z úst toho, kdo ji řekl, ať vidí původce tradice, jako by stál před ním. Jaký je důvod? „Člověk chodí jen jako obraz“ (Ž 39,7). Je psáno: „Mnozí lidé se nazývají mužem laskavosti, ale muže věrného kdo najde?“ (Př 20,6). „Mnozí lidé se nazývají mužem laskavosti“ – to jsou všichni ostatní lidé. „Ale muže věrného kdo najde?“ – to je rabi Zeira. Neboť rabi Zeira řekl: Nemusíme se obávat o tradice Rava Šešeta, neboť je to muž s otevřenýma očima. Řekl rabi Zeirarabimu Jasovi: Znal rabi Bar Padiju, že říkáš tradice jeho jménem? Řekl mu: Rabi Jochanan je řekl jeho jménem. Řekl rabi Zeirarabimu Ba bar Zavdovi: Znal rabi Rava, že říkáš tradice jeho jménem? Řekl mu: Rav Ada bar Ahava je řekl jeho jménem.
„Ani k jídlu.“ Co je začátek jídla? Rabi Acha, rabi Ba jménem Rava: Od chvíle, kdy si umyje ruce. Rabi Acha řekl: Bylo to řečeno o kiduši. Rabi Ba řekl: Bylo to řečeno o požehnání. Rav si umyl ruce. Chija, jeho syn, pokynul číšníkovi. Chtěl mu podat [pohár]. Řekl mu: Již jsme začali hostinu.
Snad [z tohoto]: Rabi Mejaša a rabi Šmuel bar Rav Jicchak seděli a jedli v jedné z horních synagog. Přišel čas modlitby. Rabi Šmuel bar Rav Jicchak vstal k modlitbě. Řekl mu rabi Mejaša: Neučil nás snad rabi: Pokud začali, nepřerušují? A učil Chizkija: Každý, kdo je od věci osvobozen a činí ji, se nazývá hlupákem. Řekl mu: Ale vždyť se učí: Ženich je osvobozen; chce-li ženich číst, čte. Řekl mu: Mohu to vysvětlit podle Rabana Gamliela, který řekl: Neposlechnu vás, abych ze sebe na jedinou chvíli sňal království nebes.
„Pokud začali, nepřerušují. Přerušují kvůli čtení Šema a nepřerušují kvůli modlitbě.“ Řekl rabi Acha: Čtení Šema je věc Tóry a modlitba není věc Tóry. Řekl rabi Ba: Čtení Šema má stanovený čas, modlitba nemá stanovený čas. Řekl rabi Josi: Čtení Šema nevyžaduje soustředění a modlitba vyžaduje soustředění. Řekl rabi Mana: Namítl jsem to před rabim Josim: I když říkáš, že čtení Šema nevyžaduje soustředění, první tři verše vyžadují soustředění. Protože jich je málo, soustředí se.
Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: My, kteří se zabýváme studiem Tóry, nepřerušujeme ani kvůli čtení Šema. Rabi Jochanan řekl o sobě: My, kteří se nezabýváme studiem Tóry, přerušujeme i kvůli modlitbě. Každý podle svého názoru. Rabi Jochanan podle svého názoru, neboť rabi Jochanan řekl: Kéž by se člověk modlil po celý den! Proč? Protože modlitba nezpůsobuje ztrátu. Rabi Šimon ben Jochaj podle svého názoru, neboť rabi Šimon ben Jochaj řekl: Kdybych stál na hoře Sinaj v hodině, kdy byla Tóra dána Izraeli, žádal bych před Milosrdným, aby byla tomuto člověku stvořena dvoje ústa: jedna, aby se zabýval Tórou, a druhá, aby jimi obstarával všechny své potřeby. Znovu to uvážil a řekl: Jestliže se svět nemůže udržet kvůli udávání jedněch úst, což teprve kdyby byla dvoje. Řekl rabi Josi před rabim Jirmejou: Výrok rabiho Jochanana jde podle rabiho Chananji ben Akivy, neboť se učí: Opisovači svitků, tefilin a mezuzot přerušují kvůli čtení Šema a nepřerušují kvůli modlitbě. Rabi Chananja ben Akiva říká: Jako přerušují kvůli čtení Šema, tak přerušují i kvůli modlitbě, kvůli tefilin a kvůli všem ostatním přikázáním Tóry. A nesouhlasí snad rabi Šimon ben Jochaj, že se přerušuje kvůli zhotovení suky a zhotovení lulavu? A nemá snad rabi Šimon ben Jochaj[zásadu]: Kdo se učí, aby konal, ne kdo se učí, aby nekonal? Neboť pro toho, kdo se učí, aby nekonal, by bylo lépe, kdyby nebyl stvořen. Řekl rabi Jochanan: Pro toho, kdo se učí, aby nekonal, by bylo lépe, kdyby se mu placenta obrátila na obličej a nevyšel na svět. Důvod rabiho Šimona ben Jochaje: Toto je opakování a tamto je opakování a neruší se opakování kvůli opakování. Ale vždyť jsme se učili: Kdo čte potom, nic neztratil; je jako člověk, který čte v Tóře. Tedy ve svůj čas je milejší než slova Tóry. Řekl rabi Judan: Rabi Šimon ben Jochaj, protože byl bystrý ve slovech Tóry, proto mu nebylo milejší než slova Tóry. Řekl rabi Ba Mari: Učili jsme se jen: „Jako člověk, který čte v Tóře.“ Tedy ve svůj čas je jako Mišna. Rabi Šimon ben Jochaj podle svého názoru, neboť rabi Šimon ben Jochaj řekl: Kdo se zabývá Písmem, je to měřítko, které není měřítkem. A mudrci pokládají Písmo za Mišnu.
Originál: Jerusalem Talmud Shabbat 1:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.