Ševuot 1:2 שבועות

Jeruzalémský talmud · Nezikin – Škody · halacha 1:2 · 7 segmentů

MIŠNA: Vše, při čem je vědomí na začátku a vědomí na konci a zapomenutí mezi tím, spadá pod stoupající a klesající oběť. Je-li vědomí na začátku, ale není vědomí na konci, kozel připravovaný uvnitř a Den smíření odkládají [trest], dokud se to nedozví a nepřinese stoupající a klesající oběť.

משנה: כֹּל שֶׁיֶּשׁ בָּהּ יְדִיעָה בַתְּחִילָּה וִידִיעָה כַסּוֹף וְהֶעְלֵם בִּנְתַּיִים הֲרֵי זֶה בְּעוֹלֶה וְיוֹרֵד. יֶשׁ בָּהּ יְדִיעָה בַתְּחִילָּה וְאֵין בָּהּ יְדִיעָה בַסּוֹף שָׂעִיר הַנַּעֲשֶׂה בִפְנִים וְיוֹם הַכִּפּוּרִים תּוֹלֶה עַד שֶׁיִּוָודַע לוֹ וְיָבִיא בְעוֹלֶה וְיוֹרֵד:

GEMARA: „Vše, při čem je vědomí na začátku“ atd. A odkud víme o vědomí na začátku a na konci a zapomenutí mezi tím? Písmo učí: „a skryje se“, „a skryje se“ (Lv 5,2–3), dvakrát. Z toho plyne, že měl vědomí na začátku i na konci a zapomenutí mezi tím. Dosud podle rabi Akivy. Podle rabi Jišmaela? Rabi Jišmael je jako Rabi. Neboť Rabi řekl: „A skryje se mu“ (Lv 5,3) – z toho plyne, že věděl; „a on se to dozví“ (Lv 5,3) – hle, dvě vědomí. Rabi Jišmael je tedy jako Rabi a Rabi jako rabi Jišmael. Vychází to však i podle rabi Akivy: to je vědomí a zapomenutí při nečistotě Chrámu, vědomí a zapomenutí při nečistotě svatých věcí. A někteří to chtějí slyšet odtud: „A on se to dozví a provinil se“ (Lv 5,3). Vždyť už je řečeno: „A on je nečistý a provinil se“ (Lv 5,2). Jestliže se to však netýká vědomí na začátku, vztáhni to na vědomí na konci.

הלכה: כֹּל שֶׁיֶּשׁ בָּהּ יְדִיעָה בַתְּחִילָּה כול׳. וּמְנַיִין לִידִיעָה בַּתְּחִילָּה וּבַסּוֹף וְהֶעֱלֵם בִּנְתַיִים. תַּלְמוּד לוֹמַר וְנֶעְלַם וְנֶעְלַם שְׁנֵי פְעָמִים. מִכְּלָל שֶׁבָּאת לוֹ יְדִיעָה בַתְּחִילָּה וּבַסּוֹף וְהֶעֱלֵם בֵּינְתַיִים. עַד כְּדוֹן כְּרִבִּי עֲקִיבָה. כְּרִבִּי יִשְׁמָעֵאל. דְּרִבִּי יִשְׁמָעֵאל כְּרִבִּי. דְּרִבִּי אָמַר. וְנֶעְלַם מִמֶּנּוּ מִכְּלָל שֶׁיּוֹדֵעַ. וְהוּא יָדַע הֲרֵי שְׁתֵּי יְדִיעוֹת. הָא רִבִּי יְשְׁמָעֵאל כְּרִבִּי. וְרִבִּי כְּרִבִּי יְשְׁמָעֵאל. וַאֲפִילוּ כְרִבִּי עֲקִיבָה אַתְיָא. הִיא יְדִיעָה וְהֶעֱלֵם בְּטוּמְאַת מִקְדָּשׁ. יְדִיעָה וְהֶעֱלֵם בְּטוּמְאַת הַקּוֹדֶשׁ. וְאִית דְּבָעֵי נִישְׁמְעִינָהּ מִן הָכָא. וְהוּא יָדַע וְאָשֵׁם. וַהֲלֹא כְבָר נֶאֱמַר וְהוּא טָמֵא וְאָשֵׁם. אֶלָּא אִם אֵינוֹ עִנְיָין לִידִיעָה בַתְּחִילָּה תְּנֵיהוּ עִנְיָין לִידִיעָה בַסּוֹף.

