Mišna „buď jedenáctého“ je podle
rabi Josiho, „buď dvanáctého“ podle
rabi Meira. Je to těžké pro
rabi Meira! Neučilo se snad: Dvanáctého v něm je den Trajana? A
rabi Jaakov bar Acha řekl: Den Trajana byl zrušen, den, kdy byli zabiti Lulianos a Pappos. Den třináctého v něm je den Nikanora. Co je den Nikanora? Vládce řeckého království procházel do Alexandrie, uviděl Jeruzalém, rouhal se, tupil a hanobil a řekl: Až se vrátím v pokoji, zbořím tuto věž. Vyšel proti němu jeden z domu Hasmonejců, pobíjel jeho vojáky, až dosáhl jeho vozu. Když dosáhl jeho vozu, usekl mu ruku, uťal mu hlavu, nabodl je na kůl a napsal pod ně: Ústa, která mluvila vinu, a ruka, která se vztáhla v pýše. A pověsil je na kopí proti Jeruzalému. Podle mínění
rabi Meira je to pochopitelné: Má to zakázat den před ním. Co má zakázat podle mínění
rabi Josiho? Den před ním? Není snad sám zakázán kvůli čtrnáctému? Má ti oznámit, že je zakázán nářek. I podle
rabi Meira to není těžké. Neučilo se snad: Dvanáctého v něm je den Trajana? A
rabi Jaakov bar Acha řekl: Den Trajana byl zrušen, den, kdy byli zabiti Lulianos a Pappos. Čtrnáctého a patnáctého Purim, kdy se nesmí naříkat. Šestnáctého v něm začali stavět zeď Jeruzaléma, kdy se nesmí naříkat. Podle mínění
rabi Meira je to pochopitelné: Má to zakázat den před ním. Co má zakázat podle mínění
rabi Josiho? Zakázat den před ním? Není snad sám zakázán kvůli patnáctému? Má ti oznámit, že je zakázán nářek. [I podle mínění
rabi Meira to není těžké. Neučilo se snad: Dvanáctého v něm je den Trajana? A
rabi Jaakov bar Acha řekl: Den Trajana byl zrušen, den, kdy byli zabiti Lulianos a Pappos.]
מַתְנִיתָא אוֹ בְאַחַד עָשָׂר. כְּרִבִּי יוֹסֵי. אוּ בִשְׁנֵים עָשָׂר. כְּרִבִּי מֵאִיר. וְקַשְׁיָא עַל דְּרִבִּי מֵאִיר. לָא כֵן תַּנֵּי. בִּתְּרֵין עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם טִירְיוֹן. וְאָמַר רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא. בָּטֵל יוֹם טִירֵיוֹן. יוֹם שֶׁנֶּהֱרַג לוּלְיָינוֹס וּפַּוֹפּוֹס. יוֹם תְּלַת עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם נִיקָנוֹר. מָהוּ יוֹם נִיקָנוֹר. שִׁלְטוֹן מִשֶּׁלְּמַלְכוּת יָוָון עוֹבֵר לָאֲלֶכְסַנְדְּרִיָּאה וְרָאָה אֶת יְרוּשָׁלִַם וְחִירֵף וְגִידֵּף וְנִיאֵץ וְאָמַר. בְּשׁוּבִי בְשָׁלוֹם אֶתּוֹץ אֶת הַמִּגְדָּל הַזֶּה. וְיָצָא אֵלָיו אֶחָד מִשֶּׁלְבֵּית חַשְׁמוֹנִיי וְהָיָה הוֹרֵג בְּחַיָילוֹתָיו עַד שֶׁהִגִּיעַ לַקָּרוּכִין שֶׁלּוֹ. וְכֵיוָן שֶׁהִגִּיעַ לַקָּרוּכִין שֶׁלּוֹ קָטַע אֶת יָדוֹ וְחָתַךְ אֶת רֹאשׁוֹ וְתָחְבָן בָּעֵץ וְכָתַב מִלְּמַטָּן. הַפֶּה שֶׁדִּיבֵּר בְּאַשְׁמָה וְהַיָּד שֶׁפָּשְׁטָה בְגַאֲוָה. וְּתְלָיָין בְּקוֹנְטָס נֶגֶד יִרוּשָׁלִַם. עַל דַּעֵתֵּיהּ דְּרִבִּי מֵאִיר נִיחָא. בָּא (לוֹסַר) [לֶאֱסָר] לְפָנָיו. עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי יוֹסֵה מַה בָא (לוֹסַר) [לֶאֱסָר]. לְפָנָיו לֵית לֵיהּ עַצְמוֹ אָסוּר מִפְּנֵי אַרְבָּעָה עָשָׂר. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׁהוּא אָסוּר בְּהֶסְפֶּד. וָאֲפִילוּ עַל דְּרִבִּי מֵאִיר לֵית הִיא מַקֵשִׁיָיא. לֹא כֵן תַּנֵּי. בִּתְּרֵין עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם טִירְיוֹן. וְאָמַר רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא. בָטֵל יוֹם טִירֵיוֹן. יוֹם שְׁנֶּהֱרַג לוּלְיָינוֹס וּפַּפּוֹס. בְּאַרְבָּעַת עָשָׂר ובַּחֲמֵשֶׁת עָשָׂר פּוּרְיָיא דִּי לָא לְמִיסְפַּד. בְּשִׁית עָשָׂר בֵּיהּ שְׁרִייוּ לְמִיבְנֵי שׁוּר יְרוּשָׁלֵם דִּי לָא לְמִיסְפַּד. עַל דַּעֵתֵּיהּ דְּרִבִּי מֵאִיר נִיחָא. בָּא לוֹסַר לְפָנָיו. עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי יוֹסֵה מַה בָא לוֹסַר. לוֹסַר לְפָנָיו. לֵית לֵיהּ עַצְמוֹ אָסוּר מִפְּנֵי חֲמִשָּׁה עָשָׂר. בָּא לְהוֹדִיעָךְ שֶׁהוּא אָסוּר בְּהֶסְפֶּד. [וָאֲפִילוּ עַל דַּעְתֵּיהּ דְּרִבִּי מֵאִיר לֵית הוּא מַקֵשִׁיָיא. לֹא כֵן תַּנֵּי. בִּתְּרֵין עָשָׂר בֵּיהּ יוֹם טִירְיוֹן. וְאָמַר רִבִּי יַעֲקֹב בַּר אָחָא. בָטֵל יוֹם טִירֵיוֹן. יוֹם שְׁנֶּהֱרַג בּוֹ לוּלְיָינוֹס וּפַּפּוֹס.]