Příprava oleje pomazání: „Vezmi si nejlepší vonné látky: čisté myrhy pět set“ atd.
(Ex 30,23), „a kasie pět set podle svatyňového šekelu“
(Ex 30,24); to je tisíc pět set min. „A olivového oleje hin“ (tamtéž), to je dvanáct logů, v němž vařil kořeny, slova
rabi Meira.
Rabi Jehuda říká: Vařil je ve vodě a nalil na ně olej, a jakmile
[olej] přijal vůni, odstranil to, jak to dělají výrobci mastí. Tak je psáno: „Uděláš z toho olej svatého pomazání … To mi bude po vaše pokolení“
(Ex 30,25.31). Bylo učeno:
Rabi Jehuda, syn
rabi Ilaje, říká: Na oleji pomazání, který Mojžíš připravil na poušti, se od začátku do konce děly zázraky. Neboť na začátku ho bylo jen dvanáct logů, jak je řečeno: „A olivového oleje hin.“ K natření dřev by nestačil; tím spíše, když oheň pohlcuje, dřeva pohlcují a kotel pohlcuje. A byl jím pomazán Svatostánek a všechny jeho předměty, stůl a všechny jeho předměty, svícen a všechny jeho předměty. Jím byl pomazán Áron a jeho synové po všech sedm dnů uvedení do úřadu. Jím byli pomazáni velekněží a králové. Král na počátku
[rodu] pomazání vyžaduje; král, syn krále, pomazání nevyžaduje, neboť je řečeno: „Vstaň, pomaž ho, vždyť to je on“
(1S 16,12) – tento pomazání vyžaduje, jeho syn pomazání nevyžaduje. Ale velekněz, syn velekněze, i do desátého pokolení pomazání vyžaduje. A všechen
[olej] zůstává pro budoucí věk, neboť je řečeno: „To mi bude olej svatého pomazání po vaše pokolení“
(Ex 30,31).
פִּיטּוּם שֶׁמֶן הַמִּשְׁחָה. וְאַתָּה קַח לְךָ בְּשָׂמִים רֹאשׁ מָר דְּרוֹר חֲמֵשׁ מֵאוֹת וגו׳. וְקִדָּה חֲמֵשׁ מֵאוֹת בְּשֶׁקֶל הַקּוֹדֶשׁ. שֶׁהֵן אֶלֶף וַחֲמֵשׁ מֵאוֹת מָנִים. וְשֶׁמֶן זָיִת הִין. שֶׁהֵן שֶׁנֵים עָשָׂר לוֹג. שֶׁבּוֹ הָיָה שׁוֹלֵק אֶת הָעִיקָּרִין. דִּבְרֵי רִבִּי מֵאִיר. רִבִּי יְהוּדָה אוֹמֵר. שׁוֹלְקָן הָיָה בַמַּיִם וְנוֹתֶן שֶׁמֶן עַל גַּבֵּיהֶן. וְכֵיוָן שֶׁהָיָה קוֹלֵט אֶת הָרֵיחַ הָיָה מַעֲבִירוֹ כְדֶרֶךְ שֶׁהַפַּטָּמִין עוֹשִׂין. הָדָא הוּא דִכְתִיב וְעָשִׂיתָ אוֹתוֹ שֶׁמֶן מִשְׁחַת קוֹדֶשׁ יִהְיֶה זֶה לִי לְדוֹרוֹתֵיכֶם. תַּנֵּי. רִבִּי יְהוּדָה בֵּירִבִּי אִילְעַאי אוֹמֵר. שֶׁמֶן מִשְׁחָה שֶׁעָשָׂה מֹשֶׁה בַּמִּדְבָּר מַעֲשֵׂה נִיסִּים נַעֲשֶׂה בוֹ מִתְּחִילָּה וְעַד סוֹף. שֶׁמִּתְּחִילָּה לֹא הָיָה בוֹ אֶלָּא שְׁנֵים עָשָׂר לוֹג. שֶׁנֶּאֱמַר וְשֶׁמֶן זַיִת הִין. אִם לָסוּךְ בּוֹ אֶת הָעֵצִים לֹא הָיָה מַסְפִּיק. עַל אַחַת כַּמָּה וְכַמָּה שֶׁהָאוֹר בּוֹלֵעַ וְהָעֵצִים בּוֹלְעִין וְהַיּוֹרֶה בוֹלַעַת. וּמִמֶּנּוּ נִמְשְׁחוּ הַמִּשְׁכָּן וְכָל כֵּלָיו. הַשׁוּלְחָן וְכָל כֵּלָיו. הַמְנוֹרָה וְכָל כֵּלֶיהָ. מִמֶּנּוּ נִמְשַׁח אַהֲרֹן וּבָנָיו כָּל שִׁבְעַת יְמֵי הַמִּילּוּאִים. מִמֶּנּוּ נִמְשְׁחוּ כֹהֲנִים גְּדוֹלִים וּמְלָכִים. מֶלֶךְ בַּתְּחִילָּה טָעוּן מְשִׁיחָה. מֶלֶךְ בֶּן מֶלֶךְ אֵינוֹ טָעוּן מְשִׁיחָה. שֶׁנֶּאֱמַר קוּם מָשְׁחֵהוּ כִּי זֶה הוּא. זֶה טָעוּן מְשִׁיחָה. אֵין בְּנוֹ טָעוּן מְשִׁיחָה. אֲבָל כֹּהֶן גָּדוֹל בֶּן כֹּהֶן גָּדוֹל אֲפִילוּ עַד עֲשָׂרָה דוֹרוֹת טְעוּנִין מְשִׁיחָה. וְכוּלּוֹ קַיָים לְעָתִיד לָבוֹא. שֶׁנֶּאֱמַר שֶׁמֶן מִשְׁחַת קוֹדֶשׁ יִהְיֶה זֶה לִי לְדֹרֹתֵיכֶם.