Rabi Bun se otázal: Jestliže se to nakonec nedozvěděl, jak přinese oběť? Jestliže se to tedy netýká vědomí na konci, vztáhni to na vědomí na začátku. Namítli: Vždyť je psáno: „Nebo se mu oznámí jeho hřích, a přinese“ (Lv 4,28). Tedy, jestliže se to netýká vědomí na začátku, vztáhni to na vědomí na konci. Vyložil to o těch, kdo dluží jisté oběti za hřích a jisté oběti za vinu, nad nimiž přešel Den smíření, kteří přinášejí po Dni smíření, zatímco ti, kdo dluží podmíněné oběti za vinu, jsou osvobozeni. Písmo učí: „Nebo se mu oznámí jeho hřích, a přinese“ – i po Dni smíření.

רִבִּי בּוֹן בָּעֵי. אִם לֹא נוֹדַע לוֹ בַסּוֹף הֵיךְ מֵבִיא קָרְבָּן. אֶלָּא אִם אֵינוֹ עִנְיָין לִידִיעָה בַסּוֹף תְּנֵיהוּ לִידִיעָה בַתְּחִילָּה. הָתֵיבוֹן. הֲרֵי כְתִיב אוֹ הוֹדַע אֵלָיו חַטָּאתוֹ וְהֵבִיא. מֵעַתָּה אִם אֵינוֹ עִנְיָין לִידִיעוֹת תְּחִילָּה תְּנֵיהוּ עִנְיָין לִידִיעַת סוֹף. פָּתַר לָהּ בִּמְחוּיָיבֵי חַטָּאוֹת וָאֲשָׁמוֹת וַודָּאִין שֶׁעָבַר עֲלֵיהֶן יוֹם הַכִּיפּוּרִים שֶׁמֵּבִיאִין אַחַר יוֹם הַכִּיפּוּרִים וְחַיָיבֵי אֲשָׁמוֹת תְּלוּיִין פְּטוּרִין. תַּלְמוּד לוֹמַר אוֹ הוֹדַע אֵלָיו חַטָּאתוֹ וְהֵבִיא. אַף לְאַחַר יוֹם הַכִּיפּוּרִים.

A odkud víme, že [Písmo] mluví jen o nečistotě Chrámu a jeho svatých věcí? Varovalo a stanovilo trest kvůli nečistotě a uložilo oběť kvůli nečistotě. Jako trest a varování, řečené jinde, se týkají nečistoty Chrámu a jeho svatých věcí, tak i uložení oběti se týká nečistoty Chrámu a jeho svatých věcí. Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Když je řečeno: „Nejedl jsem z toho ve svém smutku“ (Dt 26,14), mohl bych se domnívat, že Izraelita, který jedl desátek jako truchlící nebo jako nečistý, přinese oběť. Písmo učí: „z těchto“ (Lv 5,13): některé z těchto zavazují a některé z těchto nezavazují. Vyjmu desátek, který není proviněním hodným smrti, a nevyjmu pozdvihovanou dávku, která je proviněním hodným smrti, jak je řečeno: „A zemřou kvůli tomu, když ji znesvětí“ (Lv 22,9). Písmo učí: „z těchto“: některé z těchto zavazují a některé z těchto nezavazují. Či snad, jako jinde jde o pozdvihovanou dávku, tak i zde jde o pozdvihovanou dávku? Cožpak jsi to nevyvodil z modloslužby? A modloslužba poučila o všech přestoupeních v Tóře, totiž: Jako modloslužba je zvláštní tím, že za její úmyslné spáchání je vyhlazení a za neúmyslné oběť za hřích, tak je vyloučena pozdvihovaná dávka, která je jen proviněním hodným smrti.

וּמָנַיִין שֶׁאֵין מְדַבֵּר אֶלָּא עַל טוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו. הִזְהִיר וְעָנַשׁ עַל יְדֵי טוּמְאָה וְחִיֵיב קָרְבָּן עַל יְדֵי טוּמְאָה. מָה עוֹנֶשׁ וְאַזְהָרָה הָאָמוּר לְהַלָּן בְּטוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו. אַף כְּשֶׁחִיֵיב קָרְבָּן עַל טוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו. רִבִּי אֶלִיעֶזֶר בֶּן יַעֲקֹב אוֹמֵר. בְּתוֹךְ שֶׁאָמַר לֹא אָכַלְתִּי בְאוֹנִי מִמֶּנּוּ. יָכוֹל יִשְׂרָאֵל שֶׁאָכַל מַעֲשֵׂר אוֹנֵן אוֹ טָמֵא יָבִיא קָרְבָּן. תַּלְמוּד לוֹמַר מֵאֵלֶּה. יֵשׁ מֵאֵלֶּה חַיָיב וְיֵשׁ מֵאֵלֶּה פָטוּר. אוֹצִיא אֶת הַמַּעֲשֵׂר שֶׁאֵינוֹ בָעֲוֹן מִיתָה וְלֹא אוֹצִיא אֶת הַתְּרוּמָה שֶׁהִיא עֲוֹן מִיתָה. שֶׁנֶּאֱמַר וּמֵתוּ בוֹ כִּי יְחַלְּלוּהוּ. תַּלְמוּד לוֹמַר מֵאֵלֶּה. יֵשׁ מֵאֵלֶּה חַיָיב וְיֵשׁ מֵאֵלֶּה פָטוּר. אוֹ מַה לְהַלָּן בִּתְרוּמָה אַף כָּאן בִּתְרוּמָה. וְלֹא מֵעֲבוֹדָה זָרָה לָמַדָתָּהּ. וַעֲבוֹדָה זָרָה לִמְּדָה עַל כָּל עֲבֵירוֹת שֶׁבַּתּוֹרָה. לוֹמַר. מָה עֲבוֹדָה זָרָה מְיוּחֶדֶת שֶׁחַיָיבִין עַל זְדוֹנָהּ כָּרֵת וְעַל שִׁגְגָתָהּ חַטָּאת. יָצָאת תְּרוּמָה שֶׁאֵינָהּ אֶלָּא עֲוֹן מִיתָה.

Řekl rabi Chanina před rabi Manou: Jestliže jsi to vyvodil z modloslužby, ať se z modloslužby vyvodí, že u všeho stačí jedno vědomí. Řekl mu: Modloslužba je za stálou oběť a nečistota Chrámu a jeho svatých věcí za stoupající a klesající; a neodvozuje se stálá ze stoupající a klesající ani stoupající a klesající ze stálé. A proč vidíš důvod říci, že Písmo mluví o nečistotě svatých věcí? Zde je řečeno „nečisté zvíře“ (Lv 5,2) a jinde je řečeno „nečisté zvíře“ (Lv 7,21). Jako nečisté zvíře, řečené jinde, se týká nečistoty svatých věcí, tak i nečisté zvíře, řečené zde, se týká nečistoty svatých věcí. Mám tu tedy jen nečistotu svatých věcí. Odkud nečistotu Chrámu? Písmo učí: „A jeho nečistota je na něm“ (Lv 7,20). Proč vidíš důvod říci: o nečistém, který jedl čisté, a ne o čistém, který jedl nečisté? Písmo učí: „A jeho nečistota je na něm“ (Lv 7,20): o nečistotě těla, a ne o nečistotě masa. Rabi říká: „A jedl... a jeho nečistota je na něm“: o nečistotě těla, a ne o nečistotě masa. Rabi Chija říká: Svaté věci jsou řečeny v množném čísle a nečistota v jednotném; jak tedy naplním „a jeho nečistota je na něm“? O nečistotě těla, ne o nečistotě masa. Rabi Meir říká: Mluví se jen o tom, od něhož nečistota odchází; vyloučeno je maso, od něhož nečistota neodchází.

