MIŠNA: Vzal-li z ní dřevo, je zakázáno k užitku. Zatopil-li jím v peci – je-li nová, zbourá se; je-li stará, nechá se vychladnout. Upekl-li v ní chléb, je zakázán k užitku.
מתני׳ נטל ממנה עצים אסורין בהנאה הסיק בהן את התנור אם חדש יותץ ואם ישן יוצן אפה בו את הפת אסורה בהנאה
Smísil-li se s jinými [chleby], jsou všechny zakázány k užitku. Rabi Eliezer říká: Ať [hodnotu] užitku hodí do Mrtvého moře. Řekli mu: Pro modlu neexistuje vykoupení.
נתערבה באחרות כולן אסורות בהנאה ר"א אומר יוליך הנאה לים המלח אמרו לו אין פדיון לעבודת כוכבים:
Vzal-li z ní tkalcovský člunek, je zakázán k užitku. Utkal-li jím oděv, je zakázán k užitku. Smísil-li se [oděv] s jinými a ty s dalšími, jsou všechny zakázány k užitku. Rabi Eliezer říká: Ať [hodnotu] užitku hodí do Mrtvého moře. Řekli mu: Pro modlu neexistuje vykoupení.
נטל הימנה כרכור אסור בהנאה ארג בו את הבגד אסור בהנאה נתערב באחרים ואחרים באחרים כולן אסורין בהנאה ר"א אומר יוליך הנאה לים המלח אמרו לו אין פדיון לעבודת כוכבים:
GEMARA: A je potřeba [uvést obojí]: Kdyby nás učil jen první [případ], [řekl bych, že] v tomto mluví rabi Eliezer[mírně], protože v době, kdy je chléb dohotoven, je zakázaná věc [již] spálena; ale u člunku, kde je zakázaná věc přítomna sama o sobě, bych řekl, že souhlasí s mudrci.
גמ׳ וצריכא דאי אשמעינן קמייתא בהא קאמר ר' אליעזר משום דבעידנא דקא גמרה פת קלי לה איסורא אבל כרכור דאיתיה לאיסורא בעיניה אימא מודי לרבנן
A kdyby nás učil [jen] člunek, [řekl bych, že] v tomto mluví mudrci [přísně], ale u chleba bych řekl, že souhlasí s rabim Eliezerem. [Proto] je to potřeba.
Jednomu muži se smísil sud úlitbového vína s jeho vínem. Přišel k Ravu Chisdovi. [Ten] mu řekl: Vezmi čtyři zuzy a hoď je do řeky, a [víno] ti bude dovoleno.
ההוא גברא דאיתערב ליה חביתא דיין נסך בחמריה אתא לקמיה דרב חסדא אמר שקול ארבע זוזי ושדי בנהרא ונשתרי לך:
MIŠNA: Jak ji zruší? Okleštil-li ji nebo osekal, vzal-li z ní hůl nebo prut, nebo i jen list, je zrušena. Oloupal-li ji pro její potřebu, je zakázána; ne pro její potřebu, je dovolena.
מתני׳ כיצד מבטלה קירסם וזירד נטל ממנה מקל או שרביט אפי' עלה ה"ז בטלה שיפה לצרכה אסורה שלא לצרכה מותרת:
Učí se v souladu s tím, kdo říká, že jsou dovoleny, neboť se učí: Pohan, který oloupal modlu pro svou potřebu – ona i její třísky jsou dovoleny; pro její potřebu – ona je zakázána a její třísky jsou dovoleny. A Izraelita, který oloupal modlu, ať pro její potřebu, nebo pro svou potřebu – ona i její třísky jsou zakázány.
תניא כמ"ד מותרין דתניא עובד כוכבים ששיפה עבודת כוכבים לצרכו היא ושפאיה מותרין לצרכה היא אסורה ושפאיה מותרין וישראל ששיפה עבודת כוכבים בין לצרכה בין לצרכו היא ושפאיה אסורין
Bylo řečeno: Modla, která se rozbila – Rav řekl: Je třeba zrušit každou jednotlivou třísku. A Šmuel řekl: Modla je zrušena jen podle způsobu svého vzniku.
איתמר עבודת כוכבים שנשתברה רב אמר צריך לבטל כל קיסם וקיסם ושמואל אמר עבודת כוכבים אינה בטלה אלא דרך גדילתה
Ne; podle všech úlomky uctívají, a zde se přou o úlomky úlomků: jeden se domnívá, že úlomky úlomků jsou zakázány, a druhý se domnívá, že úlomky úlomků jsou dovoleny.
A chceš-li, řekni: Podle všech jsou úlomky úlomků dovoleny, a zde se přou o modlu složenou z článků, kterou i laik dokáže znovu složit: jeden se domnívá, že protože ji laik dokáže znovu složit, zrušena není; a druhý se domnívá, že modlu [je třeba rušit] jen [je-li rozbita] podle způsobu svého vzniku, což je její obvyklý stav; toto však není podle způsobu jejího vzniku, a rušit ji není třeba.
ואיבע"א דכ"ע שברי שברים מותרין והכא בעבודת כוכבי' של חליות ובהדיוט שיכול להחזירה קמיפלגי מ"ס כיון דהדיוט יכול להחזירה לא בטלה ומ"ס אין עבודת כוכבים בטלה אלא דרך גדילתה דהיינו אורחיה הא לאו גדילתה היא ואין צריכה לבטל:
MIŠNA:Rabi Jišmael říká: Tři kameny jeden vedle druhého vedle Merkulia jsou zakázány, a dva jsou dovoleny. A mudrci říkají: Ty, které vypadají, že k němu patří, jsou zakázány, a ty, které nevypadají, že k němu patří, jsou dovoleny.
מתני׳ רבי ישמעאל אומר שלש אבנים זו בצד זו בצד מרקוליס אסורות ושתים מותרות וחכ"א שנראות עמו אסורות ושאין נראות עמו מותרות:
GEMARA: Mudrcům rozumíme: domnívají se, že úlomky se uctívají; ty, které vypadají, že k němu patří, o nichž lze říci, že z něj spadly, jsou zakázány, a ty, které nevypadají, že k němu patří, jsou dovoleny.
גמ׳ בשלמא רבנן קסברי עובדין לשברים נראות עמו דאיכא למימר מיניה נפל אסורות שאין נראות עמו מותרות
Rav Jicchak bar Josef řekl, že rabi Jochanan řekl: Je-li známo, že z něj spadly, jsou podle všech zakázány; neboť i podle toho, kdo říká, že úlomky se neuctívají, to platí o [jiné] modle, u níž to není obvyklé, ale zde, kde se [kameny] od začátku rozpadají, je to obvyklé. Přou se o [případ] bez bližšího určení.
אמר רב יצחק בר יוסף א"ר יוחנן בידוע שנשרו ממנו דברי הכל אסורות ואפילו למ"ד אין עובדין לשברים ה"מ עבודת כוכבים דלאו היינו אורחיה אבל הכא דמעיקרא תבורי מיתברי היינו אורחיה כי פליגי בסתמא
Originál: Avodah Zarah 49b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.