Avoda zara 37b עבודה זרה

Susbil – o [kobylce s] dlouhou hlavou všichni souhlasí, že je zakázána, a zde se přou o [případ], kdy její křídla pokrývají většinu [těla] jen stěží: jeden se domnívá, že stačí jakákoli většina, a druhý se domnívá, že je třeba zřetelné většiny.

„A o tekutinách na jatkách, že jsou čisté“: Co [znamená] „čisté“? Rav řekl: Skutečně čisté. A Šmuel řekl: Čisté [v tom smyslu, že nemohou] znečistit jiné, ale vlastní nečistotu mají.

Rav řekl „skutečně čisté“ – zastává názor, že nečistota tekutin je z rabínského ustanovení, a když rabíni nařídili nečistotu tekutin, [nařídili ji] u běžných tekutin, ale u tekutin na jatkách to rabíni nenařídili.

A Šmuel řekl „čisté [v tom smyslu, že nemohou] znečistit jiné, ale vlastní nečistotu mají“ – zastává názor, že [vlastní] nečistota tekutin je z Tóry, [ale schopnost] znečistit jiné je z rabínského ustanovení; a když to rabíni nařídili u běžných tekutin, u tekutin na jatkách to nenařídili.

„A že kdo se dotkne mrtvého, je nečistý – a nazývali ho ‚Josef povolující‘“: Měl by být [nazýván] „Josef zakazující“! A navíc to je [zákon] z Tóry, neboť je psáno: „Každý, kdo se na poli dotkne zabitého mečem nebo mrtvého…“ (Nu 19,16).

Z Tóry: kdo se dotkne [mrtvého], je nečistý; kdo se dotkne toho, kdo se dotkl, je čistý. A přišli oni a nařídili [nečistotu] i tomu, kdo se dotkne toho, kdo se dotkl; a přišel on a vrátil to k [zákonu] Tóry.

[Nečistota] toho, kdo se dotkne toho, kdo se dotkl, je také z Tóry, neboť je psáno: „Cokoli se nečistý dotkne, bude nečisté“ (Nu 19,22)!

Rabíni to pronesli před Ravou jménem Mar Zutry, syna Rav Nachmana, který [to] řekl jménem Rav Nachmana: Z Tóry: kdo se dotkne toho, kdo se dotkl, [je-li] spojen [s mrtvým, má] sedmidenní nečistotu; není-li spojen, nečistotu do večera. A přišli oni a nařídili i [tomu, kdo] není spojen, sedmidenní nečistotu; a přišel on a vrátil to k [zákonu] Tóry.

Co je [zákon] z Tóry? Je psáno: „Kdo se dotkne mrtvého, kteréhokoli lidského těla, bude nečistý sedm dní“ (Nu 19,11), a je psáno: „Cokoli se nečistý dotkne, bude nečisté“, a je psáno: „…a člověk, který se [ho] dotkne, bude nečistý až do večera“ (Nu 19,22). Jak to [smířit]?

Tady [jde o případ], kdy je spojen, tam, kdy není spojen.

Rava jim řekl: Neříkal jsem vám, že na něj nemáte věšet prázdné měchy? Rav Nachman řekl toto: [Josi ben Joezer] jim dovolil pochybnou nečistotu na veřejném prostranství.

Ale to je přece halacha [od Mojžíše], a odvozujeme ji od [ženy podezřelé z nevěry] sota: jako sota [se týká] soukromého prostoru, tak [i pochybná] nečistota [se týká] soukromého prostoru!

Rabi Jochanan přece řekl: [Je to] halacha, ale tak se veřejně nerozhoduje; a přišel on a rozhodl tak veřejně.

Také se učí [baraita] tak: Rabi Jehuda říká: Zarazil jim trámy a řekl: Až sem je veřejné prostranství, až sem soukromý prostor. Když přišli před rabiho Janaje, řekl jim: Hle, voda je v prohlubni řeky, jděte se ponořit.

„A vařené [pokrmy]“: Odkud se ty věci [odvozují]? Rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Verš praví: „Jídlo mi prodáš za stříbro, abych jedl, a vodu mi dáš za stříbro, abych pil“ (Dt 2,28). Jako voda [je taková], která se nezměnila, tak i jídlo, které se nezměnilo.

Jestliže tak, pšenice, z níž udělal pražené zrní, je také zakázána? A chceš-li říci, že ano – vždyť se učí: Pšenice, z níž udělal pražené zrní, je dovolena! Nýbrž: jako voda, která se nezměnila ze svého přirozeného stavu, tak i jídlo, které se nezměnilo ze svého přirozeného stavu.

Jestliže tak, pšenice, kterou umlel, je také zakázána? A chceš-li říci, že ano – vždyť se učí: Pšenice, z níž udělal pražené zrní – jejich mouka a jemná mouka jsou dovoleny! Nýbrž: jako voda, která se nezměnila ze svého přirozeného stavu ohněm, tak i jídlo, které se nezměnilo ze svého přirozeného stavu ohněm.

Copak je [tam] psáno o ohni?