אָמַר רִבִּי חֲנִינָה קוֹמֵי רִבִּי מָנָא. וּמֵעֲבוֹדָה זָרָה לָמַדָתָּהּ. וִילַמֵּד מֵעֲבוֹדָה זָרָה לְכָל דָּבָר בִּידִיעָה אַחַת. אָמַר לוֹ. עֲבוֹדָה זָרָה בְּקָבוּעַ וְטוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו בְּעוֹלֶה וְיוֹרֵד. וְאֵין לְמֵידִין קָבוּעַ מֵעוֹלֶה וְיוֹרֵד וְלֹא עוֹלֶה וְיוֹרֵד מִקָּבוּעַ. וּמַה חֲמִית מֵימַר. בְּטוּמְאַת הַקּוֹדֶשׁ הַכָּתוּב מְדַבֵּר. נֶאֱמַר כָּאן בְּהֵמָה טְמֵאָה וְנֶאֱמַר לְהַלָּן בְהֵמָה טְמֵאָה. מַה בְהֵמָה טְמֵיאָה הָאֲמוּרָה לְהַלָּן בְּטוּמְאַת הַקּוֹדֶשׁ. אַף בְּהֵמָה טְמֵאָה הָאֲמוּרָה כָאן בְּטוּמְאַת הַקּוֹדֶשׁ. אֵין לִי אֶלָּא טוּמְאַת הַקֹּדֶשׁ. טוּמְאַת מִקְדָּשׁ מְנַיִין. תַּלְמוּד לוֹמַר וְטוּמְאָתוֹ עָלָיו. מַה חֲמִית מֵימַר. בְּטָמֵא שֶׁאָכַל טָהוֹר אוֹ בְטָהוֹר שֶׁאָכַל טָמֵא. תַּלְמוּד לוֹמַר וְטוּמְאָתוֹ עָלָיו. בְּטוּמְאַת הַגּוּף וְלֹא בְטוּמְאַת בָּשָׂר. רִבִּי אוֹמֵר. וְאָכַל וְטוּמְאָתוֹ עָלָיו. בְּטוּמְאַת הַגּוּף וְלֹא בְטוּמְאַת בָּשָׂר. רִבִּי חִיָיה אוֹמֵר. נֶאֶמְרוּ קֳדָשִׁים לְשֵׁם רַבִּים וְנֶאֶמְרָה טוּמְאָה לְשֵׁם יָחִיד. הָא מָה אֲנִי מְקַיֵים וְטוּמְאָתוֹ עָלָיו. בְּטוּמְאַת הַגּוּף. לֹא בְטוּמְאַת בָּשָׂר. רִבִּי מֵאִיר אוֹמֵר. לֹא דִיבֵּר אֶלָּא בְמִי שֶׁטּוּמָאָה פוֹרֶשֶׁת מִמֶּנּוּ. יָצָא בָשָׂר שֶׁאֵין טוּמְאָה פוֹרֶשֶׁת מִמֶּנּוּ.

Jestliže je tomu tak, co mu Den smíření pomohl? Řekl rabi Josi bar rabi Bun: Den smíření mu působí jako podmíněná oběť za vinu: Zemřel-li před Dnem smíření, jeho vina v něm zůstává; po Dni smíření – již usmířil.

אִם כֵּן מַה הוֹעִיל לוֹ יוֹם הַכִּיפּוּרִים. אָמַר רִבִּי יוֹסֵי בֵּירִבִּי בּוּן. נַעֲשִׂית לוֹ יוֹם הַכִּיפּוּרִים כְּאָשָׁם תָּלוּי. מֵת לִפְנֵי יוֹם הַכִּיפּוּרִים עֲוֹנָה בָהּ. אַחַר יוֹם הַכִּיפּוּרִים כְּבָר כִּיפֵּר.

„A vykoná smíření nad svatyní za nečistoty synů Izraele“ atd. (Lv 16,16). V této věci mám tři nečistoty. Nečistotu modloslužby, jak je řečeno: „Aby znečistil mou svatyni“ (Lv 20,3). Odhalení nahoty, jak je řečeno: „Abyste nečinili podle ohavných ustanovení“ (Lv 18,30). Prolévání krve, jak je řečeno: „A neznečisťujte zemi“ (Nu 35,34). Mohl bych se domnívat, že za všechny tyto nečistoty usmiřuje tento kozel. Písmo učí: „za nečistoty“, a ne za všechny nečistoty. Jako jsme shledali, že Písmo rozlišilo u nečistoty Chrámu a jeho svatých věcí, tak i zde nerozlišíme jinak než u nečistoty Chrámu a jeho svatých věcí – slova rabi Jehudy. Rabi Šimon říká: Z jeho místa se to rozhoduje, jak je řečeno: „A vykoná smíření nad svatyní za nečistoty synů Izraele“ – každá nečistota, která je při svatyni. Mohl bych se domnívat, že za nečistotu Chrámu a jeho svatých věcí usmíří tento kozel. Písmo učí: „a za jejich vzpoury“ (Lv 16,16). To jsou vzpoury, a tak se také říká: „Moabský král se proti mně vzbouřil“ (2Kr 3,7).

וְכִפֶּר עַל הַקּוֹדֶשׁ מִטּוּמְאֹת בְּנֵי יִשְׂרָאֵל וגו׳. יֵשׁ לִי בְעִנְיָין זֶה שָׁלֹשׁ טֻמְאוֹת. טוּמְאַת עֲבוֹדָה זָרָה. שֶׁנֶּאֱמַר לְמַעַן טַמֵּא אֶת מִקְדָּשִׁי. גִּילּוּי עֲרָיוֹת. שֶׁנֶּאֱמַר לְבִלְתִּי עֲשׂוֹת מֵחוּקּוֹת הַתּוֹעֵבֹת. שְׁפִיכוּת דָּמִים. שֶׁנֶּאֱמַר וְלֹא תְטַמְּאוּ אֶת הָאָרֶץ. יָכוֹל עַל כָּל הַטֻּמְאוֹת הַלָּלוּ שָׁעִיר זֶה מְכַפֵּר. תַּלְמוּד לוֹמַר מִטּוּמְאוֹת וְלֹא כָל טוּמְאוֹת. מַה מָצִינוּ שֶׁחִלֵּק הַכָּתוּב בְּטוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו. אַף כָּאן לֹא נַחֲלוֹק אֶלָּא בְטוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו. דִּבְרֵי רִבִּי יְהוּדָה. רִבִּי שִׁמְעוֹן אוֹמֵר. מִמְּקוֹמוֹ הוּא מוּכְרַע. שֶׁנֶּאֱמַר וְכִפֶּר עַל הַקּוֹדֶשׁ מִטּוּמְאֹת בְּנֵי יִשְׂרָאֵל. כָּל טוּמְאָה שֶׁבַּקּוֹדֶשׁ. יָכוֹל עַל טוּמְאַת מִקְדָּשׁ וָקֳדָשָׁיו שָׁעִיר זֶה יְכַפֵּר. תַּלְמוּד לוֹמַר וּמִפִּשְׁעֵיהֶם. אֵילּוּ הַמָּרְדִין. וְכֵן הוּא אוֹמֵר מֶלֶךְ מוֹאָב פָּשַׁע בִּי.

Originál: Jerusalem Talmud Shevuot 1:2 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.