Avoda zara 38a עבודה זרה

Nýbrž [je to zákaz] z rabínského ustanovení a verš je jen pouhou oporou.

Rav Šmuel bar Rav Jicchak řekl jménem Rava: Cokoli se jí syrové, tak jak je, nepodléhá [zákazu] pokrmů vařených modloslužebníky. V Suře to učili takto. V Pumbeditě to učili takto: Rav Šmuel bar Rav Jicchak řekl jménem Rava: Cokoli se nepodává na stole králů jako příkrm k chlebu, nepodléhá [zákazu] pokrmů vařených modloslužebníky.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je u malých ryb, hub a kaše.

Rav Asi řekl jménem Rava: Malé solené ryby nepodléhají [zákazu] pokrmů vařených modloslužebníky. Rav Josef řekl: Upekl-li je modloslužebník, smí se o ně Izraelita opřít pro eruv tavšilin. Ale udělal-li z nich modloslužebník rybí kaši, je zakázána.

To je samozřejmé! – Mohl bys říci, že hlavní [složkou] jsou ryby; proto nás to učí, že hlavní [složkou] je mouka.

Rav Beruna řekl jménem Rava: Modloslužebník, který zapálil oheň v rákosí – všechny kobylky v rákosí jsou zakázány. Jak si to představit? Mám-li říci, že se neví, která je čistá a která nečistá – proč právě modloslužebník? I [kdyby to byl] Izraelita! Nýbrž [je to] kvůli [zákazu] pokrmů vařených modloslužebníky.

Je snad v takovém případě [pokrm] zakázán? Vždyť Rav Chanan bar Ami řekl jménem rabiho Pedata jménem rabiho Jochanana: Modloslužebník, který opálil hlavu [zvířete] – smí se z ní jíst, i z konce ucha. Vidíme tedy, že mu jde o odstranění srsti; i zde mu jde o vyčištění rákosí.

Ve skutečnosti [jde o případ], kdy se neví, která je čistá a která nečistá, a událost, která se stala, se stala s modloslužebníkem.

K samotné věci: Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Modloslužebník, který opálil hlavu – smí se z ní jíst, i z konce ucha. Ravina řekl: Proto modloslužebník, který vhodil kůl do pece, a Izraelita v ní předtím zahrabal tykev – je to v pořádku. To je samozřejmé! – Mohl bys říci, že mu jde o vypálení nádoby; proto nás to učí: jde mu o zpevnění nádoby.

Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Položil-li Izraelita maso na uhlíky a přišel modloslužebník a obrátil ho, je dovoleno. Jak si to představit? Mám-li říci, že i kdyby ho neobrátil, upeklo by se – to je samozřejmé! Ne snad [jde o případ], kdy by se, kdyby ho neobrátil, neupeklo? Proč je dovoleno? Je to přece pokrm vařený modloslužebníkem!

Je to nutné [říci] jen pro případ, kdy by se, kdyby ho neobrátil, upeklo za dvě hodiny, a nyní se upeklo za jednu hodinu. Mohl bys říci, že urychlení vaření je [podstatná] věc; proto nás to učí [že není].

Ale vždyť rabi Asi řekl jménem rabiho Jochanana: Cokoli je [už uvařeno] jako pokrm Ben Derusaje, nepodléhá [zákazu] pokrmů vařených modloslužebníky. Z toho [plyne], že co není jako pokrm Ben Derusaje, [zákazu] pokrmů vařených modloslužebníky podléhá!

Tam [jde o případ], kdy ho [Izraelita] položil do košíku a modloslužebník ho vzal a položil do pece.

Také se učí [baraita] tak: Izraelita smí položit maso na uhlíky, a přijde modloslužebník a obrací ho, dokud se Izraelita nevrátí ze synagogy nebo z bejt midraše, a nemusí se obávat. Žena smí postavit hrnec na plotnu, a přijde modloslužebnice