boulí. Rabi Ami mu poradil – a někteří říkají, že mu poradil rabi Asi: Ať vezme sedm zrnek červivé rostliny ahala, zabalí je do jamky na krku, převáže to lněnou nití, namočí do bílé pryskyřice, spálí a posype tím [bouli]. Mezitím ať vezme myrtové poupě a přiloží ho – bouli proti bouli.
בפיקעא אורי ליה רבי אמי ואמרי לה רבי אסי אורי ליה ליתי שב ביני אהלא תולנא וצייר ליה בחללא דבי צוארא וליכריך עילויה נירא ברקא וטמיש ליה בנטפא חיורא וליקליה ובדר ליה עילויה אדהכי והכי ליתי קשיתא דאסנא לינח פיקעא להדי פיקעא
A když ne, ať vezme tři tykvové listy usušené ve stínu, spálí je a posype tím [bouli]. A když ne, ať vezme šnečí ulity. A když ne, ať vezme voskový olej a přikládá ho v létě lněnými hadříky a v zimě bavlněnou vatou.
ואי לא לייתי תלת טרפא קרא דמייבשי בטולא וליקלי וליבדר עילויה ואי לא לייתי משקדי חלזוני ואי לא מייתי משח קירא ולינקוט בשחקי דכיתנא בקייטא ודעמר גופנא בסיתווא
Rabi Abahu trpěl na ucho. Rabi Jochanan mu poradil, a někteří říkají, [že mu poradili] v bejt midraši. Co mu poradil? Jako řekl Abaje: Matka mi řekla: Ledviny byly stvořeny jen pro ucho. A Rava řekl: Lékař Minjomi mi řekl: Všechny tekutiny škodí uchu kromě šťávy z ledvin. Ať vezme ledvinu holého berana, rozřízne ji křížem a položí na žhavé uhlíky, a tu šťávu, která z ní vyteče, ať nakape do ucha – ne studenou ani horkou, nýbrž vlažnou.
רבי אבהו חש באודניה אורי ליה ר' יוחנן ואמרי ליה בי מדרשא מאי אורי ליה כי הא דאמר אביי אמרה לי אם לא איברי כולייתא אלא לאודנא ואמר רבא אמר לי מניומי אסיא כולהו שקיינו קשו לאודנא לבר ממיא דכולייתא לייתי כולייתא דברחא קרחא וליקרעיה שתי וערב ולינח אמללא דנורא והנהו מיא דנפקי מיניה לישדינהו באודניה לא קרירי ולא חמימי אלא פשורי
A když ne, ať vezme lůj velkého brouka, rozpustí ho a nakape [do ucha]. A když ne, ať si naplní ucho olejem a udělá sedm knotů z vojtěšky; ať vezme stonek česneku, na jednom konci ho omotá nití a zapálí to, a druhý konec vloží do ucha; a ať nastaví ucho k tomu ohni a dává pozor na průvan; a ať jeden [knot] odebere a druhý přiloží.
Jiná verze: A když ne, ať vezme sedm knotů z příze, napustí je vojtěškovým olejem, jeden konec dá do ohně a druhý do ucha; a ať jeden odebere a druhý přiloží a dává pozor na průvan.
לישנא אחרינא ואי לא לייתי שב פתילתא ביקרא ושייף ליה מישחא דאספסתא ונייתי חד רישא בנורא וחד רישא באודניה ונשקול חדא וננח חדא ויזדהר מזיקא
A když ne, ať vezme chomáč nevyprané vlny, vloží ho [do ucha] a nastaví ucho k ohni a dává pozor na průvan. A když ne, ať vezme starou rákosovou trubici, sto let starou, naplní ji kamennou solí, spálí to a přiloží. A tvé znamení: vlhké na suché a suché na vlhké.
