MIŠNA: Člověk smí vzít kladivo, aby jím rozbíjel ořechy, sekeru, aby krájel fíkový koláč, pilu, aby řezal sýr, hrablo, aby hrabal sušené fíky, lopatu a vidle, aby na nich podal jídlo dítěti, vřeteno a člunek, aby jimi napichoval, ruční jehlu, aby vytáhl trn, a pytlářskou, aby otevřel dveře.
GEMARA: „Člověk smí vzít kladivo, aby jím rozbíjel ořechy.“ Tedy ne-li, aby jím rozbíjel, ne? Mišna je podle rabiho Nechemji, neboť řekl rabi Nechemja: Neberou se bez potřeby.
Rabi Ba, rabi Juda, rabi Chinena bar Šelamja jménem Rava: Mudrci souhlasí s rabim Nechemjou u lisu, palice a stoupy. U lisu, protože se v něm lisuje; u palice, protože se jí tluče; u stoupy, protože se v ní drtí.
Nádoba určená k zakázanému se přenáší pro potřebu; k dovolenému jak pro potřebu, tak bez potřeby. Řekl rabi Josi: Pohleď, jak daleko šli v úlevách v Šabat: dokonce věci, jejichž užití není pro Šabat, dovolili pro Šabat. Neboť řekl rabi Elazar: Proč je delfika nečistá? Protože na ní jí sluha. Proč je její podstavec nečistý? Protože na něm stojí sluha. Pohleď, jak daleko šli v přísnosti u nečistoty: dokonce věci, jejichž užití není jako stůl, prohlásili za nečisté jako stůl.
„Lopatu a vidle, aby na nich podal jídlo dítěti, vřeteno a člunek, aby jimi napichoval.“ Řekl rabi Simon: Rabi Abahu mi dovolil vzít v Šabat oční mast. Rabi Ba bar Kohen jménem Rava Šešeta: Tak říká mišna: „Ruční jehlu, aby se jí vytáhl trn.“ Jinak jaký je rozdíl mezi trnem a tímto? Rabi Ba se zeptal před rabim Manou: Smí se zamísit o svátku? Řekl mu: Není to pokrm.
Originál: Jerusalem Talmud Shabbat 17:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.