a se Izraelitou, který zpracovává své plody v nečistotě, se nesklízí, a tím spíše se nešlape; ale s pohanem se do lisu sklízí, protože je dovoleno způsobovat nečistotu světským [plodinám] v zemi Izraele.
ואין בוצרין עם ישראל שעושה פירותיו בטומאה וכ"ש שאין דורכין אבל בוצרין עם העובד כוכבים בגת שמותר לגרום טומאה לחולין שבא"י:
Rava řekl: To není rozpor: toto je rabi Akiva, a toto rabíni, neboť jsme učili [v Mišně]: Víno [podléhá desátku], jakmile steče do kádě; rabi Akiva říká: jakmile se na něm vytvoří pěna.
אמר רבא לא קשיא הא ר"ע הא רבנן דתנן יין משירד לבור ר"ע אומר משיקפה
Pojď a slyš, neboť bylo učeno: Víno [podléhá desátku], jakmile se na něm vytvoří pěna; i když se pěna vytvořila, smí [dělník] chytat z horního lisu a ze žlabu a pít. Z toho plyne, že mluvíme o pěně v kádi. Plyne to z toho.
ת"ש דתניא יין משיקפה אע"פ שקפה קולט מן הגת העליונה ומן הצינור ושותה ש"מ קיפוי דבור קאמרינן ש"מ
Ale vždyť Rav Zevid učil v [škole] domu rabiho Ošaji: Víno [podléhá desátku], jakmile steče do kádě a vytvoří se pěna; rabi Akiva říká: jakmile je vybráno do sudů. – Vysvětli i tu první takto: Víno, jakmile steče do kádě a vytvoří se pěna; rabi Akiva říká: jakmile je vybráno do sudů.
והתני רב זביד בדבי רבי אושעיא יין משירד לבור ויקפה ר"ע אומר משישלה בחביות תרצה נמי להך קמייתא הכי יין משירד לבור ויקפה ר"ע אומר משישלה בחביות
Ale naše Mišna, která učí: „Nečiní [z toho] úlitbové víno, dokud nestéká do kádě“ – řekněme, že jsou to tři [názory] tanaitů? – Nikoli, úlitbové víno je jiné, protože u něj rabíni zpřísnili.
ואלא מתניתין דקתני אינו עושה יין נסך עד שירד לבור לימא תלתא תנאי היא לא שאני יין נסך דאחמירו ביה רבנן
Originál: Avodah Zarah 56a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.