Avoda zara 28b עבודה זרה

boulí. Rabi Ami mu poradil – a někteří říkají, že mu poradil rabi Asi: Ať vezme sedm zrnek červivé rostliny ahala, zabalí je do jamky na krku, převáže to lněnou nití, namočí do bílé pryskyřice, spálí a posype tím [bouli]. Mezitím ať vezme myrtové poupě a přiloží ho – bouli proti bouli.

To platí o horní bouli. Co [dělat] s dolní? Ať vezme lůj kozy, která [ještě] nevrhla, rozpustí ho a nakape do ní.

A když ne, ať vezme tři tykvové listy usušené ve stínu, spálí je a posype tím [bouli]. A když ne, ať vezme šnečí ulity. A když ne, ať vezme voskový olej a přikládá ho v létě lněnými hadříky a v zimě bavlněnou vatou.

Rabi Abahu trpěl na ucho. Rabi Jochanan mu poradil, a někteří říkají, [že mu poradili] v bejt midraši. Co mu poradil? Jako řekl Abaje: Matka mi řekla: Ledviny byly stvořeny jen pro ucho. A Rava řekl: Lékař Minjomi mi řekl: Všechny tekutiny škodí uchu kromě šťávy z ledvin. Ať vezme ledvinu holého berana, rozřízne ji křížem a položí na žhavé uhlíky, a tu šťávu, která z ní vyteče, ať nakape do ucha – ne studenou ani horkou, nýbrž vlažnou.

A když ne, ať vezme lůj velkého brouka, rozpustí ho a nakape [do ucha]. A když ne, ať si naplní ucho olejem a udělá sedm knotů z vojtěšky; ať vezme stonek česneku, na jednom konci ho omotá nití a zapálí to, a druhý konec vloží do ucha; a ať nastaví ucho k tomu ohni a dává pozor na průvan; a ať jeden [knot] odebere a druhý přiloží.

Jiná verze: A když ne, ať vezme sedm knotů z příze, napustí je vojtěškovým olejem, jeden konec dá do ohně a druhý do ucha; a ať jeden odebere a druhý přiloží a dává pozor na průvan.

A když ne, ať vezme chomáč nevyprané vlny, vloží ho [do ucha] a nastaví ucho k ohni a dává pozor na průvan. A když ne, ať vezme starou rákosovou trubici, sto let starou, naplní ji kamennou solí, spálí to a přiloží. A tvé znamení: vlhké na suché a suché na vlhké.

Raba bar Zutra řekl jménem rabiho Chaniny: V Šabat se smějí narovnávat ušní chrupavky. Rav Šmuel bar Jehuda učil: Rukou, ale ne lékem. Někteří říkají: Lékem, ale ne rukou. Proč? Poranilo by to.

Rav Zutra bar Tovija řekl jménem Rava: Oko, které se zanítí, se smí v Šabat potírat mastí. Usoudili z toho: To platí jen tehdy, když léky rozdrtili předchozího dne; ale drtit [je] v Šabat a přinášet [je] přes veřejné prostranství ne. Řekl jim jeden z rabínů, jménem rabi Jaakov: Mně to vysvětlil [přímo] Rav Jehuda: Dokonce drtit [je] v Šabat a přinášet přes veřejné prostranství je dovoleno.

Rav Jehuda dovolil potírat oko mastí v Šabat. Rav Šmuel bar Jehuda řekl: Kdo poslouchá Jehudu, znesvěcuje Šabat. Nakonec [Rav Šmuel] dostal bolest očí. Poslal [k němu dotaz]: Je to dovoleno, nebo zakázáno? Vzkázal mu: Všem je to dovoleno, tobě je to zakázáno.

Je to snad ode mne? Je to od Mar Šmuela! Jedna otrokyně, která byla v domě Mar Šmuela, dostala v Šabat zánět oka. Křičela a nikdo si jí nevšímal, a oko jí vyteklo. Nazítří vyšel Mar Šmuel a vyložil: Oko, které se zanítí, se smí v Šabat potírat mastí. Jaký je důvod? Protože oční nervy jsou spojeny s ústrojím srdce.

Jako co například? Rav Jehuda řekl: Jako výtok, krvácení, slzení, palčivost a začátek zánětu; to vylučuje konec zánětu a rozjasnění oka – ty ne.

Rav Jehuda řekl: Vosa a ten, koho [něco] probodlo, tříska, nežit, a ten, koho bolí oko a přijde na něj horečka – to vše patří k nebezpečným [stavům]. Horkou [lázeň] na horečku a řepu na zimnici; a obráceně je to nebezpečné. Horkou [vodu] na štíra a studenou na vosu; a obráceně je to nebezpečné. Horkou na třísku a studenou