Talmud česky

Avoda zara 48b עבודה זרה

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 48b · 20 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Otázka 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
MIŠNA: Nebude sedět v jejím stínu, ale posadil-li se, je čistý. Nebude procházet pod ní, a prošel-li, je nečistý. Zasahovala-li do veřejné [cesty] a prošel pod ní, je čistý.
מתני׳ לא ישב בצילה ואם ישב טהור ולא יעבור תחתיה ואם עבר טמא היתה גוזלת את הרבים ועבר תחתיה טהור:
2
GEMARA: Nebude sedět v jejím stínu – to je samozřejmé! Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Bylo to potřeba jen pro stín jejího stínu.
גמ׳ לא ישב בצילה פשיטא אמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן לא נצרכא אלא לצל צילה
3
Vyplývá z toho, že posadil-li se ve stínu její výšky, je nečistý? Ne, i posadil-li se ve stínu její výšky, je čistý; a toto nás učí: že ani ve stínu jejího stínu nemá sedět.
מכלל דבצל קומתה אם ישב טמא לא דאפי' לצל קומתה נמי אם ישב טהור והא קמ"ל דאפילו לצל צילה לא ישב
4
Někteří to učí k závěru: Ale posadil-li se, je čistý – to je samozřejmé! Raba bar bar Chana řekl, že rabi Jochanan řekl: Bylo to potřeba jen pro stín její výšky. Vyplývá z toho, že ve stínu jejího stínu smí sedět i předem? Ne, toto nás učí: že i posadil-li se ve stínu její výšky, je čistý.
איכא דמתני לה אסיפא ואם ישב טהור פשיטא אמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן לא נצרכא אלא לצל קומתה מכלל דלצל צילה אפילו לכתחלה ישב לא הא קמ"ל דאפילו לצל קומתה אם ישב טהור:
5
Nebude procházet pod ní, a prošel-li, je nečistý: Jaký je důvod? Není možné, aby tam nebyla oběť modle.
ולא יעבור תחתיה ואם עבר טמא: מ"ט אי אפשר דליכא תקרובת עבודת כוכבים
6
Kdo je autorem? Je to rabi Jehuda ben Betera, jak se učí: Rabi Jehuda ben Betera říká: Odkud [víme], že oběť modle znečišťuje ve stanu? Jak je řečeno: „Připojili se k Baal-Peorovi a jedli oběti mrtvým“ (Ž 106,28): jako mrtvý znečišťuje ve stanu, tak i oběť modle znečišťuje ve stanu.
מני רבי יהודה בן בתירא היא דתניא רבי יהודה בן בתירא אומר מנין לתקרובת עבודת כוכבים שמטמאה באהל שנאמר (תהלים קו, כח) ויצמדו לבעל פעור ויאכלו זבחי מתים מה מת מטמא באהל אף תקרובת עבודת כוכבים מטמא באהל:
7
Zasahovala-li do veřejné [cesty] a prošel pod ní, je čistý: Byla jim položena otázka: [Učí se] ‚prošel‘, nebo ‚smí procházet‘? Rabi Jicchak ben Elazar řekl jménem Chizkiji: Smí procházet. A rabi Jochanan řekl: Jestliže prošel.
היתה גוזלת את הרבים ועבר תחתיה טהור: איבעיא להו עבר או עובר רבי יצחק בן אלעזר משמיה דחזקיה אמר עובר ורבי יוחנן אמר אם עבר
8
A nejsou ve sporu: jedno [platí], když je tam jiná cesta, druhé, když tam jiná cesta není.
ולא פליגי הא דאיכא דירכא אחרינא הא דליכא דירכא אחרינא
9
Rav Šešet řekl svému sluhovi: Až tam dojdeš, veď mě rychle. Jak to vypadá? Jestliže tam není jiná cesta, proč ‚veď mě rychle‘? Je to přece dovoleno! A jestliže tam jiná cesta je, je to snad dovoleno, i když řekl ‚veď mě rychle‘?
