Susbil – o [kobylce s] dlouhou hlavou všichni souhlasí, že je zakázána, a zde se přou o [případ], kdy její křídla pokrývají většinu [těla] jen stěží: jeden se domnívá, že stačí jakákoli většina, a druhý se domnívá, že je třeba zřetelné většiny.
סוסביל בראשו ארוך כ"ע לא פליגי דאסור והכא בכנפיו חופין את רובו על ידי הדחק קמיפלגי מר סבר רובא כל דהו בעינן ומר סבר רובא דמנכר בעינן:
„A o tekutinách na jatkách, že jsou čisté“: Co [znamená] „čisté“? Rav řekl: Skutečně čisté. A Šmuel řekl: Čisté [v tom smyslu, že nemohou] znečistit jiné, ale vlastní nečistotu mají.
ועל משקה בי מטבחיא דכן: מאי דכן רב אמר דכן ממש ושמואל אמר דכן מלטמא אחרים אבל טומאת עצמן יש בהן
Rav řekl „skutečně čisté“ – zastává názor, že nečistota tekutin je z rabínského ustanovení, a když rabíni nařídili nečistotu tekutin, [nařídili ji] u běžných tekutin, ale u tekutin na jatkách to rabíni nenařídili.
רב אמר דכן ממש קסבר טומאת משקין דרבנן וכי גזור רבנן טומאה במשקין דעלמא אבל במשקה בי מטבחיא לא גזרו רבנן
A Šmuel řekl „čisté [v tom smyslu, že nemohou] znečistit jiné, ale vlastní nečistotu mají“ – zastává názor, že [vlastní] nečistota tekutin je z Tóry, [ale schopnost] znečistit jiné je z rabínského ustanovení; a když to rabíni nařídili u běžných tekutin, u tekutin na jatkách to nenařídili.
ושמואל אמר דכן מלטמא אחרים אבל טומאת עצמן יש בהן קסבר טומאת משקין דאורייתא לטמא אחרים דרבנן וכי גזרו רבנן במשקין דעלמא במשקין בי מטבחיא לא גזרו:
„A že kdo se dotkne mrtvého, je nečistý – a nazývali ho ‚Josef povolující‘“: Měl by být [nazýván] „Josef zakazující“! A navíc to je [zákon] z Tóry, neboť je psáno: „Každý, kdo se na poli dotkne zabitého mečem nebo mrtvého…“ (Nu 19,16).
ועל דיקרב למיתא מסאב וקרו ליה יוסף שריא: יוסף אסרא מיבעי ליה ועוד דאורייתא היא דכתיב (במדבר יט, טז) וכל אשר יגע על פני השדה בחלל חרב או במת וגו'
Z Tóry: kdo se dotkne [mrtvého], je nečistý; kdo se dotkne toho, kdo se dotkl, je čistý. A přišli oni a nařídili [nečistotu] i tomu, kdo se dotkne toho, kdo se dotkl; a přišel on a vrátil to k [zákonu] Tóry.
Rabíni to pronesli před Ravou jménem Mar Zutry, syna Rav Nachmana, který [to] řekl jménem Rav Nachmana: Z Tóry: kdo se dotkne toho, kdo se dotkl, [je-li] spojen [s mrtvým, má] sedmidenní nečistotu; není-li spojen, nečistotu do večera. A přišli oni a nařídili i [tomu, kdo] není spojen, sedmidenní nečistotu; a přišel on a vrátil to k [zákonu] Tóry.
אמרוה רבנן קמיה דרבא משמיה דמר זוטרא בריה דרב נחמן דאמר משמיה דרב נחמן דאורייתא דיקרב בדיקרב בחיבורין טומאת שבעה שלא בחיבורין טומאת ערב ואתו אינהו וגזור אפילו שלא בחיבורין טומאת שבעה ואתא איהו ואוקמה אדאורייתא
Co je [zákon] z Tóry? Je psáno: „Kdo se dotkne mrtvého, kteréhokoli lidského těla, bude nečistý sedm dní“ (Nu 19,11), a je psáno: „Cokoli se nečistý dotkne, bude nečisté“, a je psáno: „…a člověk, který se [ho] dotkne, bude nečistý až do večera“ (Nu 19,22). Jak to [smířit]?
