A řekneš-li, že rabi Josi rozlišuje mezi ostatními zákazy a modlou – rozlišuje snad? Vždyť se učí: Pole, které bylo pohnojeno hnojem [z] modly, a podobně kráva, která byla vykrmena vikví [z] modly – jedna [baraita] učí: pole se oseje, kráva se porazí; a druhá učí: pole zůstane ladem a kráva bude hubnout.
וכי תימא שני ליה לר' יוסי בין שאר איסורין לעבודת כוכבים ומי שני ליה והתניא שדה שנזדבלה בזבל עבודת כוכבים וכן פרה שנתפטמה בכרשיני עבודת כוכבים תני חדא שדה תזרע פרה תשחט ותניא אידך שדה תבור ופרה תרזה
jak jsme se učili: Kvas z obyčejných [plodin] a [kvas] z trumy spadly do těsta; ani jeden nestačil k vykvašení, ani druhý nestačil k vykvašení, ale spojily se a [těsto] vykvasily –
דתנן שאור של חולין ושל תרומה שנפלו לתוך העיסה לא בזה כדי לחמץ ולא בזה כדי לחמץ ונצטרפו וחימצו
rabi Eliezer říká: Řídím se podle posledního. A mudrci říkají: Ať zakázaný [kvas] spadl první, nebo zakázaný spadl poslední, [těsto] není zakázáno, dokud v něm není [zakázaného] dost k vykvašení.
ר"א אומר אחר האחרון אני בא וחכ"א בין שנפל איסור לכתחלה ובין שנפל איסור לבסוף אינו אסור עד שיהא בו כדי לחמץ
A z čeho [plyne], že důvod rabiho Eliezera je podle Abajeho? Možná je důvod rabiho Eliezera ten, že ‚řídím se podle posledního‘: dokončil-li [kvašení] zakázaný, je zakázáno, a dokončil-li ho dovolený, je dovoleno, ať ho odstranil, nebo neodstranil.
וממאי דטעמא דר"א כדאביי דלמא טעמא דר"א משום דאחר אחרון אני בא אי גמיר באיסורא אסורה ואי גמיר בהיתירא מותרין בין סלקיה ובין לא סלקיה
jak jsme se učili: Vzal-li z ní [z ašery] dřevo, je zakázáno k užitku. Zatopil-li jím v peci – je-li nová, zbourá se; je-li stará, nechá se vychladnout. Upekl-li v ní chléb, je zakázán k užitku.
דתנן נטל הימנה עצים אסורה בהנאה הסיק בה את התנור חדש יותץ ישן יוצן אפה בו את הפת אסורה בהנאה
Smísil-li se s jinými, jsou všechny zakázány k užitku. Rabi Eliezer říká: Ať [hodnotu] užitku hodí do Mrtvého moře. Řekli mu: Pro modlu neexistuje vykoupení.
נתערבה באחרים כולן אסורות בהנאה ר"א אומר יוליך הנאה לים המלח אמרו לו אין פדיון לעבודת כוכבים
אמר רב יהודה אמר שמואל הלכה כרבי יוסי: ההוא גינתא דאיזדבל בזבלא דעבודת כוכבים שלח רב עמרם קמיה דרב יוסף א"ל הכי אמר רב יהודה אמר שמואל הלכה כרבי יוסי:
Originál: Avodah Zarah 49a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.