א"ל רב ששת לשמעיה כי מטית להתם ארהיטני היכי דמי אי דליכא דירכא אחרינא ל"ל ארהיטני מישרא שרי ואי דאיכא דירכא אחרינא כי אמר ארהיטני מי שרי
10
Ve skutečnosti tam jiná cesta není, a u významného člověka je to jiné.
לעולם דליכא דירכא אחרינא ואדם חשוב שאני:
11
MIŠNA: Smí se pod ní sít zelenina v období dešťů, ale ne v období horka; a hlávkový salát ani v období horka, ani v období dešťů. Rabi Josi říká: Ani zeleninu v období dešťů, protože na ni padá opadané listí a stává se jí hnojivem.
מתני׳ זורעין תחתיה ירקות בימות הגשמים אבל לא בימות החמה והחזירין לא בימות החמ' ולא בימות הגשמים ר' יוסי אומר אף לא ירקות בימות הגשמים מפני שהנביה נושרת עליהן והוה להן לזבל:
12
GEMARA: To znamená, že rabi Josi se domnívá, že [je-li] příčinou toto i ono, je to zakázáno, a mudrci říkají, že [je-li] příčinou toto i ono, je to dovoleno?
גמ׳ למימרא דרבי יוסי סבר זה וזה גורם אסור ורבנן אמרי זה וזה גורם מותר
13
Slyšeli jsme je přece [říkat] opak, jak jsme se učili: Rabi Josi říká: Rozdrtí [modlu] a rozpráší do větru nebo ji hodí do moře. Řekli mu: I tak se stane hnojem, a je řečeno: „Ať ti na ruce neulpí nic z toho, co propadlo klatbě“ (Dt 13,18).
הא איפכא שמעינן להו דתנן רבי יוסי אומר שוחק וזורה לרוח או מטיל לים אמרו לו אף היא נעשה זבל ונאמר (דברים יג, יח) לא ידבק בידך מאומה מן החרם
14
[Výrok] mudrců odporuje [výroku] mudrců a [výrok] rabiho Josiho odporuje [výroku] rabiho Josiho!
קשיא דרבנן אדרבנן קשיא דר' יוסי אדרבי יוסי
15
Dobře, [výroky] rabiho Josiho si neodporují: tam, kde [modla] přichází nazmar, dovoluje; zde, kde nazmar nepřichází, zakazuje.
בשלמא דרבי יוסי אדרבי יוסי לא קשיא התם דקאזיל לאיבוד מתיר הכא דלא קאזיל לאיבוד אסור
16
Ale [výroky] mudrců si odporují! – Obrať je.
אלא דרבנן אדרבנן קשיא איפוך
17
A chceš-li, řekni: Neobracej; [výrok] rabiho Josiho [vysvětli], jak jsme vysvětlili, a [výrok] mudrců, jak řekl Rav Mari, syn Rava Kahany: Co zlepšuje kůži, zhoršuje maso.
ואיבעית אימא לא תיפוך דר' יוסי כדשנין דרבנן כדאמר רב מרי בריה דרב כהנא מה שמשביח בעור פוגם בבשר
18
I zde: co [zeleninu] zlepšuje opadané listí, to zhoršuje stín.
הכא נמי מה שמשביח בנביה פוגם בצל
19
A domnívá se rabi Josi, že [je-li] příčinou toto i ono, je to zakázáno? Vždyť se učí: Rabi Josi říká: Smí se zasadit odnož [stromu] v době orla, ale nesmí se zasadit ořech orla, protože je to plod. A Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Rabi Josi uznává, že zasadil-li [ho], hřížil a rouboval, je [plod] dovolen.
וסבר רבי יוסי זה וזה גורם אסור והתניא רבי יוסי אומר נוטעין יחור של ערלה ואין נוטעין אגוז של ערלה מפני שהוא פרי ואמר רב יהודה אמר רב מודה רבי יוסי שאם נטע והבריך והרכיב מותר
20
A také se tak učí: Rabi Josi uznává,
ותניא נמי הכי מודה רבי יוסי

Originál: Avodah Zarah 48b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu