Avoda zara 28a עבודה זרה

vnitřní zranění si od nich nedáváme léčit. Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je u hřbetu ruky a hřbetu nohy, neboť Rav Ada bar Matana řekl jménem Rava: Hřbet ruky a hřbet nohy jsou jako vnitřní zranění, a znesvěcuje se kvůli nim Šabat.

Rav Zutra bar Tovija řekl jménem Rava: Kvůli každému zranění, které vyžaduje odhad [lékaře], se znesvěcuje Šabat. Rav Šaman bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Spalující horečka je jako vnitřní zranění, a znesvěcuje se kvůli ní Šabat.

Odkud [začíná] vnitřní zranění? Rabi Ami vysvětlil: Od rtu dovnitř. Rabi Eliezer se otázal: Jak je to s dásněmi a zuby? Jsou jako vnější zranění, protože jsou tvrdé, nebo snad jako vnitřní zranění, protože jsou uvnitř?

Abaje řekl: Pojď a slyš: Kdo má potíže se zuby, nemá je [v Šabat] proplachovat octem. Kdo [jen] má potíže, ne – ale když ho to velmi bolí, je to v pořádku! – Snad [Tanaj] nazývá i případ, kdy ho to velmi bolí, „má potíže“.

Pojď a slyš: Rabi Jochanan trpěl kurdějemi. Šel k jedné matróně. Připravila [mu lék] ve čtvrtek a v předvečer Šabatu. Řekl jí: [A co] zítra? Odpověděla mu: Nebudeš [to] potřebovat. [Řekl:] Budu-li [to] potřebovat, co [pak]? Řekla: Přísahej mi, že [to] neprozradíš. Přísahal jí: Bohu Izraele [to] neprozradím. Prozradila mu to. Nazítří vyšel a vyložil to při přednášce.

Vždyť jí přísahal! – „Bohu Izraele [to] neprozradím“ – ale jeho lidu Izraeli [to] prozradím. – Je tu přece znesvěcení Jména! – [Ne,] neboť jí to dal najevo hned na začátku.

Vidíme tedy, že [kurděje] jsou jako vnitřní zranění. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Kurděje jsou jiný případ, protože začínají v ústech a končí ve střevech.

Jaký je jejich příznak? Vloží-li se něco mezi dásně, vyjde krev z řad [zubů]. Odkud vznikají? Ze studeného studených pšeničných [pokrmů] a z horkého horkých ječných [pokrmů] a ze zbytků misky rybího pokrmu. Co se na ně dělá? Rav Acha, syn Ravy, řekl: Kvasnicová voda, olivový olej a sůl. A Mar, syn Rav Aši, řekl: Husí sádlo [nanesené] husím brkem.

Abaje řekl: Já jsem udělal všechno to a neuzdravil jsem se, dokud mi jeden Arab neřekl: Vezmi pecky oliv, které nedozrály ani do třetiny, spal je na nové motyce a přilož [to] na řady [dásní]. Udělal jsem tak a uzdravil jsem se.

A jak to mohl rabi Jochanan udělat? Vždyť Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Žádné zranění, kvůli němuž se znesvěcuje Šabat, si od nich nedáváme léčit! – Významný člověk je jiný případ.

Ale rabi Abahu byl přece významný člověk, a Jaakov heretik mu nanesl lék na nohu, a nebýt rabiho Amiho a rabiho Asiho, kteří mu to z nohy slízali, byl by mu nohu zničil!

U rabiho Jochanana [šlo o] uznávanou lékařku. – U rabiho Abahua [šlo] také o uznávaného lékaře! – Rabi Abahu je jiný případ, protože u něj na sebe heretikové vztahovali [verš]: „Ať zemřu s Pelištejci“ (Sd 16,30).

Šmuel řekl: Tržná rána je nebezpečná a znesvěcuje se kvůli ní Šabat. Jaký je lék? Aby se zastavila krev – řeřicha v octě; aby narostla [nová kůže] – oškrabky z rostliny dibla a oškrabky myrty, nebo červ ze smetiště.

Rav Safra řekl: Vřed [zvaný] bobule je poslem anděla smrti. Jaký je lék? Tigna v medu nebo celer v silném víně. Mezitím ať přinese bobuli téhož druhu a převaluje ji po něm – bílou po bílém a černou po černém.

Rava řekl: Nežit je poslem horečky. Jaký je lék? Ať do něj šedesátkrát cvrnkne a rozřízne ho křížem. To platí, když jeho hlava nezbělela; ale zbělela-li jeho hlava, nemáme s tím [starost].

Rabi Jaakov trpěl