דאורייתא מאי היא דכתיב (במדבר יט, יא) הנוגע במת לכל נפש אדם וטמא שבעת ימים וכתיב וכל אשר יגע בו הטמא יטמא וכתיב והנפש הנוגעת תטמא עד הערב הא כיצד
Rava jim řekl: Neříkal jsem vám, že na něj nemáte věšet prázdné měchy? Rav Nachman řekl toto: [Josi ben Joezer] jim dovolil pochybnou nečistotu na veřejném prostranství.
אמר להו רבא לאו אמינא לכו לא תתלו ביה בוקי סריקי ברב נחמן הכי אמר רב נחמן ספק טומאה ברשות הרבים התיר להן
Ale to je přece halacha [od Mojžíše], a odvozujeme ji od [ženy podezřelé z nevěry] sota: jako sota [se týká] soukromého prostoru, tak [i pochybná] nečistota [se týká] soukromého prostoru!
והא הלכתא מסוטה גמרינן לה מה סוטה רשות היחיד אף טומאה רשות היחיד
Také se učí [baraita] tak: Rabi Jehuda říká: Zarazil jim trámy a řekl: Až sem je veřejné prostranství, až sem soukromý prostor. Když přišli před rabiho Janaje, řekl jim: Hle, voda je v prohlubni řeky, jděte se ponořit.
תניא נמי הכי ר' יהודה אומר קורות נעץ להם ואמר עד כאן רשות הרבים עד כאן רשות היחיד כי אתו לקמיה דרבי ינאי אמר להו הא מיא בשיקעתא דבנהרא זילו טבולו:
„A vařené [pokrmy]“: Odkud se ty věci [odvozují]? Rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Verš praví: „Jídlo mi prodáš za stříbro, abych jedl, a vodu mi dáš za stříbro, abych pil“ (Dt 2,28). Jako voda [je taková], která se nezměnila, tak i jídlo, které se nezměnilo.
והשלקות: מנהני מילי א"ר חייא בר אבא אמר רבי יוחנן אמר קרא (דברים ב, כח) אוכל בכסף תשבירני ואכלתי ומים בכסף תתן לי ושתיתי כמים מה מים שלא נשתנו אף אוכל שלא נשתנה
Jestliže tak, pšenice, z níž udělal pražené zrní, je také zakázána? A chceš-li říci, že ano – vždyť se učí: Pšenice, z níž udělal pražené zrní, je dovolena! Nýbrž: jako voda, která se nezměnila ze svého přirozeného stavu, tak i jídlo, které se nezměnilo ze svého přirozeného stavu.
אלא מעתה חטין ועשאן קליות ה"נ דאסורין וכי תימא ה"נ והתניא חיטין ועשאן קליות מותרין אלא כמים מה מים שלא נשתנו מברייתן אף אוכל שלא נשתנה מברייתו
Jestliže tak, pšenice, kterou umlel, je také zakázána? A chceš-li říci, že ano – vždyť se učí: Pšenice, z níž udělal pražené zrní – jejich mouka a jemná mouka jsou dovoleny! Nýbrž: jako voda, která se nezměnila ze svého přirozeného stavu ohněm, tak i jídlo, které se nezměnilo ze svého přirozeného stavu ohněm.
אלא מעתה חיטין וטחנן ה"נ דאסורין וכי תימא ה"נ והתניא חיטין ועשאן קליות הקמחים והסלתות שלהן מותרין אלא כמים מה מים שלא נשתנו מברייתן ע"י האור אף אוכל שלא נשתנה מברייתו ע"י האור
Originál: Avodah Zarah 37b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.