ואי לא לייתי אודרא דנדא דלא משקיף וננח בה ולתלייה לאודניה להדי נורא ומיזדהר מזיקא ואי לא לייתי גובתא דקניא עתיקא בר מאה שנין ולימלחיה מילחא גללניתא ולקלי ולידבק וסימנך רטיבא ליבשתא ויבשתא לרטיבא
Raba bar Zutra řekl jménem rabiho Chaniny: V Šabat se smějí narovnávat ušní chrupavky. Rav Šmuel bar Jehuda učil: Rukou, ale ne lékem. Někteří říkají: Lékem, ale ne rukou. Proč? Poranilo by to.
אמר רבה בר זוטרא אמר רבי חנינא מעלין אזנים בשבת תני רב שמואל בר יהודה ביד אבל לא בסם איכא דאמרי בסם אבל לא ביד מ"ט מזריף זריף
Rav Zutra bar Tovija řekl jménem Rava: Oko, které se zanítí, se smí v Šabat potírat mastí. Usoudili z toho: To platí jen tehdy, když léky rozdrtili předchozího dne; ale drtit [je] v Šabat a přinášet [je] přes veřejné prostranství ne. Řekl jim jeden z rabínů, jménem rabi Jaakov: Mně to vysvětlil [přímo]Rav Jehuda: Dokonce drtit [je] v Šabat a přinášet přes veřejné prostranství je dovoleno.
אמר רב זוטרא בר טוביה אמר רב עין שמרדה מותר לכוחלה בשבת סבור מיניה הני מילי הוא דשחקי סמנין מאתמול אבל משחק בשבת ואתויי דרך רשות הרבים לא א"ל ההוא מרבנן ורבי יעקב שמיה לדידי מיפרשא מיני' דרב יהודה אפילו מישחק בשבת ואתויי דרך רשות הרבים מותר
Rav Jehuda dovolil potírat oko mastí v Šabat. Rav Šmuel bar Jehuda řekl: Kdo poslouchá Jehudu, znesvěcuje Šabat. Nakonec [Rav Šmuel] dostal bolest očí. Poslal [k němu dotaz]: Je to dovoleno, nebo zakázáno? Vzkázal mu: Všem je to dovoleno, tobě je to zakázáno.
רב יהודה שרא למיכחל עינא בשבת אמר להו רב שמואל בר יהודה מאן ציית ליהודה מחיל שבי לסוף חש בעיניה שלח ליה שרי או אסיר שלח ליה לכ"ע שרי לדידך אסיר
Je to snad ode mne? Je to od Mar Šmuela! Jedna otrokyně, která byla v domě Mar Šmuela, dostala v Šabat zánět oka. Křičela a nikdo si jí nevšímal, a oko jí vyteklo. Nazítří vyšel Mar Šmuel a vyložil: Oko, které se zanítí, se smí v Šabat potírat mastí. Jaký je důvod? Protože oční nervy jsou spojeny s ústrojím srdce.
וכי מדידי הוא דמר שמואל היא ההיא אמתא דהואי בי מר שמואל דקדחא לה עינא בשבתא צווחא וליכא דאשגח בה פקעא עינא למחר נפק מר שמואל ודרש עין שמרדה מותר לכוחלה בשבת מאי טעמא דשורייני דעינא באובנתא דליבא תלו
Rav Jehuda řekl: Vosa a ten, koho [něco] probodlo, tříska, nežit, a ten, koho bolí oko a přijde na něj horečka – to vše patří k nebezpečným [stavům]. Horkou [lázeň] na horečku a řepu na zimnici; a obráceně je to nebezpečné. Horkou [vodu] na štíra a studenou na vosu; a obráceně je to nebezpečné. Horkou na třísku a studenou
אמר רב יהודה זיבורא ודחרזיה סילוא וסמטא ודכאיב ליה עינא ואתי עילויה אישתא כולהו בי בני סכנתא חמה לחמה וסילקא לצינא וחילופא סכנתא חמימי לעקרבא וקרירי לזיבורא וחילופא סכנתא חמימי לסילוא וקרירי
Originál: Avodah Zarah 28b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.